Britská královna Alžběta II. schválila plán vlády přerušit ve druhém zářijovém týdnu zasedání parlamentu, a to až do 14. října. V prohlášení to oznámil její poradní sbor. Premiér Boris Johnson zdůvodnil svůj návrh domácí agendou a odmítá, že by se snažil svázat ruce zákonodárcům kvůli brexitu. Jeho krok ale pobouřil opoziční politiky i předsedu dolní komory parlamentu Johna Bercowa. Večer se u budovy britského parlamentu i sídla premiéra shromáždily stovky demonstrantů.
Britská královna přijala Johnsonův požadavek, parlament má v září přerušit zasedání
Události: Johnson chce před brexitem přerušit schůzi parlamentu (zdroj: ČT24)
Poradní sbor královny oznámil, že zasedání, které začne 3. září, má být přerušeno mezi 9. a 12. zářím a poslanci nemají zasedat až do 14. října, kdy královnin projev napsaný premiérem zahájí novou schůzi.
Aktuální vývoj tak značně snižuje počet zasedacích dní před aktuálně platným datem brexitu, kterým je 31. říjen. Odpůrci vládního plánu odejít v tomto termínu z Evropské unie za jakýchkoli podmínek tak budou mít velmi málo času na to, aby do procesu zasáhli.
Ačkoli ukončení jedné parlamentní schůze a zahájení nové představuje běžnou součást britského politického systému, v tomto případě je krok sporný z důvodu jeho načasování a také délky přestávky mezi oběma schůzemi.
Podle informací deníku The Times vláda zvažuje parlament uzavřít hned 9. září. Navíc ani po 14. říjnu se poslanci nebudou ihned moci věnovat brexitu, vysvětlují The Times. Po vystoupení královny, která novou schůzi otevře, totiž následuje několikadenní rozprava. „Mezi ukončením (zasedání) a hlasováními o projevu královny, která pravděpodobně přijdou na řadu v pondělí 21. října a úterý 22. října, nebude v Dolní sněmovně příležitost na schválení zákona, který by Johnsonovi svázal ruce (ohledně brexitu bez dohody),“ napsal list.
Ve středu večer přišli k sídlu parlamentu protestovat odpůrci kroků premiéra Johnsona
Parlament obvykle zasedá rok, stávající schůze však trvá již od předčasných parlamentních voleb v červnu 2017, byť poslední týdny byli poslanci na prázdninách.
„Z formálního hlediska je to standardní krok, k přerušení schůze dochází každý rok. Tentokrát parlament zasedal už po dobu dvou let, takže se dalo čekat, že v určité fázi k tomu dojde. Navíc má nastoupit nová vláda a oznámit své priority a to je vždy spojeno s tím, že královna před zasedajícími oběma komorami parlamentu představuje program nové vlády. Parlament se vždy týden dva předtím připravuje na tuto událost a nezasedá,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. „Výrazně problematičtější je politická stránka,“ připustil.
„Krok lze interpretovat i tak, že posílí pozici britského premiéra při jednání s Bruselem a zprostředkovaně se všemi členskými zeměmi EU,“ podotkl spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Johnson chce v září přerušit schůzi parlamentu (zdroj: ČT24)
Parlament bude mít času dost, tvrdí Johnson
Podle Johnsona je „naprosto nepravdivé“, že by se snažil v otázce brexitu obejít parlament. Členové Dolní sněmovny budou mít podle něj na debatu o brexitu před klíčovým unijním summitem 17. října dost času. Johnson v dopise adresovaném poslancům zdůraznil, že vláda chce mluvit s opozicí o možnosti, jak prosadit novou brexitovou dohodu, pokud se podaří vyjednat ji v Bruselu.
V reakci na nejnovější vývoj kolem brexitu oslabila britská libra. Vůči dolaru i euru ztratila asi 0,8 procenta. Britská měna tak byla nejslabší za zhruba týden. V uplynulých dnech přitom zpevňovala v naději, že se britským opozičním stranám podaří zabránit brexitu bez dohody.
