Brexit se zastavil na irské hranici. A ustoupit zatím nechce ani Londýn, ani Brusel

Klíčoví ministři britské vlády se prý shodli, že chtějí dohody s Evropskou unií o podmínkách odchodu Británie z EU dosáhnout do konce tohoto měsíce. S odvoláním na vysoce postavený zdroj v britském kabinetu o tom informovala média. Uzavření jednání však stále blokuje řešení hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Londýn se obává narušení suverenity země, Brusel zase ohrožení jednotného unijního trhu, jednoho z fundamentů EU. A ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit.

Velká Británie má opustit Evropskou unii 29. března 2019. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu, kterému se jak Londýn, tak Unie snaží vyhnout.

Dohoda o brexitu je hotova zhruba z 95 procent, chybí několik spíš technických záležitostí; Británie například odmítá požadavek EU na automatické uznávání evropských chráněných označení původu u potravin. Hlavní – a zásadní – spor se ale stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Obnova dříve smazané hranice?

Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila po třiceti letech násilností situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná. Lidé i zboží se přes ni od té doby pohybují zcela volně. Londýn i EU si daly za cíl tento příznivý stav udržet i nadále. Na tom, jak to zajistit, zatím shoda není.

Snahou je, aby po brexitu na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží. Mnozí se obávají, že by přítomnost pohraničníků znovu rozdmýchala sektářské násilí.

Dva základní principy proti sobě

Zachování „nulové“ hranice je však složité v situaci, kdy se fakticky stává vnější hranicí EU a Spojené království zároveň hodlá odejít z jednotného trhu i samo určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla). To byl ostatně jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze posunout jednání z mrtvého bodu byla už koncem roku 2017 domluvena „pojistka“, navržená evropskými vyjednavači, která bude platit, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení.

V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a britskými ostrovy. Vláda premiérky Mayové ale zároveň jasně odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentuje, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Mezi Irsky stále stojí budka, kterou využívali celníci
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Strany si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla.

Britové zatím nepředložili žádný návrh k tzv. regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Spojeného království.

Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska, a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není vláda. Nadto se kabinet Theresy Mayové v britském parlamentu opírá o klíčových deset hlasů unionistických poslanců ze Severního Irska.

Brusel na pojistce trvá, Londýn chce mít možnost ji vypovědět

Evropská unie odmítá z požadavku na pojistku jako součást brexitové dohody slevit. „Potřebujeme mít jistotu, že nebude existovat pevná hranice s Irskem. Pokud nebude dohodnuta pojistka, nebude uzavřena dohoda. Potřebujeme, aby byla zajištěna integrace vnitřního trhu,“ uvedl vyjednavač EU Michel Barnier. Podle něj by pojistka ohledně irské hranice neměla být časově omezena: „Měla by se uplatňovat do doby, než se najde nějaké jiné řešení.“

Jak Brusel, tak irský Dublin navíc nechtějí přistoupit na variantu, že by měl Londýn možnost pojistku jednostranně vypovědět.

Naopak britský ministr pro brexit Dominic Raab se podle listu The Financial Times v předchozích dnech obrátil na premiérku Theresu Mayovou s žádostí, aby podpořila jeho plán žádat pro Británii právo po třech měsících od pojistky pro irskou hranici upustit. 

V posledních dnech se už v médiích objevily spekulace, že součástí brexitové dohody by mohla být nakonec možnost setrvání celé Británie v celní unii, takže EU nebude irskou pojistku vyžadovat.

Plakát odmítající hranici mezi Irsky
Zdroj: ČTK/AP/Brian Lawless

Zda se Londýnu a Bruselu podaří nalézt v tomto bodě do konce měsíce kompromis, stále není jasné. A už vůbec není jasné, která strana by dokázala ze svých zásad ustoupit. Podle informací BBC se premiérka Mayová chystá 24. listopadu navštívit Severní Irsko.

Média: Londýn připravuje plán, jak dohodu Britům prodat

Britská média měla možnost nahlédnout do časového plánu vlády, podle kterého chce kabinet představit výslednou dohodu veřejnosti i členům parlamentu. Vedle projevů Theresy Mayové se chce vláda soustředit na vystoupení a podporu desítek osobností byznysu i světových politiků, například japonského premiéra Šinzó Abeho.

Premiérka Mayová má například svůj lid ujistit, že dohoda Británii znovu spojí a všem umožní dobrou budoucnost.

Ovšem ani v případě, že se vládě podaří dohodu o brexitu dotáhnout včas, nebude mít Mayová vyhráno. O znění dohody bude muset přesvědčit nejen revoltující část své Konzervativní strany, ale hlavně celý parlament, protože ten si loni prohlasoval, že konečné slovo ve schvalování podoby brexitu budou mít za britskou stranu právě poslanci. 

Ministerstva hodlají podle zjištění BBC dohodu prezentovat jako „jistý úspěch dobrý pro všechny, i když ne každý bude otevírat šampaňské“.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters/Leonhard Föger

Neprodávejte, co nemáte, vytkl Mayové opoziční poslanec

Labouristický poslanec Hilary Benn, člen parlamentní komise pro brexit, poznamenal, že premiérka by se měla raději soustředit na jednání o podobě brexitové dohody než na to, jak ji „prodat“. „Přemýšlet o tom, jak dohodu veřejnosti představit, můžete až v okamžiku, kdy nějakou máte,“ uvedl Benn.

Mluvčí Mayové existenci podrobného plánu ohledně propagace brexitové dohody popřel. „Chyby a dětinský jazyk dokumentu by měly být jasným signálem proto, že nereprezentuje záměry vlády. Očekávali byste, že vláda bude mít plány pro každou situaci, tak tomu rozhodně není,“ prohlásil směrem k textu, který dostala k dispozici britská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 2 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.