Britští poslanci odhlasovali dodatek, který počítá se schválením dohody i odkladem brexitu

Britští poslanci odhlasovali dodatek donedávna konzervativního poslance Olivera Letwina, který počítá s pozdržením schválení brexitové dohody, dokud nebudou odsouhlaseny potřebné prováděcí zákony. Návrh, který má zabránit tvrdému brexitu, v podstatě nutí premiéra Borise Johnsona žádat Unii o odklad. Ten to přesto odmítá a chce nechat poslance v pondělí hlasovat o dohodě. Aktuální termín brexitu je 31. října.

  • 20:00

    Vážení čtenáři, on-line reportáž z dění kolem brexitu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 19:26

    O aktuální situaci kolem brexitu už s britským premiérem Johnsonem telefonicky hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron, uvedl Elysejský palác. Francie požaduje urychlené vyjasnění záměrů britské vlády.

  • 19:23

    Podle vlivného labouristy Hilaryho Benna je "naprosto jasné", že premiér Johnson musí do půlnoci odeslat žádost o odklad brexitu. Právě Bennem předložený dodatek schválený v září zajistil, že pokud nebude do 19. října schválena dohoda, brexit musí být odložen.

Letwinův dodatek, pro který hlasovala většina 322 poslanců, stanoví, že vláda by i v případě vítězství dostala „plnohodnotný“ souhlas s brexitovou dohodou až po prosazení příslušného ratifikačního zákona. Londýn by tedy musel požádat o další odklad brexitu, jak ukládá zákon z minulého měsíce.

Autoři dodatku uvádí, že jejich cílem je zabránit možnosti, že by Británie nakonec stejně 31. října opustila EU bez „rozvodové“ dohody, protože zákon o podmínkách brexitu by se do té doby nestihl schválit.

Johnsonova vláda má v plánu nechat poslance o smlouvě hlasovat příští týden. Překážka ale ještě může nastat kvůli tomu, že předseda parlamentu John Bercow může hlasování o dohodě nepřipustit, protože podle jednoho z pravidel nemůže být předložen stejný návrh ve sněmovně dvakrát během jedné parlamentní schůze. Bercow chce v této otázce rozhodnout až v pondělí.

Nahrávám video

Johnson: Další odklad je nesmysl

Britští zákonodárci naposledy zasedli v sobotu do svých lavic před 37 lety kvůli argentinské invazi na Falklandských ostrovech.

Podle Johnsona mají poslanci „historickou příležitost“. Jeho návrh „rozvodové“ dohody prý umožní celému Spojenému království opustit EU v aktuálním termínu na konci měsíce. Je načase posunout se dál a vybudovat nové partnerství s EU, prohlásil ve své úvodní řeči. Další odklad, o který možná bude muset požádat, označil za nesmysl.

Proti dohodě se kromě opozice postavila i severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která donedávna svými deseti hlasy vládě zajišťovala hlasovací většinu. Proti dohodě se jasně vymezují také skotští nacionalisté (SNP) a liberální demokraté.Dohodě naopak vyjádřilo podporu deset zástupců Labouristické strany. Labouristické vedení přitom vyzvalo k odmítnutí ujednání. Podle šéfa strany Jeremyho Corbyna je nová verze dohody ještě horší než ta původní. 

„Dnešní schválení dohody brexit neukončí. Neposkytne zemi jistotu a poslední slovo by měli mít lidé,“ zdůraznil v debatě Corbyn. Upravené podmínky brexitu jsou podle šéfa hlavní opoziční strany ještě horší než původní verze, kterou Dolní sněmovna třikrát odmítla. Ačkoli chápe „frustraci a únavu“ Britů, jeho poslanci se prý nenechají oklamat „prázdnými“ sliby vlády.

Předchozí rozvodová smlouva padla hlavně kvůli takzvané irské pojistce, která již v novém ujednání není. Do právní dohody byla začleněna doložka zamezující vytvoření hranice mezi oběma Irsky. Severoirský parlament by přitom měl každé čtyři roky hlasovat o tom, zda fakticky zůstane součástí vnitřního unijního trhu, nebo ne. V takovém případě by se celní prohlídky odehrávaly v přístavech a na moři.

„Dohoda je podle nás škodlivá. Nedodržela sliby, které nám premiér dal o tom, že celé království opustí Evropskou unii. Severní Irsko v podstatě nechává na evropském jednotném trhu,“ upozornil mluvčí DUP Sammy Wilson.

EU nemusí další odklad schválit

Unijní summit již dohodu schválil, v případě, že ujednání podpoří i britští zákonodárci, bude o něm hlasovat ještě europarlament. Pokud jde o odklad brexitu, není jisté, že Unie toto opatření v pořadí již potřetí schválí, varoval v pátek francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s irským premiérem Leem Varadkarem. Státy EU by musely rozhodnout jednomyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 12 mminutami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunský vojenský letoun NATO v úterý sestřelil nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Jedná se o nejnovější případ z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
před 26 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 33 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 44 mminutami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 2 hhodinami

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami
Načítání...