Těžba černého uhlí skončí v Česku v lednu 2026

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.

Horníkům zbývá z posledních tří porubů neboli dobývacích prostor vytěžit ještě přibližně 200 tisíc tun uhlí. „Toho bude dosaženo na konci ledna, kdy bude těžba na Dole ČSM ukončena. K 31. lednu 2026 odejde 750 zaměstnanců, po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru dalších 150,“ uvedla Černá. Odcházejícím zaměstnancům OKD vyplatí na odstupném dohromady přes pět set milionů korun, dostanou až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Technická likvidace Dolu ČSM potrvá přibližně tři roky a OKD si na ni nechá okolo 600 zaměstnanců. Zároveň už rozjíždí podnikatelský plán své činnosti do roku 2050, bude například jímat a využívat důlní plyn. Minulý měsíc firma podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než dvacet milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. V plánu má také míchání a prodej uhelných směsí - OKD bude nakupovat uhlí a svou infrastrukturu a know-how úpravny uhlí využije k produkci energetických směsí na míru zákazníkům.

„Přibližně tři roky deklarujeme, že těžbu v posledním činném černouhelném dole, Dole ČSM, ukončíme v prvním čtvrtletí roku 2026, a z dnešního pohledu jsme tento termín určili správně. Z ekonomického, personálního i legislativního hlediska by další prodloužení těžby už postrádalo smysl. Poslední vozík uhlí tak po téměř 250 letech vyvezeme z dolu na počátku února příštího roku,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.

Předseda hnutí ANO a adept na premiéra Andrej Babiš řekl, že aktuální situaci ve firmě nezná, odpovědnost podle něj nese končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Děním se bude moct zabývat potom, co jeho vláda dostane k záležitosti informace, řekl Babiš. Připomenul, že v předchozím mandátu firmu zachraňoval.

Za deset měsíců roku OKD vytěžila 985 tisíc tun uhlí. „Na roční plán 1,145 milionu tun tak zbývá vydobýt 160 tisíc tun,“ uvedla mluvčí. V prosinci horníci vytěží dva poruby, v lednu pak ještě z posledního porubu vytěží přibližně čtyřicet tisíc tun uhlí.

„Zákazníků se zájmem o černé uhlí s přechodem na jiné zdroje energie ubývá. Do našich výsledků se promítá pokles světových cen uhlí i oslabení dolaru, které výrazně podporuje naši konkurenci, importéry uhlí. Předpokládáme ale, že udržením stabilního provozu a důslednými úsporami napříč všemi nákladovými položkami se nám podaří hornickou činnost ukončit v černých číslech,“ uvedl Sikora.

Útlumové fáze

Kromě zhruba devíti stovek zaměstnanců OKD, pro něž už firma nebude mít uplatnění, ukončí v prvním čtvrtletí příštího roku činnost i většina pracovníků dodavatelů důlně-stavebních prací. „Na útlumové práce budeme v počáteční fázi potřebovat zhruba šest set kvalifikovaných zaměstnanců s konkrétními odbornostmi, což bylo hlavním kritériem při určování nadbytečných pracovníků,“ uvedl personální ředitel OKD Radomír Štix.

Po ukončení ražeb a vybavování porubů technologiemi k dobývání už letos z OKD odešlo čtyři sta kmenových zaměstnanců a 260 pracovníků dodavatelů. „Společnost aktuálně zaměstnává 2300 lidí, z nichž 1750 jsou kmenoví zaměstnanci. Průměrný věk kmenových zaměstnanců je 49 let. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2024 činila 56 985 korun,“ uvedla Černá.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech firma těžbu ve většině dolů ukončila, protože se dlouhodobě nevyplácela. Podnik prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 50 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
před 6 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 23 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánovčera v 20:19

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
včera v 06:25

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...