EU se bude odkladem brexitu zabývat až po hlasování v Británii. Ve hře je i červnový termín

Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu o rozlukové dohodě, které se očekává příští týden. Shodli se na tom velvyslanci unijních zemí. Podle unijních zdrojů listu The Sunday Times je pravděpodobné, že by EU – v případě, že dohoda nebude přijata – souhlasila s odkladem brexitu o tři měsíce. Německo by podle listu bylo pro delší odklad, možná až do června. Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem však stále věří, že země stihne odejít z Unie ke konci října.

Schůzka velvyslanců s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem byla velmi krátká a diplomaté se během asi patnácti minut domluvili na dalším postupu. K Johnsonovým sobotním dopisům nepřihlíželi. „Děláme, jako by se v sobotu nic nestalo, a pokračujeme v přípravách tak, jak vyplývá z rozhodnutí summitu,“ řekl po jednání zdroj obeznámený s jeho výsledky.

Velvyslanci se také shodli, že ze závěrů posledního unijního summitu nevyplývá nutnost vyčkávat, jak dopadne schvalování dohody v Británii. Nyní je podle nich na europarlamentu, kdy a zda vůbec dohodu potvrdí. Plenární zasedání ve Štrasburku začíná v pondělí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už dříve vyjádřil názor, že Unie by neměla na další odklad brexitu přistupovat. Všeobecně si ale pozorovatelé myslí, že sedmadvacítka by nechtěla být zodpovědná za následky odchodu Velké Británie bez dohody, tudíž další odklad nejspíš schválí.

4 minuty
Události: Johnson požádal EU o odklad brexitu, sám ho ale nechce
Zdroj: ČT24

Nový termín: leden či červen

Finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Radě EU, v neděli uvedl, že „dává smysl“, aby EU umožnila další odklad a poskytla Británii čas navíc.

Britský list The Sunday Times s odvoláním na své unijní zdroje napsal, že nepravděpodobnější variantou je, že by EU odložila termín brexitu o tři měsíce, pokud by se Johnsonovi v nadcházejícím týdnu nepodařilo dohodu prosadit.

Británie by přitom podle listu mohla odejít i dříve, pokud by se podařilo dohodu schválit před 31. lednem 2020. EU by tříměsíční odklad přitom považovala pouze za „technický“, tedy určený k ratifikaci vyjednané dohody. Podle listu by se tak kvůli němu zřejmě nemuseli ani scházet šéfové států a vlád na mimořádném summitu.

Pokud příští týden nastanou komplikace, budou ale podle The Sunday Times některé země včetně Německa tlačit na delší odklad brexitu, možná až do června příštího roku.

O brexitové dohodě měl v sobotu hlasovat britský parlament, vůbec se k tomu ale nedostal, protože místo toho sněmovna schválila dodatek, který odkládá odsouhlasení smlouvy na dobu, kdy budou přijaty potřebné prováděcí zákony. Autoři návrhu se tak snaží odvrátit možnost tvrdého brexitu k 31. říjnu.

Johnson poté poslal do Bruselu dopis s žádostí o odklad termínu brexitu, jak ho k tomu nutí zákon prosazený parlamentem, ovšem dopis nepodepsal. Místo toho připojil druhý vzkaz, v němž uvádí, že další odklad sám považuje za chybu.

Odejdeme koncem října, zůstává odhodlána Johnsonova vláda

„Ten dopis poslal jen proto, že to vyžadoval parlament,“ uvedl de facto Johnsonův náměstek Michael Gove. Rozhodnutí Dolní sněmovny podle něj „nezmění postoj vlády ani její odhodlání“ odejít z Unie do konce října.

Kvůli nejnovějšímu vývoji ohledně brexitu se zvýšilo riziko, že Británie odejde na konci října i přesto, že nebude mít vyjednanou dohodu. „Kvůli včerejšímu (sobotnímu) hlasování nemůžeme zaručit, že žádost o odklad bude schválena,“ zdůraznil Gove.

Stanovisko odchodu k plánovanému datu podpořil i ministr zahraničí Dominic Raab, podle kterého parlament Johnsona neumlčí. S dalším odkladem podle něj nesouhlasí ani evropské státy. „(Johnson) tu dohodu má. Vypadá to, že máme potřebná čísla v Dolní sněmovně. Proč to parlament neschválil? To nás čeká příští týden,“ uvedl Raab.

Tento scénář po neúspěšném hlasování zmínil i Johnson, jehož vláda má v úmyslu předložit legislativní opatření k ratifikaci smlouvy o rozluce. Že má návrh dostatečnou podporu, si myslí i Gove – žádost o odklad brexitu by při schválení dohody Londýn stáhl.

Londýn již informoval Brusel, že v pondělí předloží Johnsonova vláda parlamentu zákony začleňující brexitovou dohodu do britského práva a na úterý chystá hlasování o dohodě samotné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teheránem otřásly silné exploze, píše AFP

Podle agentury AFP a státních médií jsou v Teheránu hlášeny silné výbuchy. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac uvedl, že letectvo v Teheránu zasáhne „velmi významné strategické cíle“. Podle něj se nachází v íránské metropoli deset míst spojených s jaderným programem, píše server Times of Israel (ToI). Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že izraelské údery přímo zasáhly podzemní část íránského jaderného provozu v Natanzu.
06:31Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rusové zabíjeli v Oděse i Kyjevě. Ten hlásí deset mrtvých

Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl starosta města Vitalij Klyčko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Dopolední zprávy hovořily o patnácti mrtvých. Klyčko dříve uvedl, že si nálety vyžádaly 114 zraněných. Předtím informoval, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klyčka na město útočila ze tří směrů, píše Reuters. Další dvě oběti hlásí Oděsa.
06:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená a s pozůstatky Rusů, tvrdí Kyjev

Rusko a Ukrajina v těchto dnech dokončily výměnu těl padlých vojáků, na které se dohodly na začátku června při jednáních v Istanbulu. Kyjev ale v této souvislosti uvedl, že Moskva vrací těla padlých Ukrajinců zohavená, že části těl jsou pomíchána a že se mezi nimi nacházejí i pozůstatky Rusů.
před 1 hhodinou

Íránská jaderná továrna Fordo se dá zničit jedinou zbraní. Mají ji USA

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.
před 2 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
před 2 hhodinami

Slovensku by svědčila neutralita, řekl Fico

Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie.
12:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

KLDR vyšle do Kurské oblasti tisíce ženistů a dělníků, řekl Šojgu

Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a pět tisíc armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti. V úterý to podle agentur oznámil tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. V Kurské oblasti bojovali severokorejští vojáci s ukrajinskými jednotkami, které do tohoto regionu na západě Ruska vpadly loni v srpnu.
před 5 hhodinami

Rusko k útokům v Evropě využívá „agenty na jedno použití“

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.
před 6 hhodinami
Načítání...