Jeremy Corbyn

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.

Před pěti lety vyrazili Britové do volebních místností a v brexitovém referendu rozhodli o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Pro bylo zhruba 52 procent oprávněných voličů. Ostrovní země nakonec odešla po sérii velmi komplikovaných vyjednávání, odkladů a téměř padesáti letech členství. Stalo se tak během loňského ledna. Nový průzkum nyní naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze za uplynulých pět let příliš nezměnily.

K protestům proti policii a chystanému zákonu, který má posílit její pravomoci, se v sobotu po celé Británii shromáždily tisíce lidí. Na jedné z demonstrací v centru Londýna propukla potyčka s policií. Někteří demonstranti přišli vyjádřit nespokojenost také s rasovou a etnickou diskriminací či prosadit ochranu klimatu, upozornil list The Guardian.

Šéf britských labouristů Keir Starmer prohlásil, že jeho předchůdce ve funkci Jeremy Corbyn již v budoucnu nebude poslancem za Labouristickou stranu, píše agentura Reuters. V rámci britských parlamentních zvyklostí jde o přísný trest. Britští opoziční labouristé přitom teprve v úterý obnovili svému bývalému předsedovi stranické členství; pozastavili ho před třemi týdny kvůli Corbynovu hodnocení zprávy o antisemitismu.

Britští labouristé pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi kvůli jeho komentářům k úřední zprávě, podle níž se tato opoziční strana za jeho vedení nedokázala vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Podle zprávy taková selhání navíc zavinila nezákonné obtěžování a diskriminaci. Nový vůdce labouristů Keir Starmer se za to omluvil, zatímco Corbyn zprávě vyčetl, že problém z politických důvodů zveličuje.

Na konci června, po dvou měsících v pozici labouristického lídra, udělal Keir Starmer první změnu ve svém stínovém kabinetu. Z pozice stínové ministryně školství odvolal čtyřicetiletou rodačku z Manchesteru Rebeccu Long-Baileyovou. Na sociální síti totiž sdílela článek plný konspiračních teorií namířených proti židovské komunitě. Po neúspěchu svého předchůdce Jeremyho Corbyna se tak Starmer pokouší s údajným antisemitismem ve straně vypořádat.

Přesně před pěti lety byla do dolní komory britského parlamentu zvolena Jo Coxová. Čtyřicetiletá humanitární pracovnice byla členkou Labouristické strany a velkou zastánkyní setrvání země v Evropské unii. O rok později, týden před referendem, ji britský neonacista třikrát postřelil a patnáctkrát bodnul. „Britain First!“ zařval podle svědků těsně před vraždou.

Novým předsedou britských labouristů byl zvolen Keir Starmer. Bývalý šéf prokuratury byl odpůrcem brexitu, nyní zastával funkci stínového ministra pro brexit. Starmer v čele Labouristické strany střídá Jeremyho Corbyna, který se rozhodl funkce vzdát po neúspěchu v prosincových parlamentních volbách.

Využít síly protivníka proti němu samému, zní staré a efektivní pravidlo sebeobrany. Proč se namáhat, když lze energii otočit proti jejímu původci? Aktuální primárky ve Spojených státech, v nichž se rozhoduje o nominaci demokratů na amerického prezidenta, a předvolební kampaň vůbec nabízí několik podobných příkladů.

Rodina a veřejnost se v pražském kostele svatého Klimenta rozloučily s Erazimem Kohákem. Filozof se zkušeností z univerzit v Praze i Bostonu patřil mezi významné české a československé myslitele ekologického hnutí, ve svých textech varoval mimo jiné před negativními dopady konzumu na přírodní zdroje. Zemřel 8. února, ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let.

O vedení britských labouristů se utkají tři kandidáti. Nástupcem Jeremyho Corbyna, který z čela strany odchází po debaklu v prosincových parlamentních volbách, se může stát Keir Starmer, Rebecca Longová-Baileyová či Lisa Nandyová.

