EU se bude odkladem brexitu zabývat až po hlasování v Británii. Ve hře je i červnový termín

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.

Schůzka velvyslanců s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem byla velmi krátká a diplomaté se během asi patnácti minut domluvili na dalším postupu. K Johnsonovým sobotním dopisům nepřihlíželi. „Děláme, jako by se v sobotu nic nestalo, a pokračujeme v přípravách tak, jak vyplývá z rozhodnutí summitu,“ řekl po jednání zdroj obeznámený s jeho výsledky.

Velvyslanci se také shodli, že ze závěrů posledního unijního summitu nevyplývá nutnost vyčkávat, jak dopadne schvalování dohody v Británii. Nyní je podle nich na europarlamentu, kdy a zda vůbec dohodu potvrdí. Plenární zasedání ve Štrasburku začíná v pondělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve vyjádřil názor, že Unie by neměla na další odklad brexitu přistupovat. Všeobecně si ale pozorovatelé myslí, že sedmadvacítka by nechtěla být zodpovědná za následky odchodu Velké Británie bez dohody, tudíž další odklad nejspíš schválí.

Nahrávám video

Nový termín: leden či červen

Finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Radě EU, v neděli uvedl, že „dává smysl“, aby EU umožnila další odklad a poskytla Británii čas navíc.

Britský list The Sunday Times s odvoláním na své unijní zdroje napsal, že nepravděpodobnější variantou je, že by EU odložila termín brexitu o tři měsíce, pokud by se Johnsonovi v nadcházejícím týdnu nepodařilo dohodu prosadit.

Británie by přitom podle listu mohla odejít i dříve, pokud by se podařilo dohodu schválit před 31. lednem 2020. EU by tříměsíční odklad přitom považovala pouze za „technický“, tedy určený k ratifikaci vyjednané dohody. Podle listu by se tak kvůli němu zřejmě nemuseli ani scházet šéfové států a vlád na mimořádném summitu.

Pokud příští týden nastanou komplikace, budou ale podle The Sunday Times některé země včetně Německa tlačit na delší odklad brexitu, možná až do června příštího roku.

O brexitové dohodě měl v sobotu hlasovat britský parlament, vůbec se k tomu ale nedostal, protože místo toho sněmovna schválila dodatek, který odkládá odsouhlasení smlouvy na dobu, kdy budou přijaty potřebné prováděcí zákony. Autoři návrhu se tak snaží odvrátit možnost tvrdého brexitu k 31. říjnu.

Johnson poté poslal do Bruselu dopis s žádostí o odklad termínu brexitu, jak ho k tomu nutí zákon prosazený parlamentem, ovšem dopis nepodepsal. Místo toho připojil druhý vzkaz, v němž uvádí, že další odklad sám považuje za chybu.

Odejdeme koncem října, zůstává odhodlána Johnsonova vláda

„Ten dopis poslal jen proto, že to vyžadoval parlament,“ uvedl de facto Johnsonův náměstek Michael Gove. Rozhodnutí Dolní sněmovny podle něj „nezmění postoj vlády ani její odhodlání“ odejít z Unie do konce října.

Kvůli nejnovějšímu vývoji ohledně brexitu se zvýšilo riziko, že Británie odejde na konci října i přesto, že nebude mít vyjednanou dohodu. „Kvůli včerejšímu (sobotnímu) hlasování nemůžeme zaručit, že žádost o odklad bude schválena,“ zdůraznil Gove.

Stanovisko odchodu k plánovanému datu podpořil i ministr zahraničí Dominic Raab, podle kterého parlament Johnsona neumlčí. S dalším odkladem podle něj nesouhlasí ani evropské státy. „(Johnson) tu dohodu má. Vypadá to, že máme potřebná čísla v Dolní sněmovně. Proč to parlament neschválil? To nás čeká příští týden,“ uvedl Raab.

Tento scénář po neúspěšném hlasování zmínil i Johnson, jehož vláda má v úmyslu předložit legislativní opatření k ratifikaci smlouvy o rozluce. Že má návrh dostatečnou podporu, si myslí i Gove – žádost o odklad brexitu by při schválení dohody Londýn stáhl.

Londýn již informoval Brusel, že v pondělí předloží Johnsonova vláda parlamentu zákony začleňující brexitovou dohodu do britského práva a na úterý chystá hlasování o dohodě samotné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 7 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 30 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...