Královna de facto nemohla říct „ne“
Zpravodaj BBC Jonny Dymond, který se specializuje na dění kolem královské rodiny, upozornil, že existuje precedens ohledně přerušení zasedání parlamentu před královniným projevem, takže Alžběta II. prakticky vládní žádost nemůže odmítnout. „Královna jedná na základě rad svých ministrů, zvláště svého premiéra,“ vysvětlil.
Od panovnice se jako od hlavy státu očekává neutralita, obvykle se ke kontroverzním politickým záležitostem nevyjadřuje. V lednu však Alžběta II. vybídla k úsilí o nalezení společné řeči a k respektování odlišných názorů, čímž podle komentátorů narážela právě na brexit a tvrdé vyjednávání v parlamentu.
Bezohledný premiér ohrožuje demokracii, reagují kritici
Podle BBC vědělo o premiérově plánu před jeho zveřejněním jen několik ministrů, takže nevyhnutelně vyvolal vášnivou diskusi. Předseda konzervativců James Cleverly nicméně plán hájí s tím, že „tohle dělají všechny nové vlády“. Také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která kabinet podporuje, premiérův postoj podle Reuters uvítala.
Bývalý ministr spravedlnosti Dominic Grieve z Konzervativní strany je opačného názoru. „Pokud na tom premiér bude trvat a neustoupí, je tu šance, že současná vláda padne. Určitě je tu dost času udělat, co je nezbytné. Já rozhodně budu hlasovat pro skončení konzervativní vlády, která trvá na takto protiústavním kroku,“ reagoval.
GALERIE
Johnson
Plán je neústavní i podle předsedy parlamentu Johna Bercowa. „Tento krok představuje ústavní nehoráznost. Nicméně je naprosto zřejmé, že účelem tohoto návrhu je zastavení debaty o brexitu v parlamentu, kterému je tak odpíráno naplnění jeho povinnosti,“ konstatoval.
Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že ho Johnsonův záměr šokoval, ohrožuje to podle něj demokracii. Corbyn chce příští týden v parlamentu navrhnout legislativu, která by zablokovala Johnsonův plán. Poté hodlá vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Podle Guardianu napsal Corbyn královně dopis, v němž vyjádřil znepokojení nad Johnsonovým záměrem a požádal ji o schůzku.
Předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová vyzvala poslance, aby se sjednotili a v příštím týdnu plánu zabránili, jinak nastane „temná doba pro britskou demokracii“.
Brexitový mluvčí opozičních a proevropských liberálních demokratů Tom Brake zprávu označil za „vyhlášení války, které narazí na železnou pěst“. Poslankyně Anna Soubryová, která stojí v čele pětičlenného klubu poslanců složeného z bývalých konzervativců a labouristů, uvedla, že britskou demokracii ohrožuje bezohledný premiér.
„Opozice by krok mohla napadnout díky schválenému zákonu o Severním Irsku. Parlamentní shromáždění Severního Irska dlouhodobě nezasedá a pravomoci přecházejí na centrální vládu. (Britský) parlament, aby znesnadnil přerušení jednání, což se očekávalo, schválil, že ministři mají každých 14 dní informovat parlament o situaci v Severním Irsku a do pěti pracovních dnů o tom má vést parlament debatu,“ podotkl analytik Kruliš.
Irská pojistka
Parlament v posledním roce třikrát odmítl brexitovou dohodu tehdejší premiérky Theresy Mayové. Její nástupce Johnson chce opustit Unii 31. října za každou cenu. Nejlépe s dohodou, přípravy na možnost brexitu bez dohody ale považuje za nutné.
Johnson žádá především odstranění irské pojistky. EU ale zatím jakékoli změny v dohodě odmítá, hlavně kvůli postoji Irska a obavám z obnovení násilností na hranici s britským Severním Irskem. Irský ministr zahraničí Simon Coveney v reakci na Johnsonův krok řekl, že Dublin odstranění pojistky nepodpoří.
Termín brexitu se už několikrát posunul, původně mělo Spojené království opustit osmadvacítku koncem letošního března.