V Etiopii vznikla nová aliance protivládních frakcí. Chce svrhnout premiéra

V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí, aby společně usilovaly o politickou změnu. V zemi se od loňska bojuje a nyní se fronta blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Cílem vzniklé koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit současný kabinet a vytvořit přechodnou vládu. Podle vlády je vznik aliance jen trikem pro média.

Součástí spojenectví má být Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) i dvě skupiny zahrnující etnika Oromů a Agawů. Podle agentury Reuters bude v alianci několik ozbrojených skupin, i když není jasné, zda mají ozbrojenou složku všechny.

Nové uskupení se má jmenovat Sjednocená fronta etiopských federálních a konfederálních sil. Hlavní bojovou silou v ní je TPLF, která proti vládě bojuje od loňského listopadu. Podle analytiků má koalice dokázat, že TPLF má podporu i mimo svůj region kolem města Mekele na severní hranici s Eritreou.

O co jde nové alianci

Smyslem založení fronty je podle jejích členů „zvrátit škodlivé důsledky vlády premiéra Abiye Ahmeda na národy v Etiopii i mimo ni“. Bývalý ministr zahraničí Berhane Gebrechristos uvedl, že aliance chce zabránit zhroucení Etiopie. „Pokud budou opravdu odhodlaní zahájit ozbrojené povstání, tak (pro vládu) představují potenciálně vážný problém,“ řekl o koalici agentuře AFP zdroj z diplomatických kruhů.

Rada bezpečnosti OSN v pátek vyzvala vládu i povstalce k „ukončení bojů a sjednání trvalého klidu zbraní“. Orgán žádá obě strany sporu, aby se zdržely nenávistných výroků a vytvořily podmínky pro zahájení celostátního dialogu. Prohlášení, které je první výzvou k okamžitému ukončení bojů ze strany RB OSN od začátku konfliktu v Etiopii před rokem, schválilo všech 15 členů rady, uvedla agentura AP.

Na žádost agentury Reuters o reakci Ahmedova mluvčí odkázala na svůj tweet zveřejněný po letošních červnových volbách, v nichž byla znovu zvolena premiérova strana. Ahmed je u moci od roku 2018 a jeho mluvčí v létě napsala, že „se před třemi lety otevřel politický prostor, v němž dostali všichni dostatek příležitostí vyřešit si své spory v červnových volbách“. K nově vznikající alianci se mluvčí nevyjádřila a zatím ji nekomentoval ani mluvčí TPLF. Vláda však uvedla, že v hlavním městě pokračuje běžný život, a odmítla zvěsti o obléhání.

Vývoj v Etiopii budí obavy ve světě

Situaci v Etiopii sledují s obavami mnohé západní i africké země a vyzývají k příměří. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek řekl, že „konflikt v Etiopii musí skončit a mírová jednání musejí začít okamžitě a bez podmínek“.

USA v pátek vyzvaly své občany, aby Etiopii rychle opustili. Podle ministerstva zahraničí se bezpečnostní situace v zemi rychle mění. České ministerstvo zahraničí ve čtvrtek varovalo Čechy před cestováním do Etiopie, kde je nyní asi sedm desítek českých občanů.

Fronta je prý tři sta kilometrů od hlavního města

K bojům TPLF se připojila skupina Oromů a ve čtvrtek obě potvrdily, že se jejich jednotky přiblížily na 325 kilometrů k Addis Abebě. Vláda ve čtvrtek oznámila, že je informace protivníků o územních ziscích přehnaná.

Podle odborníků se budou chtít povstalci nejprve snažit zablokovat silnici ze sousedního Džibutska. Vláda v pátek informovala, že k městu Mille, které na této trase leží, mají povstalci ještě 80 kilometrů, povstalci tvrdí, že město obkličují.

V Etiopii od čtvrtka jedná americký zvláštní zmocněnec pro země v oblasti Afrického rohu Jeffrey Feltman. Sešel se se šéfem Komise Africké unie i s premiérem Ahmedem, se kterým hovořil o ukončení bojů. Podle mluvčího premiéra bylo jednání konstruktivní.

Staré etnické sváry

Etiopský konflikt začal před rokem, kdy Tigrajci obsadili část vojenských základem v Tigraji. Ahmed tam pak vyslal armádu. Boje nepřežily tisíce lidí, dva miliony Etiopanů jsou mimo své domovy a v Tigraji hrozí hlad 400 tisícům lidí.

Tigrajci dominovali etiopské politice téměř třicet let, ale když se roku 2018 ujal předsednictví vlády Ahmed z etnika Oromů, o moc přišli. TPLF ho viní z centralizace moci na úkor jednotlivých etiopských států, což ale premiér, který dostal roku 2019 Nobelovu cenu za mír za vyřešení letitého konfliktu mezi Etiopií a Eritreou, popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 7 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 7 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...