Brexit se zastavil na irské hranici. A ustoupit zatím nechce ani Londýn, ani Brusel

Klíčoví ministři britské vlády se prý shodli, že chtějí dohody s Evropskou unií o podmínkách odchodu Británie z EU dosáhnout do konce tohoto měsíce. S odvoláním na vysoce postavený zdroj v britském kabinetu o tom informovala média. Uzavření jednání však stále blokuje řešení hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Londýn se obává narušení suverenity země, Brusel zase ohrožení jednotného unijního trhu, jednoho z fundamentů EU. A ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit.

Velká Británie má opustit Evropskou unii 29. března 2019. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu, kterému se jak Londýn, tak Unie snaží vyhnout.

Dohoda o brexitu je hotova zhruba z 95 procent, chybí několik spíš technických záležitostí; Británie například odmítá požadavek EU na automatické uznávání evropských chráněných označení původu u potravin. Hlavní – a zásadní – spor se ale stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Obnova dříve smazané hranice?

Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila po třiceti letech násilností situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná. Lidé i zboží se přes ni od té doby pohybují zcela volně. Londýn i EU si daly za cíl tento příznivý stav udržet i nadále. Na tom, jak to zajistit, zatím shoda není.

Snahou je, aby po brexitu na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží. Mnozí se obávají, že by přítomnost pohraničníků znovu rozdmýchala sektářské násilí.

Dva základní principy proti sobě

Zachování „nulové“ hranice je však složité v situaci, kdy se fakticky stává vnější hranicí EU a Spojené království zároveň hodlá odejít z jednotného trhu i samo určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla). To byl ostatně jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze posunout jednání z mrtvého bodu byla už koncem roku 2017 domluvena „pojistka“, navržená evropskými vyjednavači, která bude platit, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení.

V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a britskými ostrovy. Vláda premiérky Mayové ale zároveň jasně odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentuje, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Mezi Irsky stále stojí budka, kterou využívali celníci
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Strany si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla.

Britové zatím nepředložili žádný návrh k tzv. regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Spojeného království.

Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska, a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není vláda. Nadto se kabinet Theresy Mayové v britském parlamentu opírá o klíčových deset hlasů unionistických poslanců ze Severního Irska.

Brusel na pojistce trvá, Londýn chce mít možnost ji vypovědět

Evropská unie odmítá z požadavku na pojistku jako součást brexitové dohody slevit. „Potřebujeme mít jistotu, že nebude existovat pevná hranice s Irskem. Pokud nebude dohodnuta pojistka, nebude uzavřena dohoda. Potřebujeme, aby byla zajištěna integrace vnitřního trhu,“ uvedl vyjednavač EU Michel Barnier. Podle něj by pojistka ohledně irské hranice neměla být časově omezena: „Měla by se uplatňovat do doby, než se najde nějaké jiné řešení.“

Jak Brusel, tak irský Dublin navíc nechtějí přistoupit na variantu, že by měl Londýn možnost pojistku jednostranně vypovědět.

Naopak britský ministr pro brexit Dominic Raab se podle listu The Financial Times v předchozích dnech obrátil na premiérku Theresu Mayovou s žádostí, aby podpořila jeho plán žádat pro Británii právo po třech měsících od pojistky pro irskou hranici upustit. 

V posledních dnech se už v médiích objevily spekulace, že součástí brexitové dohody by mohla být nakonec možnost setrvání celé Británie v celní unii, takže EU nebude irskou pojistku vyžadovat.

Plakát odmítající hranici mezi Irsky
Zdroj: ČTK/AP/Brian Lawless

Zda se Londýnu a Bruselu podaří nalézt v tomto bodě do konce měsíce kompromis, stále není jasné. A už vůbec není jasné, která strana by dokázala ze svých zásad ustoupit. Podle informací BBC se premiérka Mayová chystá 24. listopadu navštívit Severní Irsko.

Média: Londýn připravuje plán, jak dohodu Britům prodat

Britská média měla možnost nahlédnout do časového plánu vlády, podle kterého chce kabinet představit výslednou dohodu veřejnosti i členům parlamentu. Vedle projevů Theresy Mayové se chce vláda soustředit na vystoupení a podporu desítek osobností byznysu i světových politiků, například japonského premiéra Šinzó Abeho.

Premiérka Mayová má například svůj lid ujistit, že dohoda Británii znovu spojí a všem umožní dobrou budoucnost.

Ovšem ani v případě, že se vládě podaří dohodu o brexitu dotáhnout včas, nebude mít Mayová vyhráno. O znění dohody bude muset přesvědčit nejen revoltující část své Konzervativní strany, ale hlavně celý parlament, protože ten si loni prohlasoval, že konečné slovo ve schvalování podoby brexitu budou mít za britskou stranu právě poslanci. 

Ministerstva hodlají podle zjištění BBC dohodu prezentovat jako „jistý úspěch dobrý pro všechny, i když ne každý bude otevírat šampaňské“.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters/Leonhard Föger

Neprodávejte, co nemáte, vytkl Mayové opoziční poslanec

Labouristický poslanec Hilary Benn, člen parlamentní komise pro brexit, poznamenal, že premiérka by se měla raději soustředit na jednání o podobě brexitové dohody než na to, jak ji „prodat“. „Přemýšlet o tom, jak dohodu veřejnosti představit, můžete až v okamžiku, kdy nějakou máte,“ uvedl Benn.

Mluvčí Mayové existenci podrobného plánu ohledně propagace brexitové dohody popřel. „Chyby a dětinský jazyk dokumentu by měly být jasným signálem proto, že nereprezentuje záměry vlády. Očekávali byste, že vláda bude mít plány pro každou situaci, tak tomu rozhodně není,“ prohlásil směrem k textu, který dostala k dispozici britská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...