Johnson věří v brexit s dohodou. Nálada v Evropě se mění, řekl po jednání s Tuskem na summitu G7

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump si myslí, že Spojené státy a Velká Británie po brexitu rychle uzavřou významnou obchodní dohodu. Uvedl to před setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem na summitu zemí G7. Johnson prohlásil, že šance na brexit s dohodou jsou nyní vyšší. Nálada mezi evropskými zeměmi se změnila, tvrdí. Zároveň ale po schůzce s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem řekl, že brexit bez dohody by Spojené království zvládlo.

V posledních dnech, kdy mimo jiné navštívil německou kancléřku a francouzského prezidenta, Johnson podle svých slov zaznamenal změnu nálady v EU. Na okraj summitu G7 v Biarritzu hovořil i s předsedou Evropské rady.

Záleží na vás, vzkázal Johnson evropským partnerům

Britský premiér zdůraznil, že záleží nyní na Evropské unii, zda bude brexit bez dohody, či s dohodou. Jednání o případné dohodě budou podle něj ale „riskantní“. „Důležité je, abychom se připravili na to, že odejdeme bez dohody,“ dodal Johnson.

Na summitu hovořil také se šéfem Bílého domu. „S Británií vedeme velmi dobré rozhovory. Dohodneme se na velké obchodní dohodě – větší, než jsme kdy se Spojeným královstvím měli. Nyní jim v tom nebude nic překážet, nebudou mít kouli u nohy. Takže se těším na naše skvělé obchodní dialogy,“ prohlásil Trump.

Podle Johnsona budou rozhovory o obchodní smlouvě s USA „tvrdé“, ocenil však „obrovské“ příležitosti pro britské firmy na americkém trhu. Washington podle něj bude muset přistoupit na kompromis a odstranit některé restrikce.

Donald Trump a Boris Johnson na pracovní snídani
Zdroj: ČTK/AP/Andrew Harnik

Trump Johnsonovi v minulosti už několikrát vyjádřil značné sympatie. „Nepotřebuje moji radu, je to správný člověk na správném místě,“ komentoval Trump dění kolem brexitu, který se rychle blíží.

Datum 31. října zůstává v platnosti. Johnson požaduje změny v brexitové dohodě dojednané jeho předchůdkyní včetně zrušení irské pojistky, EU to ale dosud odmítala. Stále častěji se tak hovoří o odchodu bez dohody, kterou přitom ani jedna strana nechce.

Nižší účet za brexit v případě rozchodu bez dohody

Johnson nyní oznámil lídrům G7, že pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o brexitu, zaplatí Londýn v rámci vyrovnání s Bruselem méně, než je plánovaných 39 miliard liber. Podle televize Sky News či deníku Daily Mail došla vládní analýza k částce devět miliard liber, podle listu The Sunday Times to bylo pouze sedm miliard.

„Odejdeme-li bez dohody, pak zcela jistě platí, že 39 miliard už striktně vzato nebude dluženo,“ řekl Johnson v rozhovoru s televizí ITV. V interview se Sky News dodal, že si to uvědomuje i zbytek EU. „Jestliže vystoupíme bez dohody, pak… už 39 miliard nebude právně přislíbeno,“ prohlásil.

Brexitová dohoda přesnou částku neobsahuje, vysvětluje zpravodajský web BBC. V dokumentu je pouze zakotven mechanismus na výpočet britského dluhu. Ten tvoří zejména dohodnuté příspěvky do unijního rozpočtu za roky 2019 a 2020, na základě brexitové dohody by nicméně Londýn do rozpočtu EU přispíval ještě několik desítek let.

Podle britského nedělníku The Observer se Johnson nedávno ptal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. Vyplývá to údajně z uniklého vládního e-mailu, podle něhož by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.

Trump nenechal na médiích nit suchou

Hlava Spojených států amerických má za to, že některá média nepravdivě informují o sporech v rámci skupiny G7 s úmyslem znesnadnit mu vítězství v příštích prezidentských volbách v roce 2020. Cílem novinářů je podle něj rovněž způsobit hospodářskou recesi.

„Než jsem přijel do Francie, říkaly falešné a nechutné zprávy, že vztahy se šesti ostatními zeměmi v G7 jsou velmi napjaté a že dva dny jednání budou katastrofou,“ napsal ráno na Twitteru Trump. „No, máme velmi dobré schůzky, lídři spolu vychází velmi dobře a naší zemi se hospodářsky vede skvěle,“ doplnil šéf Bílého domu.

Za média šířící falešné zprávy, takzvané fake news, Trump označuje ta, která o něm píší kriticky. Zaměřuje se například na zpravodajské televize CNN, NBC a ABC či listy The New York Times a The Washington Post. Novináře kritizovaných médií už několikrát označil za nepřátele lidu.

Na summit přiletěl šéf íránské diplomacie, s Trumpem ale nejednal

V kongresovém hotelu Bellevue v Biarritzu jednali v neděli prezidenti a premiéři USA, Francie, Japonska, Kanady, Německa, Británie a Itálie a předseda Evropské rady Donald Tusk o strategické agendě, bezpečnosti a světovém hospodářství.

