Abiy Ahmed

O možném prohloubení spolupráce mezi Českem a Keňou v obranném sektoru či při stabilizaci keňské energetické infrastruktury hovořil v pondělí v Nairobi český premiér Petr Fiala (ODS). Při zahájení česko-keňského podnikatelského fóra také zmínil možnou kooperaci ve zdravotnictví či zemědělství i příležitost k navázání nových kontaktů v oblasti informačních technologií či vesmírném výzkumu. Původně měl pokračovat do Abuji, nigerijské úřady ale oznámily, že nejsou schopné zajistit odpovídající přijetí a program.

Etiopie dokončila plnění přehrady na Modrém Nilu, která je součástí budované obří hydroelektrárny. Oznámil to etiopský premiér Abiy Ahmed. Proti spornému projektu, který Etiopie považuje za klíčový pro svůj hospodářský rozvoj, se dlouhodobě staví Egypt a Súdán níže po proudu. Označují jej za významnou hrozbu pro své zásobování vodou.

Etiopie začala vyrábět elektřinu na kontroverzní přehradě, kterou staví na Modrém Nilu. V neděli ráno se roztočila jedna ze třinácti turbín. Vodní dílo za 4,2 miliardy dolarů (přes 90 miliard korun) je předmětem sporů mezi Etiopií, Súdánem a Egyptem. Přehrada má být po dokončení největší africkou vodní elektrárnou s výkonem 6500 megawattů.

Když se etiopský premiér Abiy Ahmed ujal v roce 2018 úřadu, patřila Etiopie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa. Investoři byli nadšení z jeho slibů, že jim otevře takřka panenský trh. Po třech a půl letech ale na severu země zuří občanská válka, miliony lidí ohrožuje hladomor a plány na modernizaci padly. Sám premiér se vydal na válečné pole.

V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí, aby společně usilovaly o politickou změnu. V zemi se od loňska bojuje a nyní se fronta blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Cílem vzniklé koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit současný kabinet a vytvořit přechodnou vládu. Podle vlády je vznik aliance jen trikem pro média.

Všichni účastníci bojů v severoetiopské oblasti Tigraj se dopouštějí činů spadajících pravděpodobně do kategorie válečných zločinů. Uvádí to společná zpráva vydaná Úřadem vysoké komisařky OSN pro lidská práva a etiopskou komisí lidských práv.

Etnický konflikt v africké Etiopii dál zuří stranou pozornosti světa. Během několik náletů na hlavní město povstalecké provincie Tigraj umírali lidé, počet obětí je zatím neznámý. Povstalci obviňují vládní síly z úmyslných útoků na civilisty. Armáda to odmítá s tím, že útočí na budovy, kde rebelové vyrábějí a skladují zbraně.

Bojovníci v severoetiopském státě Tigraj v neděli přistoupili na příměří, které tento týden jednostranně vyhlásila etiopská vláda. Stanovili si ale také podmínky, k nimž patří požadavek stažení etiopských vojáků z Tigraje. Odejít mají i ti ze sousedního regionu Amharsko, kteří v osmiměsíčním konfliktu podporovali armádu na straně Addis Abeby.

V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby –⁠ jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.

Etiopská armáda podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) porušila při bojích v Tigraji mezinárodní válečné právo. Podle organizace zemřelo při nevybíravých útocích na civilní cíle nejméně 83 lidí, napsal ve čtvrtek server BBC News. Etiopská vláda se k tvrzení nevyjádřila. Do oblasti je podle humanitárních organizací stále velice obtížný přístup.

Středeční masakr na severozápadě Etiopie, při němž čtyři desítky ozbrojenců v noci zapalovaly domy vesničanů, si vyžádal 207 obětí na životech, mezi nimiž jsou i děti. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura DPA. Dosud se uvádělo přes sto obětí. Regiony hlavně na severu a západě Etiopie jsou už týdny zmítány etnickým násilím.

