EU se bude odkladem brexitu zabývat až po hlasování v Británii. Ve hře je i červnový termín

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.

Schůzka velvyslanců s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem byla velmi krátká a diplomaté se během asi patnácti minut domluvili na dalším postupu. K Johnsonovým sobotním dopisům nepřihlíželi. „Děláme, jako by se v sobotu nic nestalo, a pokračujeme v přípravách tak, jak vyplývá z rozhodnutí summitu,“ řekl po jednání zdroj obeznámený s jeho výsledky.

Velvyslanci se také shodli, že ze závěrů posledního unijního summitu nevyplývá nutnost vyčkávat, jak dopadne schvalování dohody v Británii. Nyní je podle nich na europarlamentu, kdy a zda vůbec dohodu potvrdí. Plenární zasedání ve Štrasburku začíná v pondělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve vyjádřil názor, že Unie by neměla na další odklad brexitu přistupovat. Všeobecně si ale pozorovatelé myslí, že sedmadvacítka by nechtěla být zodpovědná za následky odchodu Velké Británie bez dohody, tudíž další odklad nejspíš schválí.

Nahrávám video

Nový termín: leden či červen

Finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Radě EU, v neděli uvedl, že „dává smysl“, aby EU umožnila další odklad a poskytla Británii čas navíc.

Britský list The Sunday Times s odvoláním na své unijní zdroje napsal, že nepravděpodobnější variantou je, že by EU odložila termín brexitu o tři měsíce, pokud by se Johnsonovi v nadcházejícím týdnu nepodařilo dohodu prosadit.

Británie by přitom podle listu mohla odejít i dříve, pokud by se podařilo dohodu schválit před 31. lednem 2020. EU by tříměsíční odklad přitom považovala pouze za „technický“, tedy určený k ratifikaci vyjednané dohody. Podle listu by se tak kvůli němu zřejmě nemuseli ani scházet šéfové států a vlád na mimořádném summitu.

Pokud příští týden nastanou komplikace, budou ale podle The Sunday Times některé země včetně Německa tlačit na delší odklad brexitu, možná až do června příštího roku.

O brexitové dohodě měl v sobotu hlasovat britský parlament, vůbec se k tomu ale nedostal, protože místo toho sněmovna schválila dodatek, který odkládá odsouhlasení smlouvy na dobu, kdy budou přijaty potřebné prováděcí zákony. Autoři návrhu se tak snaží odvrátit možnost tvrdého brexitu k 31. říjnu.

Johnson poté poslal do Bruselu dopis s žádostí o odklad termínu brexitu, jak ho k tomu nutí zákon prosazený parlamentem, ovšem dopis nepodepsal. Místo toho připojil druhý vzkaz, v němž uvádí, že další odklad sám považuje za chybu.

Odejdeme koncem října, zůstává odhodlána Johnsonova vláda

„Ten dopis poslal jen proto, že to vyžadoval parlament,“ uvedl de facto Johnsonův náměstek Michael Gove. Rozhodnutí Dolní sněmovny podle něj „nezmění postoj vlády ani její odhodlání“ odejít z Unie do konce října.

Kvůli nejnovějšímu vývoji ohledně brexitu se zvýšilo riziko, že Británie odejde na konci října i přesto, že nebude mít vyjednanou dohodu. „Kvůli včerejšímu (sobotnímu) hlasování nemůžeme zaručit, že žádost o odklad bude schválena,“ zdůraznil Gove.

Stanovisko odchodu k plánovanému datu podpořil i ministr zahraničí Dominic Raab, podle kterého parlament Johnsona neumlčí. S dalším odkladem podle něj nesouhlasí ani evropské státy. „(Johnson) tu dohodu má. Vypadá to, že máme potřebná čísla v Dolní sněmovně. Proč to parlament neschválil? To nás čeká příští týden,“ uvedl Raab.

Tento scénář po neúspěšném hlasování zmínil i Johnson, jehož vláda má v úmyslu předložit legislativní opatření k ratifikaci smlouvy o rozluce. Že má návrh dostatečnou podporu, si myslí i Gove – žádost o odklad brexitu by při schválení dohody Londýn stáhl.

Londýn již informoval Brusel, že v pondělí předloží Johnsonova vláda parlamentu zákony začleňující brexitovou dohodu do britského práva a na úterý chystá hlasování o dohodě samotné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...