V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí, aby společně usilovaly o politickou změnu. V zemi se od loňska bojuje a nyní se fronta blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Cílem vzniklé koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit současný kabinet a vytvořit přechodnou vládu. Podle vlády je vznik aliance jen trikem pro média.
V Etiopii vznikla nová aliance protivládních frakcí. Chce svrhnout premiéra
Součástí spojenectví má být Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) i dvě skupiny zahrnující etnika Oromů a Agawů. Podle agentury Reuters bude v alianci několik ozbrojených skupin, i když není jasné, zda mají ozbrojenou složku všechny.
Nové uskupení se má jmenovat Sjednocená fronta etiopských federálních a konfederálních sil. Hlavní bojovou silou v ní je TPLF, která proti vládě bojuje od loňského listopadu. Podle analytiků má koalice dokázat, že TPLF má podporu i mimo svůj region kolem města Mekele na severní hranici s Eritreou.
O co jde nové alianci
Smyslem založení fronty je podle jejích členů „zvrátit škodlivé důsledky vlády premiéra Abiye Ahmeda na národy v Etiopii i mimo ni“. Bývalý ministr zahraničí Berhane Gebrechristos uvedl, že aliance chce zabránit zhroucení Etiopie. „Pokud budou opravdu odhodlaní zahájit ozbrojené povstání, tak (pro vládu) představují potenciálně vážný problém,“ řekl o koalici agentuře AFP zdroj z diplomatických kruhů.
Rada bezpečnosti OSN v pátek vyzvala vládu i povstalce k „ukončení bojů a sjednání trvalého klidu zbraní“. Orgán žádá obě strany sporu, aby se zdržely nenávistných výroků a vytvořily podmínky pro zahájení celostátního dialogu. Prohlášení, které je první výzvou k okamžitému ukončení bojů ze strany RB OSN od začátku konfliktu v Etiopii před rokem, schválilo všech 15 členů rady, uvedla agentura AP.
Na žádost agentury Reuters o reakci Ahmedova mluvčí odkázala na svůj tweet zveřejněný po letošních červnových volbách, v nichž byla znovu zvolena premiérova strana. Ahmed je u moci od roku 2018 a jeho mluvčí v létě napsala, že „se před třemi lety otevřel politický prostor, v němž dostali všichni dostatek příležitostí vyřešit si své spory v červnových volbách“. K nově vznikající alianci se mluvčí nevyjádřila a zatím ji nekomentoval ani mluvčí TPLF. Vláda však uvedla, že v hlavním městě pokračuje běžný život, a odmítla zvěsti o obléhání.
Vývoj v Etiopii budí obavy ve světě
Situaci v Etiopii sledují s obavami mnohé západní i africké země a vyzývají k příměří. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek řekl, že „konflikt v Etiopii musí skončit a mírová jednání musejí začít okamžitě a bez podmínek“.
USA v pátek vyzvaly své občany, aby Etiopii rychle opustili. Podle ministerstva zahraničí se bezpečnostní situace v zemi rychle mění. České ministerstvo zahraničí ve čtvrtek varovalo Čechy před cestováním do Etiopie, kde je nyní asi sedm desítek českých občanů.
Fronta je prý tři sta kilometrů od hlavního města
K bojům TPLF se připojila skupina Oromů a ve čtvrtek obě potvrdily, že se jejich jednotky přiblížily na 325 kilometrů k Addis Abebě. Vláda ve čtvrtek oznámila, že je informace protivníků o územních ziscích přehnaná.
Podle odborníků se budou chtít povstalci nejprve snažit zablokovat silnici ze sousedního Džibutska. Vláda v pátek informovala, že k městu Mille, které na této trase leží, mají povstalci ještě 80 kilometrů, povstalci tvrdí, že město obkličují.
V Etiopii od čtvrtka jedná americký zvláštní zmocněnec pro země v oblasti Afrického rohu Jeffrey Feltman. Sešel se se šéfem Komise Africké unie i s premiérem Ahmedem, se kterým hovořil o ukončení bojů. Podle mluvčího premiéra bylo jednání konstruktivní.
Staré etnické sváry
Etiopský konflikt začal před rokem, kdy Tigrajci obsadili část vojenských základem v Tigraji. Ahmed tam pak vyslal armádu. Boje nepřežily tisíce lidí, dva miliony Etiopanů jsou mimo své domovy a v Tigraji hrozí hlad 400 tisícům lidí.
Tigrajci dominovali etiopské politice téměř třicet let, ale když se roku 2018 ujal předsednictví vlády Ahmed z etnika Oromů, o moc přišli. TPLF ho viní z centralizace moci na úkor jednotlivých etiopských států, což ale premiér, který dostal roku 2019 Nobelovu cenu za mír za vyřešení letitého konfliktu mezi Etiopií a Eritreou, popírá.
