Corbyna střídá v čele labouristů odpůrce brexitu Starmer

Novým předsedou britských labouristů byl zvolen Keir Starmer. Bývalý šéf prokuratury byl odpůrcem brexitu, nyní zastával funkci stínového ministra pro brexit. Starmer v čele Labouristické strany střídá Jeremyho Corbyna, který se rozhodl funkce vzdát po neúspěchu v prosincových parlamentních volbách.

Starmer, jenž se při své kandidatuře pokusil spojit levicové podporovatele Corbyna i centristické členy strany, ve volebním klání porazil mimo jiné Rebeku Longovou-Baileyovou, která patřila ke Corbynovým spojenkyním. Třetí skončila poslankyně Lisa Nandyová.

Starmer na Twitteru ujistil, že zvolení do čela Labouristické strany je pro něj ctí a životní výsadou. „Budu vést tuto skvělou stranu do nové éry s nadějí, že až nadejde doba, budeme ve vládě znovu sloužit lidu naší země,“ slíbil.

Jeho zástupkyní byla zvolena dosavadní stínová ministryně školství Angela Raynerová.

Bitva o brexit je minulostí

Starmer byl v Corbynově stínovém kabinetu expertem na otázky brexitu a vystupoval jako jeho odpůrce. Odchod Británie z Evropské unie má však za uzavřený a nevolal ani po prodloužení pobrexitového přechodného období. „Spor o setrvání (Británie v EU) je za námi,“ uvedl při únorové debatě se svými protikandidátkami.

Labouristé pod vedením Corbyna v prosincových předčasných volbách do Dolní sněmovny utrpěli nejtěžší porážku od roku 1935. Nového předáka si nejsilnější britská opoziční strana začala vybírat již 24. února. V korespondenčním hlasování, které skončilo ve čtvrtek, mohlo svůj hlas odevzdat asi 580 tisíc členů strany.

Právník a politik Starmer byl ve stínovém kabinetu bývalého šéfa labouristů Jeremyho Corbyna ministrem pro brexit a před referendem o odchodu Británie z Evropské unie v roce 2016 se stavěl proti brexitu.

Patří k umírněnému křídlu strany a řadil se k hlavním hlasům, které i po referendu prosazovaly další lidové hlasování. Podle některých stranických kolegů měl Starmer kvůli svému postoji spoluvinu na katastrofální porážce labouristů v loňských prosincových volbách.

Poslancem je od roku 2015, od září 2015 do června 2016 byl stínovým ministrem pro přistěhovalectví. Mluvilo se o něm jako o kandidátovi na lídra strany již ve volbách v roce 2015, Starmer ale tehdy svoji kandidaturu vyloučil s odvoláním na svoje nedostatečné politické zkušenosti.

Jako právník se Starmer zaměřuje na problematiku lidských práv. V letech 2008 až 2013 působil jako šéf veřejné prokuratury. V roce 2002 získal od britské královny Alžběty II. čestný titul Queen´s Counsel, který je udělován úspěšným právníkům s alespoň desetiletou praxí.

Narodil se 2. září 1962 v londýnském obvodě Southwark. Vystudoval právo na univerzitě v Leedsu a poté absolvoval postgraduální studium na Oxfordské univerzitě.

V roce 2014 obdržel titul rytíře-komandéra britského vojenského Řádu lázně. V roce 2017 byl jmenován do Státní rady (Privy Council), která je hlavním poradním orgánem královny.

Keir Starmer
Zdroj: Simon Dawson/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 30 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...