Evropští zemědělci nesouhlasí s dohodou o volném obchodu se zeměmi Mercosur

Nahrávám video
Události: Evropští zemědělci protestují proti volnému obchodu se zeměmi Mercosur
Zdroj: ČT24

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Na začátku roku zemědělci ve Francii zablokovali tamní dálnice a silnice, čímž ochromili celou zemi, a jsou připraveni protestovat znovu. Tvrdí, že již nejsou schopni žít z toho, co vyrobí. „Je to jediná profese, kde nemůžete výši nákladů promítnout do výsledné ceny produktů,“ uvedl zemědělec z Normandie.

Chystaná dohoda o volném obchodu se zeměmi Mercosur by v současné podobě situaci zemědělců podle nich ještě zhoršila. Nejsou prý schopni vyrábět své produkty tak, aby konkurovali těm levnějším ze zahraničí.

„Francie se stále staví proti tomuto textu a připojily se k ní k mé radosti i další evropské země,“ sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Zastánci dohody, mezi které patří například Německo, tvrdí, že díky ní získají nové exportní trhy. Odpůrci varují, že je dohoda vystaví nepoctivé konkurenci, jelikož umožní dovoz produktů podléhajících méně přísné regulaci.

Francouzští farmáři hodlají v demonstracích pokračovat a na další možné protesty upozornili i ministryni zemědělství, která jejich zástupce přijala.

Proti jsou i polští zemědělci

Proti dohodě jsou také zemědělci v Polsku. „Pokud k podpisu dojde, my, odborové hnutí Solidarita, ohlásíme celostátní stávkovou pohotovost,“ informoval šéf zemědělské sekce Solidarity Tomasz Obszański.

Větší protest uspořádali na začátku uplynulého týdne, kdy blokovali cestu kamionům přes přechod Medyka ve směru na Ukrajinu. „Stanovisko našeho resortu je jasné. Proti dohodě jsme vystupovali jako první,“ uvedl polský ministr zemědělství Czeslaw Siekierski.

Polský kabinet si odhlasoval, že chce dohodu odmítnout. V usnesení vlády stojí, že Varšava udělá vše pro to, aby dohodu o volném obchodu se zeměmi Mercosur v současné podobě odmítla. V Evropské radě proto chce právě s Francií vytvořit takzvanou blokační menšinu.

O finálním podpisu dohody se má v Bruselu rozhodovat před Vánoci. Nesouhlas se už nyní ozývá například z Irska, Belgie, Maďarska nebo Rakouska, což by k vytvoření blokační menšiny mohlo stačit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...