Britští poslanci odhlasovali dodatek, který počítá se schválením dohody i odkladem brexitu

Britští poslanci odhlasovali dodatek donedávna konzervativního poslance Olivera Letwina, který počítá s pozdržením schválení brexitové dohody, dokud nebudou odsouhlaseny potřebné prováděcí zákony. Návrh, který má zabránit tvrdému brexitu, v podstatě nutí premiéra Borise Johnsona žádat Unii o odklad. Ten to přesto odmítá a chce nechat poslance v pondělí hlasovat o dohodě. Aktuální termín brexitu je 31. října.

  • 20:00

    Vážení čtenáři, on-line reportáž z dění kolem brexitu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 19:26

    O aktuální situaci kolem brexitu už s britským premiérem Johnsonem telefonicky hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron, uvedl Elysejský palác. Francie požaduje urychlené vyjasnění záměrů britské vlády.

  • 19:23

    Podle vlivného labouristy Hilaryho Benna je "naprosto jasné", že premiér Johnson musí do půlnoci odeslat žádost o odklad brexitu. Právě Bennem předložený dodatek schválený v září zajistil, že pokud nebude do 19. října schválena dohoda, brexit musí být odložen.

Letwinův dodatek, pro který hlasovala většina 322 poslanců, stanoví, že vláda by i v případě vítězství dostala „plnohodnotný“ souhlas s brexitovou dohodou až po prosazení příslušného ratifikačního zákona. Londýn by tedy musel požádat o další odklad brexitu, jak ukládá zákon z minulého měsíce.

Autoři dodatku uvádí, že jejich cílem je zabránit možnosti, že by Británie nakonec stejně 31. října opustila EU bez „rozvodové“ dohody, protože zákon o podmínkách brexitu by se do té doby nestihl schválit.

Johnsonova vláda má v plánu nechat poslance o smlouvě hlasovat příští týden. Překážka ale ještě může nastat kvůli tomu, že předseda parlamentu John Bercow může hlasování o dohodě nepřipustit, protože podle jednoho z pravidel nemůže být předložen stejný návrh ve sněmovně dvakrát během jedné parlamentní schůze. Bercow chce v této otázce rozhodnout až v pondělí.

Nahrávám video

Johnson: Další odklad je nesmysl

Britští zákonodárci naposledy zasedli v sobotu do svých lavic před 37 lety kvůli argentinské invazi na Falklandských ostrovech.

Podle Johnsona mají poslanci „historickou příležitost“. Jeho návrh „rozvodové“ dohody prý umožní celému Spojenému království opustit EU v aktuálním termínu na konci měsíce. Je načase posunout se dál a vybudovat nové partnerství s EU, prohlásil ve své úvodní řeči. Další odklad, o který možná bude muset požádat, označil za nesmysl.

Proti dohodě se kromě opozice postavila i severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která donedávna svými deseti hlasy vládě zajišťovala hlasovací většinu. Proti dohodě se jasně vymezují také skotští nacionalisté (SNP) a liberální demokraté.Dohodě naopak vyjádřilo podporu deset zástupců Labouristické strany. Labouristické vedení přitom vyzvalo k odmítnutí ujednání. Podle šéfa strany Jeremyho Corbyna je nová verze dohody ještě horší než ta původní. 

„Dnešní schválení dohody brexit neukončí. Neposkytne zemi jistotu a poslední slovo by měli mít lidé,“ zdůraznil v debatě Corbyn. Upravené podmínky brexitu jsou podle šéfa hlavní opoziční strany ještě horší než původní verze, kterou Dolní sněmovna třikrát odmítla. Ačkoli chápe „frustraci a únavu“ Britů, jeho poslanci se prý nenechají oklamat „prázdnými“ sliby vlády.

Předchozí rozvodová smlouva padla hlavně kvůli takzvané irské pojistce, která již v novém ujednání není. Do právní dohody byla začleněna doložka zamezující vytvoření hranice mezi oběma Irsky. Severoirský parlament by přitom měl každé čtyři roky hlasovat o tom, zda fakticky zůstane součástí vnitřního unijního trhu, nebo ne. V takovém případě by se celní prohlídky odehrávaly v přístavech a na moři.

„Dohoda je podle nás škodlivá. Nedodržela sliby, které nám premiér dal o tom, že celé království opustí Evropskou unii. Severní Irsko v podstatě nechává na evropském jednotném trhu,“ upozornil mluvčí DUP Sammy Wilson.

EU nemusí další odklad schválit

Unijní summit již dohodu schválil, v případě, že ujednání podpoří i britští zákonodárci, bude o něm hlasovat ještě europarlament. Pokud jde o odklad brexitu, není jisté, že Unie toto opatření v pořadí již potřetí schválí, varoval v pátek francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s irským premiérem Leem Varadkarem. Státy EU by musely rozhodnout jednomyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 51 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.