Události ČT: Ve Francii začíná summit G7, letovisko Biarritz hlídají tisíce policistů
Centrum města Biarritz na jihu Francie zůstává během summitu uzavřené, jedinou výjimku mají místní obyvatelé, lidé, kteří tam pracují, a ubytovaní turisté. Na krku musejí nosit identifikační kartu, jinak se v ulicích vůbec nemohou pohybovat. „Nemohu jít do centra města, nemohu odjet autem. Přináší to hodně nepříjemností, ale co se dá dělat?“ posteskla si turistka Jacqueline.
Další zóna je přístupná pouze na speciální povolení. „Nepřipustíme žádné výtržnosti,“ varoval francouzský ministr vnitra Christophe Castaner s tím, že ve Francii hrozí trvalé nebezpečí terorismu. Za příklad špatně zvládnuté akce označil summit NATO ve Štrasburku na jaře 2009, který provázely násilnosti.
Opatření jsou přísnější než při oslavách stého výročí konce první světové války, které francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal loni v listopadu v Paříži. Na bezpečnost a pořádek dohlíží v Biarritzu celkem 13 200 policistů a četníků. Nasazeni jsou i francouzští vojáci.
Místním to ale není po chuti. „Zavírám obchod. Podporuji demonstranty, ale zároveň vím, že se protesty mohou vymknout kontrole a policisté nemohou mít vše pod kontrolou,“ podotkl řezník José Arruabarrena. Kromě obchodníků, kteří se bojí o zisky, se opatření nelíbí ani řadě obyvatel. „Biarritz takovou reklamu nepotřebuje. Město je už dostatečně známé po celém světě. Dnes je zcela paralyzované, připomíná to válečný stav. Je to směšné, absurdní,“ říká Marie-Noëlle McDonaldová.
Speciální výcvik
Asi tisíc aktivistů se před summitem účastnilo tréninkového kempu ve městě Kingersheim na východě Francie. Cílem bylo naučit se techniky používané novou generací ekologických aktivistů, například skupinové financování kampaní (crowdfunding) a bezpečné používání sociálních sítí.
Učili se, jak to udělat, aby byl jejich názor během demonstrací slyšet, či jak získat na svou stranu místní politiky. Věnovali se i nenásilným technikám tváří v tvář policii a tomu, jak cestou občanské neposlušnosti prosadit svou věc.
Zpravodaj ČT Šmíd: Macron chce udělat kontaktní summit G7
Macron se rozhodl pro nový formát summitu a pozval mimo jiné i pět afrických zemí, kterých se dotýkají klimatické změny. Schůzka se ponese v ekologickém duchu, například tiskové středisko bude napájeno solárními panely.
„Macron pozval také premiéra Indie, bude se řešit otázka Kašmíru. Pozval i nejvyššího představitele Austrálie. Je tu zjevná snaha rozšířit summit, aby se nestal pouze exkluzivním klubem. Francouzský prezident se na druhou stranu snaží vrátit summit k původní myšlence, že státníci se scházejí ve velice intimním prostředí, bez svých poradců, a řeší otázky z očí do očí. Chce, aby mezi státníky byl přátelský kontakt – a hlavně, aby byli mnohem akčnější než dosud,“ podotkl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Trump odstoupil od společného prohlášení ze summitu zemí G7
Letos bez závěrečného komuniké
Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu tehdy schůzku opustil předčasně.
Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron dopředu avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání v Biarritzu bez závěrečného komuniké. Stane se tak podle agentury Reuters poprvé od roku 1975, kdy se tyto summity začaly konat.
„Přiznejme si, že komuniké nikdo nečte,“ prohlásil Macron. Dodal, že body, v nichž se USA neshodují s ostatními, jsou známé. „Když vypracujeme ujednání o pařížské klimatické dohodě, prezident Trump nebude souhlasit. Je to tedy zbytečné,“ přiznal.
Body sváru? Cla i otázka ochrany klimatu
Podle agentury Bloomberg má Evropa nyní hodně v sázce a musí se snažit, aby vrcholná schůzka neskončila krachem jako loni. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Rozhodnutí by mohlo padnout už v listopadu. Obchod ale oficiálně tématem summitu není.
Vztahy mezi USA a předsedající Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou například americké společnosti Google, Amazon či Facebook. Trump v odvetě pohrozil, že zdaní francouzské víno.
Podle serveru Politico bude nyní Trump tlačit na Francii, aby kontroverzní daň zrušila, a také bude požadovat, aby Indie snížila svá cla. Navíc budou mít vůdci G7 v neděli zvláštní debatu o globální ekonomice, jak požadovala Trumpova administrativa. Jiskry budou podle portálu Politico nejspíše létat i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad jednání i s ohledem na požáry amazonských pralesů.
Galerie: Požáry zuřící v amazonském deštném pralese letos dosáhly rekordního počtu. Brazilské středisko pro vesmírný výzkum INPE prozatím zaznamenalo víc než 70 tisíc požárů
Řešení brexitu se neočekává
Summit v Biarritzu bude premiérou nového britského premiéra Borise Johnsona. Kromě toho, že se poprvé ve funkci setká s Trumpem, aby s ním jednal o pobrexitové obchodní dohodě, bude se svými protějšky hovořit o nadcházejícím odchodu své země z EU.
„Nebudeme mluvit jen o brexitu, ale jistě tam připomeneme, že urychlujeme naše přípravy na odchod, který nastane děj se co děj,“ řekl deníku Financial Times zdroj z Downing Street. Žádný průlom se neočekává, ačkoli do brexitu zbývá už jen 69 dní.
Možný vznik osy Washington–Londýn znepokojuje Francii a Německo, které usilují o zachování jaderné dohody s Íránem, od které Trump odstoupil. Podle komentátorů bude americký prezident výměnou za ambiciózní obchodní dohodu s Londýnem chtít totéž od Británie.
