Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Pro schválení dohody v Radě EU byla zapotřebí kvalifikovaná většina států. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, Belgie se zdržela. Dohodu by následně měla v Paraguayi podepsat předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Před vstupem v platnost bude muset dohodu schválit rovněž Evropský parlament.

Obchodní dohoda s Mercosurem, který zahrnuje Brazílii, Argentinu, Paraguay, Uruguay a Bolívii, se připravovala pětadvacet let. Unie se ohledně ní měla rozhodnout už loni v prosinci, hlasování ale tehdy bylo odloženo zejména kvůli výhradám Francie a Itálie.

Komise od té doby navrhla několik ústupků a snažila se země získat na svou stranu. V případě Itálie se to podařilo, Paříž ale dohodu i nadále nepodporuje. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal Mercosur spíše domácí politickou zátěží než obchodní dohodou, poznamenal server Euractiv.

Bardella předloží návrh na vyslovení nedůvěry EK

Francouzští farmáři jsou přesvědčeni, že dohoda bude znamenat zkázu pro jejich už nyní těžce zkoušené zemědělství, čehož okamžitě využil lídr opozičního Národního sdružení (RN) Jordan Bardella. Ten vede rovněž krajně pravicovou frakci Patriotů pro Evropu v Evropském parlamentu.

Bardella už oznámil, že předloží nový návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Tento krok bude nejspíše stejně jako předchozí pokusy neúspěšný, nicméně jde o komplikaci pro Komisi von der Leyenové a rovněž pro Evropský parlament, který kvůli neustálým hlasováním o nedůvěře odsouvá svou běžnou práci.

Nahrávám video

Unijní ústupky zemědělcům

Unijní exekutiva nabídla Francii a zemědělcům mnohé ústupky a přišla i s dodatečnými ochrannými mechanismy. V případě nepředvídaného a škodlivého nárůstu dovozu ze zemí Mercosur či nepřiměřeného poklesu cen pro výrobce v EU by se podle Komise zavedla rychlá a účinná ochrana.

Návrh zahrnuje i specifická ustanovení týkající se některých citlivých zemědělských produktů, jako je hovězí maso, drůbež, rýže, med, vejce, česnek, ethanol a cukr. U nich by mělo platit posílené monitorování.

Zemědělci ale ve čtvrtek v Paříži opět vyjeli se svými traktory do ulic. Pro mnoho lidí na francouzském venkově se Mercosur stal symbolem nekalé konkurence levnějších jihoamerických produktů.

Protesty francouzských farmářů v Paříži (8. ledna 2026)
Zdroj: Reuters/Benoit Tessier

Nižší cla pro evropské firmy

Dohoda se zeměmi Mercosur vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí.

Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export Unie do zemí Mercosur až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

Řada unijních zemí v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, která je největším producentem hovězího masa v EU, dohodu dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje také obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům.

Merz dohodu vítá

„Shoda na dohodě EU–Mercosur je milníkem v evropské obchodní politice a důležitým signálem naší strategické suverenity a akceschopnosti,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Posílení obchodních vztahů s Jižní Amerikou bude podle něj dobré pro Německo i Evropu. „Ale 25 let vyjednávání bylo příliš dlouhých,“ dodal.

Merz v neděli zahájí třídenní návštěvu Indie, jíž chce dát impulz mimo jiné právě jednání o obchodní dohodě.

Také německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil zprávu o shodě uvítal. Dohoda s Mercosurem má podle něj „enormní potenciál“ pro německé hospodářství. „Dohoda vytváří nové podněty pro obchod a růst... Zatímco jiní se izolují a uplatňují stále agresivnější obchodní politiku, my sázíme na nová partnerství,“ uvedl se zjevným odkazem na obchodní politiku USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 44 mminutami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.