EU se bude odkladem brexitu zabývat až po hlasování v Británii. Ve hře je i červnový termín

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.

Schůzka velvyslanců s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem byla velmi krátká a diplomaté se během asi patnácti minut domluvili na dalším postupu. K Johnsonovým sobotním dopisům nepřihlíželi. „Děláme, jako by se v sobotu nic nestalo, a pokračujeme v přípravách tak, jak vyplývá z rozhodnutí summitu,“ řekl po jednání zdroj obeznámený s jeho výsledky.

Velvyslanci se také shodli, že ze závěrů posledního unijního summitu nevyplývá nutnost vyčkávat, jak dopadne schvalování dohody v Británii. Nyní je podle nich na europarlamentu, kdy a zda vůbec dohodu potvrdí. Plenární zasedání ve Štrasburku začíná v pondělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve vyjádřil názor, že Unie by neměla na další odklad brexitu přistupovat. Všeobecně si ale pozorovatelé myslí, že sedmadvacítka by nechtěla být zodpovědná za následky odchodu Velké Británie bez dohody, tudíž další odklad nejspíš schválí.

Nahrávám video
Události: Johnson požádal EU o odklad brexitu, sám ho ale nechce
Zdroj: ČT24

Nový termín: leden či červen

Finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Radě EU, v neděli uvedl, že „dává smysl“, aby EU umožnila další odklad a poskytla Británii čas navíc.

Britský list The Sunday Times s odvoláním na své unijní zdroje napsal, že nepravděpodobnější variantou je, že by EU odložila termín brexitu o tři měsíce, pokud by se Johnsonovi v nadcházejícím týdnu nepodařilo dohodu prosadit.

Británie by přitom podle listu mohla odejít i dříve, pokud by se podařilo dohodu schválit před 31. lednem 2020. EU by tříměsíční odklad přitom považovala pouze za „technický“, tedy určený k ratifikaci vyjednané dohody. Podle listu by se tak kvůli němu zřejmě nemuseli ani scházet šéfové států a vlád na mimořádném summitu.

Pokud příští týden nastanou komplikace, budou ale podle The Sunday Times některé země včetně Německa tlačit na delší odklad brexitu, možná až do června příštího roku.

O brexitové dohodě měl v sobotu hlasovat britský parlament, vůbec se k tomu ale nedostal, protože místo toho sněmovna schválila dodatek, který odkládá odsouhlasení smlouvy na dobu, kdy budou přijaty potřebné prováděcí zákony. Autoři návrhu se tak snaží odvrátit možnost tvrdého brexitu k 31. říjnu.

Johnson poté poslal do Bruselu dopis s žádostí o odklad termínu brexitu, jak ho k tomu nutí zákon prosazený parlamentem, ovšem dopis nepodepsal. Místo toho připojil druhý vzkaz, v němž uvádí, že další odklad sám považuje za chybu.

Odejdeme koncem října, zůstává odhodlána Johnsonova vláda

„Ten dopis poslal jen proto, že to vyžadoval parlament,“ uvedl de facto Johnsonův náměstek Michael Gove. Rozhodnutí Dolní sněmovny podle něj „nezmění postoj vlády ani její odhodlání“ odejít z Unie do konce října.

Kvůli nejnovějšímu vývoji ohledně brexitu se zvýšilo riziko, že Británie odejde na konci října i přesto, že nebude mít vyjednanou dohodu. „Kvůli včerejšímu (sobotnímu) hlasování nemůžeme zaručit, že žádost o odklad bude schválena,“ zdůraznil Gove.

Stanovisko odchodu k plánovanému datu podpořil i ministr zahraničí Dominic Raab, podle kterého parlament Johnsona neumlčí. S dalším odkladem podle něj nesouhlasí ani evropské státy. „(Johnson) tu dohodu má. Vypadá to, že máme potřebná čísla v Dolní sněmovně. Proč to parlament neschválil? To nás čeká příští týden,“ uvedl Raab.

Tento scénář po neúspěšném hlasování zmínil i Johnson, jehož vláda má v úmyslu předložit legislativní opatření k ratifikaci smlouvy o rozluce. Že má návrh dostatečnou podporu, si myslí i Gove – žádost o odklad brexitu by při schválení dohody Londýn stáhl.

Londýn již informoval Brusel, že v pondělí předloží Johnsonova vláda parlamentu zákony začleňující brexitovou dohodu do britského práva a na úterý chystá hlasování o dohodě samotné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 26 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 58 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...