Nahrávám video

Mluvilo se také o krizi kolem Íránu, která se vystupňovala po loňském vypovězení jaderné dohody Spojenými státy a zavedení nových amerických sankcí. Teherán letos postupně přestává plnit závazky vyplývající z dohody. Trump na summitu podpořil snahu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona řešit napjatou situaci, popřel ale, že by lídři G7 francouzského prezidenta pověřili, aby zaslal Teheránu poselství, jak napsala AFP.

Do místa konání summitu G7 později překvapivě přiletěl íránský ministr zahraničí Mohamed Džavád Zaríf. S delegací Spojených států, jež mají vůči Teheránu největší výhrady, ale nejednal. Jeho cílem bylo setkat se se svým francouzským protějškem Jeanem-Yvesem Le Drianem. Na Twitteru se Zaríf před svým večerním odletem pochlubil i fotografií, která ho zachycuje u jednoho stolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Podle Macrona se účastníci dohodli, co chtějí „společně říci Íránu“. Cílem všech je, aby Teherán nezískal jadernou zbraň a aby se udržela na Blízkém východě stabilita a mír.

Bílý dům uvedl, že Francie Trumpa předem neupozornila na to, že íránský ministr zahraničí se na okraj summitu G7 sejde s francouzskou delegací.

Německá kancléřka Angela Merkelová však zdůraznila, že jednání íránského ministra není součástí summitu a jde o souběžnou událost. Zároveň řekla, že je třeba využít všechny cesty k mírovému řešení konfliktu. „Musíme najít způsob deeskalace, pokud se nemáme obávat, že Írán v září přestane dodržovat další závazky,“ řekla kancléřka. O příjezdu Zarífa do Biarritzu prý byla stručně předem informována, ale také ona tím byla překvapena.

Zaríf se nakonec nesetkal pouze se svým francouzským protějškem, ale po dvou dnech znovu také se samotným Macronem. „Pokračuje íránská aktivní diplomacie,“ napsal ke snímkům, na nichž jsou i zástupci Německa či Británie. „Cesta, která nás čeká, je obtížná, ale vyplatí se,“ poznamenal Zaríf na Twitteru.

Šéf íránské diplomacie tento týden navštívil nejprve Stockholm a v pátek jednal v Paříži i s Macronem. Po schůzce ocenil návrhy francouzského prezidenta, jak najít východisko z krize kolem íránské jaderné dohody, jejímž cílem je zabránit, aby Teherán získal jaderné zbraně. Zdůraznil zároveň, že ve snaze zachránit ji je ještě čeká dlouhá cesta.

Americký prezident se vyjádřil také k severokorejským raketovým testům. Nedělají mu prý radost, neporušují ale dohodu, kterou má se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

S ohledem na mohutné požáry v oblasti jihoamerické Amazonie se chtějí státy G7 dohodnout na rychlé pomoci zasaženým zemím, uvedl Macron podle agentury DPA. Podle Macrona už státy G7 země jihoamerického regionu kontaktovaly. Jde podle něj o „technické a finanční prostředky“. Prezident zopakoval také svou dřívější výzvu k pomoci při zalesňování.

Zdroj AFP uvedl, že se skupina G7 dohodla, že je třeba „posílit dialog a koordinaci“ s Ruskem, které bylo ze skupiny G8 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014. Představitelé sedmi zemí a EU se podle zdroje AFP ale zároveň shodli, že na návrat Ruska do skupiny je „příliš brzy“.

Země G7 vyjádřily odhodlání více bojovat proti islamistickému terorismu v Africe. „Rozvoj bez bezpečnosti není možný, a proto musíme posílit bezpečnost,“ řekla Merkelová. Evropská unie v Biarritzu kromě toho přislíbila dalších 550 milionů eur (zhruba 14,3 miliardy korun) na globální fondy pro boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze.

Macron předem tlumil očekávání, když avizoval, že oproti tradici dodržované od roku 1975 z Biarritzu nevzejde žádné závěrečné společné prohlášení skupiny G7. Důvodem jsou zjevně spory s Trumpem v řadě otázek.

Protesty pokračují

Na jihozápadě Francie v neděli pokračují demonstrace proti summitu. V blízkém městě Bayonne, kde v sobotu policisté zadrželi po střetech desítky demonstrantů, lidé protestovali s portréty francouzského prezidenta obrácenými hlavou dolů. Městem prošel protestní pochod za „klima a sociální spravedlnost“.

Loňská schůzka v Kanadě se konala v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku a skončila fiaskem po rozkolu mezi Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Studie vědců z univerzity v Torontu nicméně upozorňuje, že ačkoli Trump odvolal svou podporu závěrečného prohlášení ze summitu, Spojené státy téměř tři čtvrtiny svých
závazků splnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 49 mminutami

Ruský útok na Kyjev a okolí si vyžádal nejméně šest mrtvých a dvě desítky zraněných

Ruské vzdušné údery na Kyjev a jeho okolí si v noci na čtvrtek vyžádaly nejméně šest mrtvých, uvedly tamní úřady. Pět lidí zahynulo přímo v hlavním městě, další člověk v širší Kyjevské oblasti. Zranění utrpělo 23 lidí. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu. Pohrozil všem, kdo by Teheránu pomáhali

Americký prezident Donald Trump ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) na své sociální síti vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu.
před 4 hhodinami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 6 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 9 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.