Jeremy Corbyn strana 2 z 5

Tři dny po teroristickém útoku lidé v Londýně uctili památku dvou jeho obětí. Těmi byla 23letá Saskia Jonesová a 25letý Jack Merritt. Podle agentury AP oba pracovali v programu zaměřeném na pomoc vězňům při návratu do společnosti. Semináře resocializačního programu pro odsouzené se účastnil i jejich vrah, osmadvacetiletý terorista Usman Khan. Úřady nyní prověřují propuštění více než sedmi desítek dalších vězňů, kteří si odpykávali trest za terorismus.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Vládní konzervativci i opoziční labouristé předkládají před prosincovými volbami v Británii nerealistické plány, myslí si labouristický premiér z let 1997 až 2007 Tony Blair. Parlamentní většina v rukou jedné i druhé strany by podle něj pro zemi znamenala příliš velké riziko. Jako jednu z „pohádek“ předvolební kampaně označil slib konzervativců o rychlém dokončení brexitu.

Odchod Velké Británie z Evropské unie s vyjednanou dohodou, snižování daní i vyšší investice do školství či zdravotnictví slíbil v neděli britský premiér Boris Johnson voličům, kterým představil volební program své Konzervativní strany. Volby, které se uskuteční 12. prosince, budou podle něj nejzásadnější v moderních dějinách Spojeného království.

V případě referenda o brexitové dohodě vyjednané vládou Labouristické strany by její lídr Jeremy Corbyn zaujal neutrální stanovisko a neprosazoval žádnou ze dvou možností. Britský opoziční předák to řekl v debatě s občany, kterou vysílala BBC.

Tři týdny před parlamentními volbami britští labouristé představili svůj volební program. Jejich lídr Jeremy Corbyn dokument označil za „nejradikálnější a nejambicióznější plán“ na proměnu Británie za posledních několik desítek let. Zahraniční agentury program popisují jako výrazně levicový a socialistický. Nejsilnější opoziční strana navrhuje zvýšení mezd ve veřejném sektoru, vyšší firemní daně, důslednější boj proti klimatickým změnám či znárodnění částí infrastruktury.

Velká Británie zažila první ze série předvolebních televizních debat. Ve vysílání stanice ITV bojovali o přízeň voličů konzervativní premiér Boris Johnson a lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Johnson v debatě slíbil, že brexit proběhne ke konci ledna a že nasměruje Británii k prosperitě. Corbyn označil jeho plán za nesmysl. Labouristé chtějí novou dohodu a další referendum. O novém složení dolní komory parlamentu budou Britové rozhodovat 12. prosince.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Svými kroky zásadně ovlivnil dění kolem brexitu, když v parlamentu zablokoval některé vládní návrhy. Kvůli tomu čelil kritice, že není nestranný. Je známý svérázným vystupováním i extravagantní volbou kravat, především ale velmi hlasitým zjednáváním si pořádku mezi poslanci. Svým „Order!“ rozburácel Dolní sněmovnu celkem čtrnácttisíckrát. Po deseti letech John Bercow v čele komory i ve funkci poslance končí.

Brexitový vyjednavač Evropské unie Michel Barnier uvedl, že riziko chaotického odchodu Velké Británie ze společenství nepominulo ani přes další odklad brexitu a plánované parlamentní volby ve Spojeném království. Očekává také náročná jednání o budoucí obchodní dohodě mezi oběma celky, na která podle něj bude málo času.

Britská Dolní sněmovna schválila návrh zákona o předčasných volbách, které mají ukončit brexitový pat. Konat se mají 12. prosince. Pro se vyslovilo 438 poslanců, proti jich hlasovalo pouze 20. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu. Sedmadvacet členských zemí Evropské unie mezitím formálně stvrdilo další odklad brexitu.

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny ohlásilo, že debata a hlasování o návrhu se uskuteční v pondělí 28. října. Šéfopozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že počká na rozhodnutí Evropské unie o odkladu brexitu. Až pak se rozhodne, zda Johnsonův návrh podpoří.

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

Šéf britských labouristů Jeremy Corbyn označil za velmi pravděpodobné, že se ve Velké Británii ještě do vánočních svátků uskuteční mimořádné parlamentní volby. Konstatoval, že případné druhé referendum o brexitu by mělo proběhout až „po zvolení labouristické vlády“. Nejdřív volby, pak referendum, zdůraznil v rozhovoru pro televizi Sky News.

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě britského premiéra Borise Johnsona by se mohlo uskutečnit v nadcházejícím týdnu. Podle BBC to v sobotu řekl poslanec za Skotskou národní stranu (SNP) Stewart Hosie. Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že poslední rozhovory s opozičními stranami byly produktivní a že vznik přechodné vlády je den ode dne pravděpodobnější.

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

Pokud Británie opustí evropský blok bez dohody, bude Evropská unie trvat na kontrolách na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem a za takový vývoj bude zodpovědná britská vláda. V rozhovoru vysílaném televizí Sky News to řekl končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Uvedené kontroly mohou být teoreticky zavedeny brzy po 31. říjnu, což je Londýnem plánovaný termín brexitu, poznamenala agentura Reuters. O brexitu spolu hovořili i český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a britský ministr pro brexit Stephan Barclay.

Dolní komora britského parlamentu v noci na úterý odmítla návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro volby hlasovalo 293 poslanců, potřeba bylo 434 hlasů. V předchozí částí jednání v pondělí večer schválili usnesení, kterým se dožadují zveřejnění všech plánů současné vlády ke scénáři brexitu bez dohody. Královna Alžběta II. potvrdila zákon, který má zabránit brexitu bez dohody, čímž vstoupil v platnost. Další schůzi parlamentu pak zahájí královna 14. října.

Britští poslanci budou v pondělí večer znovu hlasovat o možnosti předčasných voleb. Vyplývá to z parlamentní agendy na příští týden, kterou předložila britská vláda. Jacob Rees-Mogg, jenž za kabinet dojednává program Dolní sněmovny, zároveň ujistil, že zasedání parlamentu nebude přerušeno před schválením návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Předpis nyní projednává horní komora parlamentu, Sněmovna lordů. Dohodla se, že jej schválí nejpozději v pátek večer.

Britský konzervativní premiér Boris Johnson ve středu podle tisku utrpěl ponižující porážku, když poslanci odmítli neřízený brexit i jeho návrh na předčasné volby, čímž ho prý zahnali do kouta. Média si všímají také toho, že Johnson s předčasnými volbami neuspěl ani u šéfa labouristické opozice Jeremyho Corbyna, kterého proto část médií označuje za zbabělce.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisu Johnsonovi vyvést zemi 31. října z Evropské unie bez dohody. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do Sněmovny lordů, kde bude muset překonat ještě řadu nástrah. Johnson chtěl kvůli přijetí zákona vyvolat předčasné volby, které by se uskutečnily 15. října. Nenašel však pro to dostatečnou podporu sněmovny.