Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.
Měli bychom zabránit rozdělení Spojeného království, vyzval Johnson nové poslance
Britské volby minulý čtvrtek jasně vyhráli Johnsonovi konzervativci, opoziční labouristé se slabým výsledkem skončili druzí. SNP si ve volbách naopak polepšila. Johnson krátce po volbách Sturgeonové řekl, že žádné nové referendum o nezávislosti Skotska nebude a že je třeba respektovat to předchozí z roku 2014. V něm se Skotsko rozhodlo pro setrvání v monarchii.
Johnson v úterý před poslanci uvedl, že „parlament Spojeného království by měl slušně a s respektem hájit partnerství a unii“ a odmítnout hlasy volající po rozdělení Spojeného království.
Nový parlament přitom staronový premiér označil za „mnohem demokratičtější“ než ten předchozí a jeden z „nejlepších, který země kdy vytvořila“. Poznamenal přitom, že v Dolní sněmovně je nyní zastoupen rekordní počet žen a etnických menšin. Johnson také zopakoval svůj slib, že jeho vláda zajistí brexit.
Johnsonova Konzervativní strana má po čtvrtečních předčasných parlamentních volbách v 650členné Dolní sněmovně přesvědčivou většinu 365 poslanců. Nejsilnější opoziční strana – labouristé vedení Jeremym Corbynem – získala jen 202 křesel.
Corbyn Johnsonovi pogratuloval k volebnímu vítězství a připomněl poslance ze své strany, kteří křeslo neobhájili. „Premiér dal mnoho, mnoho slibů a musí na sebe vzít odpovědnost a splnit je,“ řekl Corbyn, který podle BBC působil „poněkud unaveně a zkroušeně“.
Sněmovna má staronového předsedu
Labourista Lindsay Hoyle byl poslanci potvrzen jako předseda Dolní sněmovny. Do této funkce byl zvolen těsně před koncem posledního zasedání britského parlamentu 4. listopadu a nahradil Johna Bercowa, který funkci zastával deset let. Hoyle po svém zvolení slíbil, že bude spravedlivý a nestranný.
Ve čtvrtek je na programu parlamentu řeč královny. Alžběta II. v projevu sepsaném vládou představí priority Johnsonova kabinetu.
V pátek by mohl prvním a druhým čtením projít prováděcí brexitový zákon, jehož přijetí musí předcházet schvalování samotné brexitové dohody. Tu by měl Johnson předložit poslancům ještě do Vánoc. Vzhledem k většině, kterou nyní konzervativci v dolní komoře parlamentu mají, se očekává, že dohodu poslanci schválí.
Lindsay Hoyle
Johnson chce zákaz prodloužení přechodného období
Pokud nakonec brexitovou dohodu schválí i horní komora parlamentu, Sněmovna lordů, a formálně ji potvrdí i panovnice, opustí Velká Británie EU 31. ledna příštího roku.
Po brexitu budou ovšem během takzvaného přechodného období pokračovat jednání o budoucích, především obchodních vztazích Velké Británie s EU. Po celou dobu budou v Británii platit dosavadní unijní pravidla, na jejich podobu už ale Londýn nebude mít vliv.
Přechodné období by mělo skončit do závěru prosince 2020, podle současné dohody mezi Londýnem a Bruselem ho ale bude možné prodloužit po vzájemné dohodě obou stran až o dva roky.
Podle britských médií však hodlá premiér Johnson do prováděcího brexitového zákona doplnit pasáž, která by přechodné období prodloužit zakazovala. Podle agentury Reuters tím chce Johnson vyvinout tlak na EU, aby s Británií během pouhých jedenácti měsíců vyjednala komplexní dohodu o volném obchodu.
Kritici: Johnson riskuje, že nebude žádná obchodní dohoda
Kritici namítají, že když Johnson vyloučí prodloužení přechodného období, riskuje, že na konci příštího roku nebude mít Velká Británie s EU žádnou dohodu o budoucích vztazích. Mluvčí opozičních labouristů pro otázky brexitu Keir Starmer označil Johnsonův plán za „bezohledný a nezodpovědný“. Premiér je podle něj ochoten „riskovat pracovní místa“ obyvatel Británie.
Před parlamentními volbami v Británii, které se konaly minulý týden ve čtvrtek, unikla do médií nahrávka, na které hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier označil představu, že lze za necelý rok vyjednat tak složitou dohodu, za nerealistickou.
Jakoukoli dohodu musí ratifikovat nejen parlament v Británii a Evropský parlament, ale i národní zákonodárné sbory všech 27 členských zemí EU.
V případě, že by se nepodařilo vyjednat během jedenácti měsíců obchodní dohodu, musely by Británie a EU obchodovat na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
