Britští poslanci budou v pondělí večer znovu hlasovat o možnosti předčasných voleb. Vyplývá to z parlamentní agendy na příští týden, kterou předložila britská vláda. Jacob Rees-Mogg, jenž za kabinet dojednává program Dolní sněmovny, zároveň ujistil, že zasedání parlamentu nebude přerušeno před schválením návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Předpis nyní projednává horní komora parlamentu, Sněmovna lordů. Dohodla se, že jej schválí nejpozději v pátek večer.
Johnson nevidí jinou cestu než předčasné volby. Ať o brexitu rozhodne lid, říká premiér
Události: Dvojitá porážka britského premiéra Borise Johnsona (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Parlament se pokusí zabránit tvrdému brexitu
- 23:00
On-line přenos z dění kolem brexitu pro dnešek končí. Děkujeme za pozornost.
- 22:44
"Johnson začal v posledních dnech připouštět, že může být natlačen do situace, kdy bude muset požádat EU o odklad brexitu. V jeho zájmu ale je, aby vytvořil zdání, že to opravdu neudělá, aby nahnal strach sedmadvacítce. Nedokážu si představit, že by EU byla ta, která vyžene Británii tím, že jí nedá čas na to, aby mohla schválit klasickou výstupovou dohodu," uvedl náměstek ministra zahraničních věcí ČR Aleš Chmelař (ČSSD).
- 22:31
"Německá vláda je v tuto chvíli skoupá na slovo, ale předpokládá se, že v případě tvrdého brexitu to bude právě německá ekonomika, která bude kromě Británie nejvíc zasažena. V Německu by mohlo být ohroženo na 100 tisíc pracovních míst, a to ve chvíli, kdy se německá ekonomika nachází už nyní v lehké recesi," uvedl zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.
Lídr vládních konzervativců ve Sněmovně lordů po jednání s labouristy oznámil, že projednávání návrhu zákona zakazujícího tvrdý brexit skončí do pátečního večera. Očekávané desítky dodatků, které měly projednání předpisu zdržet, předloženy nebudou.
Co za tímto obratem stojí, není zcela jasné, podle webu Politico nicméně zjevně jde o „výrazný taktický ústup“ v podání premiéra Borise Johnsona. Ten volá po předčasných volbách, které podle svých slov sám nechce, rozhodnutí o dalším vývoji kolem brexitu by ale podle něj mělo být na Britech.
Události, komentáře: Johnsonova porážka v parlamentu (zdroj: ČT24)
Dokončení procesu brexitu vidí jako možnost zemi opět sjednotit. Premiér slíbil, že datum neodloží a že chce vyvést zemi z EU k 31. říjnu. Raději než to by byl prý „mrtvý v příkopu“. „Bohužel parlament včera hlasováním pohřbil naši vyjednávací sílu a o hodně ztížil možnost dosáhnout dohody,“ řekl v reakci na výsledek středečního hlasování v Dolní sněmovně.
Opatření proti brexitu bez dohody s Bruselem ve středu proti vůli vlády prosadila Dolní sněmovna. Podpořilo jej 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299.
Pokud nebude dohoda, musela by vláda podle zákona žádat o další odklad
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z Unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Zákon by zároveň nutil vládu přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní „sedmadvacítky“, i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti. Johnsonova vláda proto opatření označuje za „kapitulaci“ ve vztahu ke zbytku EU.
Spolupracovník ČT Kytka: Není jisté, že projednávaný zákon brexitu bez dohody zabrání (zdroj: ČT24)
Vláda v pondělí znovu požádá o předčasné volby
Ministerský předseda za současného vývoje požaduje okamžité rozpuštění Dolní sněmovny a předčasné volby s datem 15. října. Je ovšem odkázán na podporu opozice, protože v úterý přišel o parlamentní většinu, navíc pro usnesení o předčasných volbách musí v Británii zvednout ruku dvě třetiny poslanců.
Ve středu večer opozice premiérův plán nepodpořila. Vůdce labouristů Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu.
Premiérův mluvčí už ve čtvrtek ráno avizoval, že Johnson v projevu chystaném na čtvrteční odpoledne bude předčasné volby znovu požadovat. Konzervativní předseda Dolní sněmovny Jacob-Rees Mogg později potvrdil, že se vláda v pondělí skutečně pokusí opět požádat parlament o vypsání předčasných voleb.
Labouristé mohou vypsání voleb zdržovat
Zároveň se ale v médiích spekuluje o tom, že uvnitř hlavní opoziční strany probíhá debata o tom, zda volby neodsunout až na listopad. Komentátoři mají za to, že část labouristů chce premiéra Johnsona dostat do situace, kdy bude muset na základě nového zákona dohodnout další odklad brexitu, a porušit tak svůj slib, že na konci října vyvede Británii z EU „stůj co stůj“.
Kdyby se volby konaly 15. října, jak předseda vlády navrhuje, nově složená dolní komora parlamentu by ještě mohla „neřízený“ brexit na konci měsíce umožnit.
„Důvodem pro labouristy a vlastně pro celou opozici v britském parlamentu je to, že si přeje nejdříve odvrátit brexit bez dohody, který by ta předvolební kampaň a ten nastalý zmatek, který by s ní souvisel – vlastně formování nové vlády – možná umožnily. Je to tedy jakási další pojistka proti tomu, aby Británie odešla z Evropské unie bez dohody,“ vysvětlil spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Podle webu listu The Guardian je posun voleb za konec října pro labouristy výhodný i z toho důvodu, že pokud by došlo k dalšímu odkladu brexitu, konzervativci by zřejmě ve volbách oslabili (ve prospěch Strany pro brexit).
Vystoupení z Unie si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016, avšak ani více než tři roky poté není jasné, kdy nebo za jakých podmínek země blok opustí. Dojednanou „rozvodovou“ dohodu na začátku roku třikrát odmítli britští poslanci, nedokázali se však dohodnout na jiném scénáři. Brexit byl tudíž z konce března přeložen o šest měsíců.
Jo Johnson
Bratr premiéra odešel z vlády
Jo Johnson, mladší bratr premiéra Borise Johnsona, oznámil, že odchází z vlády, kde zastával pozici náměstka na ministerstvu obchodu. Jako důvod uvedl konflikt mezi loajalitou k rodině a národním zájmem. Dodal, že pociťuje „neřešitelné napětí“ a že teď nastal čas přenechat politické funkce jiným.
Boris Johnson svému sourozenci prostřednictvím mluvčího poděkoval. Dodal, že jako politik i bratr chápe, že takové rozhodnutí nebylo snadné. Komentátoři připomínají, že premiér a jeho bratr měli ohledně britského odchodu z Evropské unie velmi rozdílné názory. Britská média podotýkají, že není jasné, zda Jo Johnson rezignoval s okamžitou platností, nebo nebude kandidovat v příštích volbách.
Odchodu premiérova bratra z politiky okamžitě využila labouristická opozice ke štiplavým komentářům. „I bratr Borise Johnsona ví, že (premiérovi) nelze důvěřovat, že činí rozhodnutí v národním zájmu,“ napsal například na Twitteru labouristický poslanec Ian Murray. „Boris Johnson představuje takovou hrozbu, že ani jeho vlastní bratr už mu nevěří,“ uvedla labouristická poslankyně Angela Raynerová.
Deník The Guardian nicméně poznamenává, že za Johnsonovým odchodem nemusí být nutně případné politické spory s bratrem, ale běžné rodinné důvody.