Volný obchod

Americký prezident Donald Trump se rozhodl zvýšit Kanadě dosud platná cla o deset procentních bodů kvůli tomu, že kanadská provincie Ontario nestáhla dříve reklamu, která se proti clům staví. Informují o tom agentury AP a Reuters s odvoláním na Trumpovo vyjádření.

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

Na uvalování masivních cel nepanuje ani přímo v Bílém domě jednotný pohled. Zatímco ekonomický poradce prezidenta Peter Navarro za nimi stojí, nejbohatší muž planety Elon Musk, jehož osobní majetek výrazně zasáhl pokles akcií, je naopak hlasitě proti. Vlivný podnikatel, který dosud hrál významnou roli po boku prezidenta Donalda Trumpa, dokonce projevil přání založit euro-americkou bezcelní unii.

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.

Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se očekává obtížné schvalování dohody v Unii. Zemědělská lobby již ohlásila na pondělí do Bruselu nové protesty proti uzavření paktu.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Evropská unie a Nový Zéland podepsaly dohodu o volném obchodu. Informovala o tom Evropská komise. Smlouva, která má vést k posílení vzájemného obchodu, by měla vstoupit v platnost v první polovině příštího roku, napsala agentura Reuters. V loňském roce obě strany podle údajů novozélandské vlády směnily zboží a služby za 20,2 miliardy novozélandských dolarů (zhruba 270 miliard korun).

Británie podepsala dohodu o volném obchodu s Austrálií. Je to první obchodní smlouva, kterou se Londýnu podařilo uzavřít po brexitu a vyjednat ji od nuly, aniž by obsahovala podmínky, za kterých spolu obě země obchodovaly v době, kdy byla Británie členským státem Evropské unie. Informuje o tom server BBC.

Čína ve čtvrtek podala žádost o přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu nazvané Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP). Bude to vyžadovat souhlas všech jedenácti členů.

Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.

Pokud by Británie opustila Evropskou unii takzvaně natvrdo, tedy bez dohody, okamžitě by přišla o 40 unijních smluv o volném obchodu se sedmi desítkami zemí. Zatím se jí podařilo podepsat jen několik náhradních, a to se Švýcarskem, Chile nebo Izraelem. Do termínu brexitu přitom zbývá už jen 46 dní. Tvrdý odchod by měl citelný dopad i na českou ekonomiku. Byla by pátou nejzasaženější hned po Irsku, Belgii, Nizozemsku a Slovensku.