Brexitová dohoda

Spor mezi Francií a Velkou Británií se opět vyhrocuje kvůli rybolovu. Francouzský premiér Jean Castex pohrozil, že jeho země přehodnotí bilaterální spolupráci, pokud Londýn nebude plnit přijaté dohody. Britské úřady totiž mnoha francouzským rybářům stále nevydaly potřebná povolení.

Velká Británie znovu odloží zavedení kontrol zboží směřujícího do Severního Irska. Již podruhé tak reaguje na komplikace v zásobování, které na ostrovech způsobuje brexit. Na další problémy s ním spojené se chystají také přístavy na kontinentě. Vývozci totiž v následujících měsících čekají další vlny administrativních omezení.

Více než tři a půl roku po referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a po téměř třech letech od spuštění „odchodové procedury“ se brexit stává skutečností. Ostrovní země přestane být 31. ledna úderem půlnoci středoevropského času (23:00 londýnského času) členem osmadvacítky. To nejdůležitější a nejobtížnější ale obě strany teprve čeká. Zatímco okamžikem brexitu se vztahy Londýna a Bruselu výrazně nezmění, začíná jím jedenáctiměsíční přechodné období, během kterého je potřeba veškeré vzájemné fungování teprve nastavit. Opravdový „velký třesk“ tak zřejmě přijde až s koncem roku.

Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.

Předseda Evropské rady Donald Tusk dostal ještě v sobotu večer oficiální žádost Londýna o další odklad brexitu. Britský premiér Boris Johnson ovšem nejenže dal formou žádosti najevo, že je mu proti vůli a ani ji nepodepsal, ale navíc k ní připojil dopis, ve kterém dodal, že i když o odklad žádá, považuje jej za chybu. K žádosti jej dotlačili poslanci, kteří odsunuli schválení brexitové dohody. Johnson poté řekl, že stále věří, že se mu podaří vše dotáhnout do konce října.

Britský tisk žije netradičními dopisy premiéra Borise Johnsona, který požádal Unii o odklad brexitu, zároveň však zdůraznil, že si takový scénář nepřeje. Zatímco některé listy události popisují jako ponižující porážku Johnsona, jiné ho za odvážné dopisy chválí a z chaosu viní britské poslance.

Britští poslanci odhlasovali dodatek donedávna konzervativního poslance Olivera Letwina, který počítá s pozdržením schválení brexitové dohody, dokud nebudou odsouhlaseny potřebné prováděcí zákony. Návrh, který má zabránit tvrdému brexitu, v podstatě nutí premiéra Borise Johnsona žádat Unii o odklad. Ten to přesto odmítá a chce nechat poslance v pondělí hlasovat o dohodě. Aktuální termín brexitu je 31. října.

Unijní lídři by neměli schválit další odklad brexitu a ani by tak neučinili. Francouzský prezident Emmanuel Macron to uvedl den před klíčovým hlasováním o nové brexitové dohodě v britském parlamentu. Ve stejném duchu se vyjádřil také irský premiér Leo Varadkar, který vidí jako alternativu ke schválení dohody pouze tvrdý brexit k 31. říjnu.

Od samotného začátku vyjednávání Velké Británie s Evropskou unií o podmínkách brexitu stál přímo v centru dění Michel Barnier. Francouzský politik a diplomat, který si v průběhu života vysloužil i přezdívky „lyžařský instruktor“ či „kretén z Alp“, reprezentuje celou sedmadvacítku. Uzavření nové dohody s Londýnem je z velké části jeho zásluhou, i když se pozornost soustředí spíše na britského premiéra Borise Johnsona.

Britští poslanci po mnohahodinovém jednání schválili zákon, který premiéra Borise Johnsona zavazuje žádat o odklad brexitu, pokud nedojedná novou dohodu. Vláda hodlá vyvést Velkou Británii z Evropské unie k 31. říjnu - a šéf toryů nyní chce ještě před tímto datem dovést zemi k předčasným volbám.

Britská vláda nebude podle deníku Financial Times publikovat své plány pro případ tvrdého brexitu. Údajně nechce znepokojit veřejnost. Britská média opakovaně přinášejí informace z tajných vládních analýz, které předpovídají pro britskou ekonomiku značné komplikace. Opozice se v tomto týdnu pokusí v dolní sněmovně parlamentu prosadit návrh zákona, který by odchodu Británie z EU bez dohody zabránil.

Britská královna Alžběta II. schválila plán vlády přerušit ve druhém zářijovém týdnu zasedání parlamentu, a to až do 14. října. V prohlášení to oznámil její poradní sbor. Premiér Boris Johnson zdůvodnil svůj návrh domácí agendou a odmítá, že by se snažil svázat ruce zákonodárcům kvůli brexitu. Jeho krok ale pobouřil opoziční politiky i předsedu dolní komory parlamentu Johna Bercowa. Večer se u budovy britského parlamentu i sídla premiéra shromáždily stovky demonstrantů.