Vůdce jednotek severoetiopského státu Tigraj v pondělí uvedl, že v okolí regionální metropole Mekele se stále bojuje. Dobytí města v sobotu společně s ukončením ofenzivy oznámil etiopský premiér Abiy Ahmed. Během pondělí ministerský předseda prohlásil, že etiopské federální jednotky nemají na svědomí život jediného civilisty.

Etiopská armáda vstoupila do střediska oblasti Tigraj, proti níž bojuje od začátku listopadu, oznámil premiér Abiy Ahmed, podle nějž tím operace skončila. Vojsko se k půlmilionovému městu Mekele blížilo několik dní, v sobotu ráno ho začalo bombardovat. Představitel OSN v regionu upozornil, že Súdán, kam již uteklo na 43 tisíc Etiopanů, bude potřebovat finanční pomoc, píše AFP.

V severoetiopském regionu Tigraj, kde žije asi šest milionů lidí, dochází palivo, peníze a potraviny, uvedla OSN s tím, že situace je vážná. Region zůstává odstřižen od zbytku země a v jeho hlavním městě Mekele se bezprostředně očekává zásah vládních vojsk, jež chtějí zatknout regionální vůdce, píše agentura AP. Podle agentury Reuters etiopský premiér Abiy Ahmed uvedl, že etiopská vojska zahájí konečnou fázi ofenzivy. Několik hodin předtím vypršelo ultimátum, aby se tamní regionální síly vzdaly.

Jednotky, které čelí vládní ofenzivě v severoetiopské provincii Tigraj, zcela zničily 21. mechanizovanou divizi etiopské armády. Oznámil to mluvčí tigrajských jednotek. Addis Abeba ale informaci zakrátko popřela. Vzhledem k přerušenému telefonickému a internetovému spojení nelze zprávy ověřit z nezávislých zdrojů. Kvůli bojům uprchly z Tigrajského regionu už tisíce lidí.

Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) byly až stovky civilistů zmasakrovány v sílícím konfliktu v severoetiopské oblasti Tigraj. Informovala o tom britská BBC. Kdo za vraždami stojí, zatím jasné není, podle komisařky OSN Michelle Bacheletové se situace v regionu zcela vymyká kontrole. Pokud se potvrdí, že jedna ze stran konfliktu spáchala hromadné vraždy, půjde o válečné zločiny, uvedla.

Konflikt v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, si už vyžádal životy několika stovek vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však popřel, že by Etiopii hrozil chaos. Vedení Tigraje dříve podle serveru BBC vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Během dvoudenních protestů proti etiopskému premiérovi a letošnímu laureátovi Nobelovy ceny za mír Abyiovi Ahmedovi zemřelo 67 lidí. S odkazem na vyjádření místního policejního komisaře to uvedla agentura Reuters. Protesty vypukly ve středu v několika městech nejlidnatějšího spolkového státu Oromia kvůli tomu, že policie po Ahmedových poznámkách v parlamentu údajně obklíčila dům oblíbeného opozičního novináře a aktivisty Jawara Mohammeda.

Etiopie zřejmě drží rekord v počtu vysázených stromů za jeden den. Obyvatelé východoafrického státu jich vysadili víc než 353 milionů. Akce je součástí vládního programu, který podporují mezinárodní agentury OSN a ekologické organizace. Vládní zaměstnanci dostali kvůli sázení stromů volno. Zemi v posledních letech trápí sucha.

Letadlo společnosti Ethiopian Airlines se zřítilo na trase z Addis Abeby do Nairobi. Nehoda Boeingu 737 si vyžádala životy všech 157 lidí na palubě. Mezi oběťmi jsou občané 35 zemí světa. Podle dostupných informací nebyl na palubě žádný Čech, sdělilo české ministerstvo zahraničí. Mezi oběťmi jsou ale čtyři Slováci včetně manželky a dětí poslance Antona Hrnka (SNS). Příčina tragédie zatím není jasná. Etiopie vyhlásila na pondělí den smutku.