Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Pro schválení dohody v Radě EU byla zapotřebí kvalifikovaná většina států. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, Belgie se zdržela. Dohodu by následně měla v Paraguayi podepsat předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Před vstupem v platnost bude muset dohodu schválit rovněž Evropský parlament.

Obchodní dohoda s Mercosurem, který zahrnuje Brazílii, Argentinu, Paraguay, Uruguay a Bolívii, se připravovala pětadvacet let. Unie se ohledně ní měla rozhodnout už loni v prosinci, hlasování ale tehdy bylo odloženo zejména kvůli výhradám Francie a Itálie.

Komise od té doby navrhla několik ústupků a snažila se země získat na svou stranu. V případě Itálie se to podařilo, Paříž ale dohodu i nadále nepodporuje. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal Mercosur spíše domácí politickou zátěží než obchodní dohodou, poznamenal server Euractiv.

Bardella předloží návrh na vyslovení nedůvěry EK

Francouzští farmáři jsou přesvědčeni, že dohoda bude znamenat zkázu pro jejich už nyní těžce zkoušené zemědělství, čehož okamžitě využil lídr opozičního Národního sdružení (RN) Jordan Bardella. Ten vede rovněž krajně pravicovou frakci Patriotů pro Evropu v Evropském parlamentu.

Bardella už oznámil, že předloží nový návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Tento krok bude nejspíše stejně jako předchozí pokusy neúspěšný, nicméně jde o komplikaci pro Komisi von der Leyenové a rovněž pro Evropský parlament, který kvůli neustálým hlasováním o nedůvěře odsouvá svou běžnou práci.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o unijní dohodě s Mercosurem
Zdroj: ČT24

Unijní ústupky zemědělcům

Unijní exekutiva nabídla Francii a zemědělcům mnohé ústupky a přišla i s dodatečnými ochrannými mechanismy. V případě nepředvídaného a škodlivého nárůstu dovozu ze zemí Mercosur či nepřiměřeného poklesu cen pro výrobce v EU by se podle Komise zavedla rychlá a účinná ochrana.

Návrh zahrnuje i specifická ustanovení týkající se některých citlivých zemědělských produktů, jako je hovězí maso, drůbež, rýže, med, vejce, česnek, ethanol a cukr. U nich by mělo platit posílené monitorování.

Zemědělci ale ve čtvrtek v Paříži opět vyjeli se svými traktory do ulic. Pro mnoho lidí na francouzském venkově se Mercosur stal symbolem nekalé konkurence levnějších jihoamerických produktů.

Protesty francouzských farmářů v Paříži (8. ledna 2026)
Zdroj: Reuters/Benoit Tessier

Nižší cla pro evropské firmy

Dohoda se zeměmi Mercosur vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí.

Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export Unie do zemí Mercosur až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

Řada unijních zemí v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, která je největším producentem hovězího masa v EU, dohodu dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje také obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům.

Merz dohodu vítá

„Shoda na dohodě EU–Mercosur je milníkem v evropské obchodní politice a důležitým signálem naší strategické suverenity a akceschopnosti,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Posílení obchodních vztahů s Jižní Amerikou bude podle něj dobré pro Německo i Evropu. „Ale 25 let vyjednávání bylo příliš dlouhých,“ dodal.

Merz v neděli zahájí třídenní návštěvu Indie, jíž chce dát impulz mimo jiné právě jednání o obchodní dohodě.

Také německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil zprávu o shodě uvítal. Dohoda s Mercosurem má podle něj „enormní potenciál“ pro německé hospodářství. „Dohoda vytváří nové podněty pro obchod a růst... Zatímco jiní se izolují a uplatňují stále agresivnější obchodní politiku, my sázíme na nová partnerství,“ uvedl se zjevným odkazem na obchodní politiku USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyvrácený strom na severu Německa zabil tři lidi

Tři lidi včetně kojence zabil ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko třicet metrů vysoký strom, jenž se v silném větru vyvrátil a spadl na skupinu lidí, kteří v lese hledali velikonoční vajíčka. Podle agentury DPA o tom informovala policie. Podle ní další osoby utrpěly zranění.
před 16 mminutami

Trump vulgárně pohrozil Teheránu, pokud neuvolní Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump vulgárně pohrozil Teheránu útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své síti Truth Social. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.
před 39 mminutami

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Americkým silám se podařilo vyzvednout z íránského území druhého člena posádky sestřeleného bojového letounu F-15E. Informaci potvrdil prezident USA Donald Trump, podle kterého byl letec vážně zraněn. Íránská armáda uvedla, že se jí podařilo záchrannou misi USA překazit a že zničila čtyři americké letouny. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu. Podle jejich zdrojů nebyl žádný americký voják při záchraně letce zraněn.
06:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla rafinerii Lukoilu v Nižněnovgorodské oblasti

Ukrajinci zasáhli ruský přístav Primorsk důležitý pro vývoz ropy a rafinerii v Kstově v Nižněnovgorodské oblasti, potvrdil velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. O ukrajinských útocích už dříve informovala ruská strana. Ukrajina zároveň hlásí sestřelení 76 ruských bezpilotních letounů z 93.
10:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Srbsko našlo podle Vučiče batohy s výbušninami u plynovodu vedoucího do Maďarska

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters sdělil, že na odpoledne svolal mimořádné jednání obranné rady.
před 3 hhodinami

Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.
před 3 hhodinami

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 9 hhodinami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 15 hhodinami
Načítání...