V Etiopii vznikla nová aliance protivládních frakcí. Chce svrhnout premiéra

V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí, aby společně usilovaly o politickou změnu. V zemi se od loňska bojuje a nyní se fronta blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Cílem vzniklé koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit současný kabinet a vytvořit přechodnou vládu. Podle vlády je vznik aliance jen trikem pro média.

Součástí spojenectví má být Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) i dvě skupiny zahrnující etnika Oromů a Agawů. Podle agentury Reuters bude v alianci několik ozbrojených skupin, i když není jasné, zda mají ozbrojenou složku všechny.

Nové uskupení se má jmenovat Sjednocená fronta etiopských federálních a konfederálních sil. Hlavní bojovou silou v ní je TPLF, která proti vládě bojuje od loňského listopadu. Podle analytiků má koalice dokázat, že TPLF má podporu i mimo svůj region kolem města Mekele na severní hranici s Eritreou.

O co jde nové alianci

Smyslem založení fronty je podle jejích členů „zvrátit škodlivé důsledky vlády premiéra Abiye Ahmeda na národy v Etiopii i mimo ni“. Bývalý ministr zahraničí Berhane Gebrechristos uvedl, že aliance chce zabránit zhroucení Etiopie. „Pokud budou opravdu odhodlaní zahájit ozbrojené povstání, tak (pro vládu) představují potenciálně vážný problém,“ řekl o koalici agentuře AFP zdroj z diplomatických kruhů.

Rada bezpečnosti OSN v pátek vyzvala vládu i povstalce k „ukončení bojů a sjednání trvalého klidu zbraní“. Orgán žádá obě strany sporu, aby se zdržely nenávistných výroků a vytvořily podmínky pro zahájení celostátního dialogu. Prohlášení, které je první výzvou k okamžitému ukončení bojů ze strany RB OSN od začátku konfliktu v Etiopii před rokem, schválilo všech 15 členů rady, uvedla agentura AP.

Na žádost agentury Reuters o reakci Ahmedova mluvčí odkázala na svůj tweet zveřejněný po letošních červnových volbách, v nichž byla znovu zvolena premiérova strana. Ahmed je u moci od roku 2018 a jeho mluvčí v létě napsala, že „se před třemi lety otevřel politický prostor, v němž dostali všichni dostatek příležitostí vyřešit si své spory v červnových volbách“. K nově vznikající alianci se mluvčí nevyjádřila a zatím ji nekomentoval ani mluvčí TPLF. Vláda však uvedla, že v hlavním městě pokračuje běžný život, a odmítla zvěsti o obléhání.

Vývoj v Etiopii budí obavy ve světě

Situaci v Etiopii sledují s obavami mnohé západní i africké země a vyzývají k příměří. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek řekl, že „konflikt v Etiopii musí skončit a mírová jednání musejí začít okamžitě a bez podmínek“.

USA v pátek vyzvaly své občany, aby Etiopii rychle opustili. Podle ministerstva zahraničí se bezpečnostní situace v zemi rychle mění. České ministerstvo zahraničí ve čtvrtek varovalo Čechy před cestováním do Etiopie, kde je nyní asi sedm desítek českých občanů.

Fronta je prý tři sta kilometrů od hlavního města

K bojům TPLF se připojila skupina Oromů a ve čtvrtek obě potvrdily, že se jejich jednotky přiblížily na 325 kilometrů k Addis Abebě. Vláda ve čtvrtek oznámila, že je informace protivníků o územních ziscích přehnaná.

Podle odborníků se budou chtít povstalci nejprve snažit zablokovat silnici ze sousedního Džibutska. Vláda v pátek informovala, že k městu Mille, které na této trase leží, mají povstalci ještě 80 kilometrů, povstalci tvrdí, že město obkličují.

V Etiopii od čtvrtka jedná americký zvláštní zmocněnec pro země v oblasti Afrického rohu Jeffrey Feltman. Sešel se se šéfem Komise Africké unie i s premiérem Ahmedem, se kterým hovořil o ukončení bojů. Podle mluvčího premiéra bylo jednání konstruktivní.

Staré etnické sváry

Etiopský konflikt začal před rokem, kdy Tigrajci obsadili část vojenských základem v Tigraji. Ahmed tam pak vyslal armádu. Boje nepřežily tisíce lidí, dva miliony Etiopanů jsou mimo své domovy a v Tigraji hrozí hlad 400 tisícům lidí.

Tigrajci dominovali etiopské politice téměř třicet let, ale když se roku 2018 ujal předsednictví vlády Ahmed z etnika Oromů, o moc přišli. TPLF ho viní z centralizace moci na úkor jednotlivých etiopských států, což ale premiér, který dostal roku 2019 Nobelovu cenu za mír za vyřešení letitého konfliktu mezi Etiopií a Eritreou, popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 26 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 58 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...