Labouristé schválili harmonogram volby svého nového lídra, vítěze oznámí 4. dubna. Největší šance má zatím někdejší státní zástupce, poslanec a stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který patří k centristům. Dosavadní lídr Jeremy Corbyn reprezentující radikálně levicové křídlo strany odchází po prosincovém volebním debaklu.

Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.

Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn převzal osobní odpovědnost za tvrdou porážku své strany v nedávných volbách do Dolní sněmovny britského parlamentu. V článku pro nedělník The Observer označil výsledek hlasování za „zoufalé zklamání“. V mnoha ohledech ale podle něj labouristé „argumentačně“ vyhráli.

Staronový britský premiér Boris Johnson přislíbil Britům návrat sebedůvěry. Prohlásil to během návštěvy severovýchodu Anglie, která byla dosud baštou opozičních labouristů, ale ve čtvrtečních parlamentních volbách podpořila Johnsonovy konzervativce. Labouristický lídr Jeremy Corbyn nadále čelí kritice a výzvám, aby po volebním debaklu své strany okamžitě odstoupil. Ten ale rychlý odchod odmítá.

„Po volbách v Británii je brexit prakticky jistý,“ říká bývalý velvyslanec v Londýně Michael Žantovský. V Interview ČT24 mluvil o důvodech vítězství konzervativců, specifickém vztahu Britů k Evropě i osobnosti Borise Johnsona.

Konzervativci Borise Johnsona jasně zvítězili v britských volbách. Po sečtení všech okrsků budou mít v parlamentu velkou většinu a budou moci dokončit brexit podle svých představ. Labouristé zažili nejhorší výsledek za desetiletí a straníci volají po rezignaci předsedy Jeremyho Corbyna. Ve Skotsku značně posílili tamní nacionalisté požadující nové referendum o nezávislosti.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn oznámil, že stranu v žádných dalších parlamentních volbách nepovede, prozatím chce ale ve vedení zůstat. To se ovšem nelíbí řadě jeho kritiků, kteří volají po rychlé demisi. To Corbyn odmítl a stranu chce vést až do zvolení nového lídra příští rok. Výsledky voleb, ve kterých vyhrál konzervativní premiér Boris Johnson a které jsou pro labouristy nejhorší od roku 1935, označil Corbyn za velké zklamání.

Jako drtivé popisují britské listy vítězství Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona ve čtvrtečních parlamentních volbách v Británii. Podle mnohých by to mohl být nejlepší výsledek konzervativců od voleb v roce 1987. Labouristé podle nich naopak utrpěli nejhorší porážku od roku 1935. Levicový bulvár Daily Mirror píše o „předvánoční noční můře“, podle pravicového bulvárního listu Daily Express je výsledek voleb vítězstvím „pro Borise… a pro brexit“.

Britové v předčasných volbách vybírají poslance, kteří mají rozhodnout o podobě brexitu. Svůj hlas už odevzdala v prvních hodinách řada britských politiků včetně konzervativního ministerského předsedy Borise Johnsona. Pětapadesátiletý předseda vlády hlasoval poblíž sídla premiérů v londýnské Downing Street, doprovodil ho jeho pes Dilyn. Britská média hlásí fronty u volebních místností, především v Londýně.

Jeden z nejnapínavějších soubojů britských parlamentních voleb se svádí o historické město Stirling. Klíč k bráně do Skotské vysočiny chce vládním konzervativcům odebrat Skotská národní strana (SNP). Místní většinu příznivců setrvání v Evropské unii láká na vidinu odtržení od Anglie a nového spojenectví s kontinentem.

Zůstat, nebo jít? A pokud ano, tak jak? Otázky, které si Velká Británie a s ní i celá Evropa kladou poslední čtyři roky stále dokola a stále se nedobraly odpovědi. Plánovaný odchod země z Evropské unie vyvolal ve Spojeném království takovou míru politické nestability a chaosu, že zablokoval parlament, donutil k odchodu dva premiéry a ten třetí nyní hledá cestu ze slepé uličky právě skrze předčasné volby.