Těžba černého uhlí skončí v Česku v lednu 2026

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.

Horníkům zbývá z posledních tří porubů neboli dobývacích prostor vytěžit ještě přibližně 200 tisíc tun uhlí. „Toho bude dosaženo na konci ledna, kdy bude těžba na Dole ČSM ukončena. K 31. lednu 2026 odejde 750 zaměstnanců, po ukončení provozu úpravny uhlí k 28. únoru dalších 150,“ uvedla Černá. Odcházejícím zaměstnancům OKD vyplatí na odstupném dohromady přes pět set milionů korun, dostanou až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Technická likvidace Dolu ČSM potrvá přibližně tři roky a OKD si na ni nechá okolo 600 zaměstnanců. Zároveň už rozjíždí podnikatelský plán své činnosti do roku 2050, bude například jímat a využívat důlní plyn. Minulý měsíc firma podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než dvacet milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. V plánu má také míchání a prodej uhelných směsí - OKD bude nakupovat uhlí a svou infrastrukturu a know-how úpravny uhlí využije k produkci energetických směsí na míru zákazníkům.

„Přibližně tři roky deklarujeme, že těžbu v posledním činném černouhelném dole, Dole ČSM, ukončíme v prvním čtvrtletí roku 2026, a z dnešního pohledu jsme tento termín určili správně. Z ekonomického, personálního i legislativního hlediska by další prodloužení těžby už postrádalo smysl. Poslední vozík uhlí tak po téměř 250 letech vyvezeme z dolu na počátku února příštího roku,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.

Předseda hnutí ANO a adept na premiéra Andrej Babiš řekl, že aktuální situaci ve firmě nezná, odpovědnost podle něj nese končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Děním se bude moct zabývat potom, co jeho vláda dostane k záležitosti informace, řekl Babiš. Připomenul, že v předchozím mandátu firmu zachraňoval.

Za deset měsíců roku OKD vytěžila 985 tisíc tun uhlí. „Na roční plán 1,145 milionu tun tak zbývá vydobýt 160 tisíc tun,“ uvedla mluvčí. V prosinci horníci vytěží dva poruby, v lednu pak ještě z posledního porubu vytěží přibližně čtyřicet tisíc tun uhlí.

„Zákazníků se zájmem o černé uhlí s přechodem na jiné zdroje energie ubývá. Do našich výsledků se promítá pokles světových cen uhlí i oslabení dolaru, které výrazně podporuje naši konkurenci, importéry uhlí. Předpokládáme ale, že udržením stabilního provozu a důslednými úsporami napříč všemi nákladovými položkami se nám podaří hornickou činnost ukončit v černých číslech,“ uvedl Sikora.

Útlumové fáze

Kromě zhruba devíti stovek zaměstnanců OKD, pro něž už firma nebude mít uplatnění, ukončí v prvním čtvrtletí příštího roku činnost i většina pracovníků dodavatelů důlně-stavebních prací. „Na útlumové práce budeme v počáteční fázi potřebovat zhruba šest set kvalifikovaných zaměstnanců s konkrétními odbornostmi, což bylo hlavním kritériem při určování nadbytečných pracovníků,“ uvedl personální ředitel OKD Radomír Štix.

Po ukončení ražeb a vybavování porubů technologiemi k dobývání už letos z OKD odešlo čtyři sta kmenových zaměstnanců a 260 pracovníků dodavatelů. „Společnost aktuálně zaměstnává 2300 lidí, z nichž 1750 jsou kmenoví zaměstnanci. Průměrný věk kmenových zaměstnanců je 49 let. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2024 činila 56 985 korun,“ uvedla Černá.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech firma těžbu ve většině dolů ukončila, protože se dlouhodobě nevyplácela. Podnik prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 18 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 22 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...