Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Opatření podle premiéra schválila vláda. Už dříve kabinet schválil maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3 tisíce korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Rozšíření vládního nařízení o stanovení cenového stropu na energie podle Fialy zpřesňuje okruh zahrnutých subjektů, pro něž budou upravené ceny platit. Půjde o právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky. Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání.
Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter, například nemocnice, provozovatele sociálních nebo kulturních zařízení, veřejné dopravce a další. Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků.
S firmami z veřejného sektoru, které jsou bez obchodní povahy, se počítalo při schvalování zastropování cen už dříve, dosud však v nařízeních chyběly.
Vláda podle premiéra u středních odběratelů schválila zrušení množstevního limitu při spotřebě plynu na 4200 MWh. „V praxi to znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno 80 procent spotřeby plynu,“ dodal Fiala.
Stát podle něj bude pokračovat ve snaze snížit energetickou závislost na nespolehlivých dodavatelích. V této souvislosti připomněl statistiky, podle nichž spotřeba energií v Česku průběžně klesá. Podle dat ministerstva průmyslu spotřeba plynu v říjnu klesla ve srovnání s průměrem z posledních tří let o 27,8 procenta, což je téměř 200 milionů metrů krychlových plynu.
Premiér dále upozornil, že pro občany nebo firmy, které nemají jasno v tom, jak postupovat, funguje infolinka 1212, kde by jim operátoři měli poskytnout všechny potřebné informace.
Státní obchodník s energiemi
Stát dříve počítal s tím, že energie pro firmy státu, krajů či obcí bez obchodní či průmyslové povahy bude zajišťovat státní obchodník s energiemi. Ten měl na trhu nakoupit požadované množství elektřiny či plynu a následně je veřejným subjektům přeprodávat za zvýhodněné ceny. Resort financí pro tento účel navrhl státní podnik Prisko. Dosud však konečné rozhodnutí nepadlo.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno uvedl, že ministerstvo nyní našlo jednodušší řešení. Tím by mělo být právě zastropování cen i pro subjekty z veřejného sektoru. Zřízení státního obchodníka by pak mělo podle Stanjury zůstat jako „střednědobý“ úkol pro ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna.
Dotace pro velké firmy
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve středu zároveň zveřejnilo dotační výzvu pro velké firmy na jejich zvýšené náklady na energie. Stát v ní plánuje rozdělit až třicet miliard korun, které budou určeny pro firmy bez zastropovaných cen elektřiny a plynu. Po jednání vlády to oznámil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Firmy budou moci žádat od poloviny listopadu.
Podpora se bude týkat firem, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí. Dotace budou moci podle ministra čerpat společnosti, kterým se od letošního února do konce října meziročně více než zdvojnásobily ceny energií. Nárok přitom budou mít jednotlivě až na 45 milionů korun kompenzace. Až 200 milionů korun pak mohou dostat firmy z energeticky vysoce náročných oborů, které jsou v provozní ztrátě. Typicky jde o společnosti ze zpracovatelského, zemědělského nebo těžebního průmyslu. U těchto podniků budou dotace odvislé podle jejich odvětví do určité výše jejich způsobilých nákladů.
Dotační výzva podle MPO vychází z takzvaného dočasného krizového rámce Evropské komise. Úřad bude žádosti přijímat od 15. listopadu do konce ledna příštího roku.
„Domácnostem a malým a středním podnikům vláda zastropovala ceny energií. Firmy, na které se zastropování nevztahuje, mohou o dotaci žádat v systému AIS MPO, který už znají z dřívějška,“ podotkl Síkela. Zároveň připomněl, že úřad předminulý týden aktualizoval vymezení programu na všechny sektory hospodářství v zemi.
