Etiopie je na prahu občanské války

Nahrávám video

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

V těžce zkoušené a klíčové zemi Afrického rohu se znovu bojuje. Riziko nekontrolované eskalace bojů je i tentokrát maximální. „Toužíme po míru, který by přinesl podmínky, za kterých mohou všichni normálně pracovat a uživit se,“ uvedla obyvatelka severoetiopského města Mekelle Selam Fantayová.

Výpadky mobilního internetu lidé vnímají jako strategický tah Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF) nebo federálních ozbrojených sil. Pravděpodobně jím chtějí znemožnit nepříteli komunikaci a využití dronů. V posledních desítkách hodin se objevilo vícero zpráv o nových intenzivních střetech pravidelné armády s rebely.

Občanská válka Tigrajů s federální vládou a dalšími etiopskými regiony v letech 2020 až 2022 byla mimořádně brutální – vyžádala si na 600 tisíc lidských životů, vyhnala z domovů stovky tisíc obyvatel a vyvolala hladomor. Obě strany se dopustily válečných zločinů a federální vláda tehdy čelila obviněním z genocidy.

TPLF, která do roku 2018 fakticky vládla celé zemi téměř tři dekády, si v severoetiopském Tigraji zachovala silné postavení, přestože federální vláda politickou činnost fronty loni zakázala.

Rebelové vytvořili alianci

TPLF i vláda na společné hranici v posledních měsících zvyšovaly počty jednotek, což v oblasti vyvolalo obavy z další války. V neděli byla ohlášena protivládní aliance, v níž je kromě fronty dalších šest ozbrojených skupin, včetně Národního hnutí Amhara Fano (AFNM).

„Současný konflikt se od předchozího odlišuje některými aktéry. Tigrajci znovu bojují proti federální vládě. Do bojů se ale pravděpodobně po jejich boku zapojují i ​​amharské skupiny Fano. V předchozí válce bojovaly právě proti Tigrajcům,“ sdělil Magnus Taylor z Mezinárodní krizové skupiny pro Africký roh.

Odbojové skupiny se pokoušejí zažehnout povstání v nejméně šesti regionech země. Etiopská armáda ve čtvrtek na facebooku oznámila, že při bojích ve státě Amharsko na severu zabila 272 povstalců z TPLF. V noci na pátek pak měly vládní síly odrazit útok povstalců v Afarském státě.

Podle analytiků se TPLF snaží postupovat na jih přes Amharsko a zároveň v Afarsku narušit zásobovací trasy z Džibutska, přes které Etiopie dováží většinu zboží. „Aliance se pravděpodobně snaží obsadit sídla podél klíčových tras a infrastruktury a oslabit schopnost federální vlády zásobovat své síly,“ uvedl pro AFP Edward Bach z poradenské společnosti Verisk Maplecroft.

Africká unie i OSN už vyzvaly k deeskalaci. „Generální tajemník je znepokojen posledními zprávami o bezpečnostních incidentech a napjaté situaci na severu Etiopie,“ uvedl mluvčí šéfa OSN Stéphane Dujarric.

Kritika premiéra Ahmeda

Etiopský premiér Abiy Ahmed byl před osmi lety vnímán jako naděje pro tuto část Afriky. Reformátor, který propustil politické vězně, liberalizoval zemi a ukončil válku se sousední Eritreou, byl brzy odměněn Nobelovou cenou za mír.

„Etiopie nechce zaútočit na Eritreu kvůli přístupu k Rudému moři. Voláme po dialogu o vzájemných ústupcích a výhodách v tržním hospodářství, které přinesou prospěch oběma národům,“ prohlásil předseda vlády loni v březnu.

Kritici a lidskoprávní organizace však v posledních letech jeho vládu obviňují z omezování svobody médií, z represí vůči občanské společnosti a z porušování lidských práv během vojenských operací. Vláda systematické porušování lidských práv popírá a své kroky zdůvodňuje ochranou národní bezpečnosti.

Obavy z širšího konfliktu

Do konfliktu se nepřímo zapojují také zahraniční mocnosti. Spojené státy tento měsíc zrušily sankce uvalené na Etiopii a Eritreu kvůli zločinům spáchaným během předchozí občanské války. Americké velvyslanectví tento týden vyjádřilo podporu etiopské vládě a uvedlo, že je zklamané z rozhodnutí vedení TPLF zahájit rozsáhlou ofenzivu.

Konflikt by navíc mohl zasáhnout i sousední Eritreu. Ta se obává, že se Etiopie, která nemá přístup k moři, chystá podniknout invazi s cílem získat přístup k Rudému moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
10:50Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 9 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.