Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Pro schválení dohody v Radě EU byla zapotřebí kvalifikovaná většina států. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, Belgie se zdržela. Dohodu by následně měla v Paraguayi podepsat předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Před vstupem v platnost bude muset dohodu schválit rovněž Evropský parlament.

Obchodní dohoda s Mercosurem, který zahrnuje Brazílii, Argentinu, Paraguay, Uruguay a Bolívii, se připravovala pětadvacet let. Unie se ohledně ní měla rozhodnout už loni v prosinci, hlasování ale tehdy bylo odloženo zejména kvůli výhradám Francie a Itálie.

Komise od té doby navrhla několik ústupků a snažila se země získat na svou stranu. V případě Itálie se to podařilo, Paříž ale dohodu i nadále nepodporuje. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal Mercosur spíše domácí politickou zátěží než obchodní dohodou, poznamenal server Euractiv.

Bardella předloží návrh na vyslovení nedůvěry EK

Francouzští farmáři jsou přesvědčeni, že dohoda bude znamenat zkázu pro jejich už nyní těžce zkoušené zemědělství, čehož okamžitě využil lídr opozičního Národního sdružení (RN) Jordan Bardella. Ten vede rovněž krajně pravicovou frakci Patriotů pro Evropu v Evropském parlamentu.

Bardella už oznámil, že předloží nový návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Tento krok bude nejspíše stejně jako předchozí pokusy neúspěšný, nicméně jde o komplikaci pro Komisi von der Leyenové a rovněž pro Evropský parlament, který kvůli neustálým hlasováním o nedůvěře odsouvá svou běžnou práci.

Nahrávám video

Unijní ústupky zemědělcům

Unijní exekutiva nabídla Francii a zemědělcům mnohé ústupky a přišla i s dodatečnými ochrannými mechanismy. V případě nepředvídaného a škodlivého nárůstu dovozu ze zemí Mercosur či nepřiměřeného poklesu cen pro výrobce v EU by se podle Komise zavedla rychlá a účinná ochrana.

Návrh zahrnuje i specifická ustanovení týkající se některých citlivých zemědělských produktů, jako je hovězí maso, drůbež, rýže, med, vejce, česnek, ethanol a cukr. U nich by mělo platit posílené monitorování.

Zemědělci ale ve čtvrtek v Paříži opět vyjeli se svými traktory do ulic. Pro mnoho lidí na francouzském venkově se Mercosur stal symbolem nekalé konkurence levnějších jihoamerických produktů.

Protesty francouzských farmářů v Paříži (8. ledna 2026)
Zdroj: Reuters/Benoit Tessier

Nižší cla pro evropské firmy

Dohoda se zeměmi Mercosur vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí.

Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export Unie do zemí Mercosur až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

Řada unijních zemí v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, která je největším producentem hovězího masa v EU, dohodu dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje také obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům.

Merz dohodu vítá

„Shoda na dohodě EU–Mercosur je milníkem v evropské obchodní politice a důležitým signálem naší strategické suverenity a akceschopnosti,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Posílení obchodních vztahů s Jižní Amerikou bude podle něj dobré pro Německo i Evropu. „Ale 25 let vyjednávání bylo příliš dlouhých,“ dodal.

Merz v neděli zahájí třídenní návštěvu Indie, jíž chce dát impulz mimo jiné právě jednání o obchodní dohodě.

Také německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil zprávu o shodě uvítal. Dohoda s Mercosurem má podle něj „enormní potenciál“ pro německé hospodářství. „Dohoda vytváří nové podněty pro obchod a růst... Zatímco jiní se izolují a uplatňují stále agresivnější obchodní politiku, my sázíme na nová partnerství,“ uvedl se zjevným odkazem na obchodní politiku USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě.
06:28Aktualizovánopřed 48 mminutami

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 10 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 10 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 13 hhodinami
Načítání...