Johnson potvrdil odklad brexitu do 31. ledna. Opozice zablokovala vypsání předčasných voleb

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Johnson v pondělí Dolní sněmovně předložil návrh na vypsání předčasných voleb na 12. prosince. K jeho schválení ale potřeboval dvoutřetinovou většinu poslanců, tedy 434 hlasů. Pro návrh hlasovalo jen 299 zákonodárců, většina opozičních se zdržela.

Johnsonovi se už dvakrát nepodařilo poslance přesvědčit, připomíná BBC. Navrhované prosincové předčasné volby ani po pondělním neúspěchu nejsou vyloučené, vláda by je mohla prosadit alternativní cestou, při níž stačí hlasy prosté většiny zákonodárců. I tak by ale Johnson potřeboval podporu některých opozičníků, neboť jeho Konzervativní strana má v 650členné Dolní sněmovně pouze 288 křesel.

V Dolní sněmovně Johnson prohlásil, že volby ve druhém prosincovém týdnu by přinesly „okamžik pravdy“ a ukončily parlamentní pat. „Máme výtečnou (brexitovou) dohodu, výbornou dohodu pro celé Spojené království, a povedeme kampaň na základě této dohody,“ řekl premiér.

Předčasných voleb chce Johnson dosáhnout i jinak

Johnson také oznámil, že se pokusí prosadit předčasné volby pomocí stručného zákona, který eliminuje potřebu dvoutřetinové podpory. Takový návrh nicméně na rozdíl od toho pondělního může být poslanci upravován a musí projít všemi fázemi legislativního procesu.

„Později tento večer vláda oznámí představení krátkého návrhu zákona ohledně voleb 12. prosince, abychom konečně mohli dotáhnout brexit do konce,“ uvedl Johnson po večerním hlasování. Neupřesnil, kdy opatření Dolní sněmovně předloží, britská média ale spekulovala, že by se tak mohlo stát už v úterý.

V prosazení takového scénáře by premiérovi mohla pomoci Skotská národní strana (SNP) a také liberální demokraté; tyto strany už avizovaly, že by za jistých podmínek pro předčasné volby hlasovaly. 

Opoziční labouristé dosud nechtěli podpořit ani nový návrh, dokud ostatní členské státy evropského bloku neschválí posun brexitu. Šéf strany Jeremy Corbyn se tak snaží předejít brexitu bez dohody.

Kolem posunu data brexitu panovaly do poslední chvíle pochybnosti. Francie chtěla po Londýnu jasný plán. Ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová v neděli prohlásila, že jím může být například záruka britské ratifikace brexitové dohody, vypsání nových parlamentních voleb v Británii nebo druhého britského referenda o brexitu.

Žádné další jednání o dohodě

Nakonec se unijní diplomaté států sedmadvacítky přiklonili k odkladu ke konci ledna s tím, že brexit by mohl nastat i dříve, a to po schválení brexitové dohody. K formálnímu odsouhlasení odkladu by mohlo dojít v úterý nebo ve středu, vlády zemí teď mají 24 hodin na to přijmout, či odmítnout stanovisko diplomatů, sdělil Reuters jeden z unijních činitelů.

Unijní země prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.

Podle BBC je součástí dokumentu, který obsahuje souhlas s odkladem, také závazek, že otázka brexitové dohody se do budoucna znovu probírat nebude, tudíž se ujednání již nezmění.

Nahrávám video

Johnson nechce odklad za 31. leden

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli považuje schválený odklad za „pozitivní“ krok, který „poskytne Londýnu čas ujasnit si, co chce“. Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.

Johnson v reakci adresované Tuskovi vyjádřil obavy, že britský parlament nikdy neratifikuje brexitovou dohodu, pokud zde bude vidina dalšího odkladu. Požádal proto Brusel o ujištění, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. 

„Jak dobře víte, nemám možnost… učinit nic jiného, než potvrdit formální souhlas Spojeného království s tímto odkladem,“ napsal Johnson. 

„Musím dát jasně najevo svůj názor, že toto nechtěné prodloužení britského členství v EU poškozuje naši demokracii a vztah mezi námi a našimi evropskými přáteli,“ pokračuje dopis britského premiéra. Ten vlády unijních zemí vyzval, aby jasně řekly, že další odklad po 31. lednu „není možný“. „Je to víc než dost času na ratifikaci naší dohody,“ uvedl ministerský předseda ohledně upravených podmínek brexitu, které vzešly z posledního unijního summitu.

Sám Johnson dříve uvedl, že by upřednostnil kratší brexitový odklad pouze několika týdnů. Opozice se však obává, že by tím mohl vyvíjet na poslance tlak, aby přijali jeho brexitovou dohodu s Bruselem kvůli hrozbě brexitu bez dohody.

Alternativní plán britské opozice

Britská vláda by se podle médií v případě pondělního neúspěchu v Dolní sněmovně mohla inspirovat návrhem opozičních stran na změnu volebního zákona, díky níž by k vypsání předčasných voleb mohla stačit prostá většina poslanců.

Liberální demokraté spolu se Skotskou národní stranou navrhují termín voleb 9. prosince, avšak pod podmínkou, že Brusel schválí odklad brexitu na 31. ledna. „Musíme dostat Johnsona z úřadu, odblokovat parlament a dát lidem šanci hlasovat pro setrvání v EU,“ prohlásila šéfka liberálních demokratů Jo Swinsonová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 5 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 28 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...