Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Pro schválení dohody v Radě EU byla zapotřebí kvalifikovaná většina států. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, Belgie se zdržela. Dohodu by následně měla v Paraguayi podepsat předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Před vstupem v platnost bude muset dohodu schválit rovněž Evropský parlament.

Obchodní dohoda s Mercosurem, který zahrnuje Brazílii, Argentinu, Paraguay, Uruguay a Bolívii, se připravovala pětadvacet let. Unie se ohledně ní měla rozhodnout už loni v prosinci, hlasování ale tehdy bylo odloženo zejména kvůli výhradám Francie a Itálie.

Komise od té doby navrhla několik ústupků a snažila se země získat na svou stranu. V případě Itálie se to podařilo, Paříž ale dohodu i nadále nepodporuje. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal Mercosur spíše domácí politickou zátěží než obchodní dohodou, poznamenal server Euractiv.

Bardella předloží návrh na vyslovení nedůvěry EK

Francouzští farmáři jsou přesvědčeni, že dohoda bude znamenat zkázu pro jejich už nyní těžce zkoušené zemědělství, čehož okamžitě využil lídr opozičního Národního sdružení (RN) Jordan Bardella. Ten vede rovněž krajně pravicovou frakci Patriotů pro Evropu v Evropském parlamentu.

Bardella už oznámil, že předloží nový návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Tento krok bude nejspíše stejně jako předchozí pokusy neúspěšný, nicméně jde o komplikaci pro Komisi von der Leyenové a rovněž pro Evropský parlament, který kvůli neustálým hlasováním o nedůvěře odsouvá svou běžnou práci.

Nahrávám video

Unijní ústupky zemědělcům

Unijní exekutiva nabídla Francii a zemědělcům mnohé ústupky a přišla i s dodatečnými ochrannými mechanismy. V případě nepředvídaného a škodlivého nárůstu dovozu ze zemí Mercosur či nepřiměřeného poklesu cen pro výrobce v EU by se podle Komise zavedla rychlá a účinná ochrana.

Návrh zahrnuje i specifická ustanovení týkající se některých citlivých zemědělských produktů, jako je hovězí maso, drůbež, rýže, med, vejce, česnek, ethanol a cukr. U nich by mělo platit posílené monitorování.

Zemědělci ale ve čtvrtek v Paříži opět vyjeli se svými traktory do ulic. Pro mnoho lidí na francouzském venkově se Mercosur stal symbolem nekalé konkurence levnějších jihoamerických produktů.

Protesty francouzských farmářů v Paříži (8. ledna 2026)
Zdroj: Reuters/Benoit Tessier

Nižší cla pro evropské firmy

Dohoda se zeměmi Mercosur vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí.

Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export Unie do zemí Mercosur až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

Řada unijních zemí v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, která je největším producentem hovězího masa v EU, dohodu dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje také obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům.

Merz dohodu vítá

„Shoda na dohodě EU–Mercosur je milníkem v evropské obchodní politice a důležitým signálem naší strategické suverenity a akceschopnosti,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Posílení obchodních vztahů s Jižní Amerikou bude podle něj dobré pro Německo i Evropu. „Ale 25 let vyjednávání bylo příliš dlouhých,“ dodal.

Merz v neděli zahájí třídenní návštěvu Indie, jíž chce dát impulz mimo jiné právě jednání o obchodní dohodě.

Také německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil zprávu o shodě uvítal. Dohoda s Mercosurem má podle něj „enormní potenciál“ pro německé hospodářství. „Dohoda vytváří nové podněty pro obchod a růst... Zatímco jiní se izolují a uplatňují stále agresivnější obchodní politiku, my sázíme na nová partnerství,“ uvedl se zjevným odkazem na obchodní politiku USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 9 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.