Francouzský Biarritz se kvůli summitu G7 proměnil v pevnost. Odpůrci prošli výcvikovým táborem

Nahrávám video

Francouzské letovisko Biarritz hostí za mimořádných bezpečnostních opatření summit lídrů zemí G7. Na bezpečnost dohlíží přes 13 tisíc policistů. Protesty chystají tisíce aktivistů. Někteří z nich se připravovali na akci ve speciálním výcvikovém táboře, kde se učili, jak upoutat pozornost médií či pasivně vzdorovat policii, píše AFP. Mezi hlavní témata summitu patří kromě boje s nerovnostmi ekologie, brexit či obchodní válka mezi USA a Čínou. Po loňském fiasku se neplánuje společné závěrečné prohlášení.

Centrum města Biarritz na jihu Francie zůstává během summitu uzavřené, jedinou výjimku mají místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Na krku musejí nosit identifikační kartu, jinak se v ulicích vůbec nemohou pohybovat. „Nemohu jít do centra města, nemohu odjet autem. Přináší to hodně nepříjemností, ale co se dá dělat?“ posteskla si turistka Jacqueline.

Další zóna je přístupná pouze na speciální povolení. „Nepřipustíme žádné výtržnosti,“ varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner s tím, že ve Francii hrozí trvalé nebezpečí terorismu. Za příklad špatně zvládnuté akce označil summit NATO ve Štrasburku na jaře 2009, který provázely násilnosti.

Opatření jsou přísnější než při oslavách stého výročí konce první světové války, které francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal loni v listopadu v Paříži. Na bezpečnost a pořádek dohlíží v Biarritzu celkem 13 200 policistů a četníků. Nasazeni jsou i francouzští vojáci. 

Místním to ale není po chuti. „Zavírám obchod. Podporuji demonstranty, ale zároveň vím, že se protesty mohou vymknout kontrole a policisté nemohou mít vše pod kontrolou,“ podotkl řezník José Arruabarrena. Kromě obchodníků, kteří se bojí o zisky, se opatření nelíbí ani řadě obyvatel. „Biarritz takovou reklamu nepotřebuje. Město je už dostatečně známé po celém světě. Dnes je zcela paralyzované, připomíná to válečný stav. Je to směšné, absurdní,“ říká Marie-Noëlle McDonaldová. 

Přísná bezpečnostní opatření v Biarritzu
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Během schůzek lídrů sedmi nejvyspělejších ekonomik světa se tradičně konají protesty a další akce. Letos se jich chce účastnit na 12 tisíc aktivistů různých organizací. Hlavní protest má být v sobotu ve městě Hendaye, kde se konají různé konference a workshopy už od středy. Do samotného Biarritzu demonstranti nesmějí.

Speciální výcvik

Asi tisíc aktivistů se před summitem účastnilo tréninkového kempu ve městě Kingersheim na východě Francie. Cílem bylo naučit se techniky používané novou generací ekologických aktivistů, například skupinové financování kampaní (crowdfunding) a bezpečné používání sociálních sítí.

Učili se, jak to udělat, aby byl jejich názor během demonstrací slyšet, či jak získat na svou stranu místní politiky. Věnovali se i nenásilným technikám tváří v tvář policii a tomu, jak cestou občanské neposlušnosti prosadit svou věc.

Nahrávám video

Summit potrvá od soboty do pondělí. Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie a Británie bude věnována hlavně boji proti nerovnostem, a to nejen v příjmech, ale také například v přístupu ke vzdělání nebo v případě žen k antikoncepci.

Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné i pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Schůzka se ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.

„Macron pozval také premiéra Indie, bude se řešit otázka Kašmíru. Pozval i nejvyššího představitele Austrálie. Je tu zjevná snaha rozšířit summit, aby se nestal pouze exkluzivním klubem. Francouzský prezident se na druhou stranu snaží vrátit summit k původní myšlence, že státníci se scházejí ve velice intimním prostředí, bez svých poradců, a řeší otázky z očí do očí. Chce, aby mezi státníky byl přátelský kontakt – a hlavně, aby byli mnohem akčnější než dosud,“ podotkl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. 

Nahrávám video

Letos bez závěrečného komuniké

Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu tehdy schůzku opustil předčasně.

Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.

„Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte,“ prohlásil Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. „Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné,“ přiznal.

Body sváru? Cla i otázka ochrany klimatu

Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.

Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno.

Podle serveru Politico bude nyní Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu Politico nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad jednání i s ohledem na požáry amazonských pralesů.

Řešení brexitu se neočekává

Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU.

„Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj,“ řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.

Možný vznik osy Washington–Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.

Na summitu však bude chybět Rusko. To bylo z původní skupiny G8 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat. Zdroj z Elysejského paláce uvedl, že i Macron je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu podle vysokého amerického představitele hlasovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...