Etiopané vysázeli za den rekordních 353 milionů stromů. Během sta let přišli skoro o všechny lesy

2 minuty
Etiopie má rekord v sázení stromů
Zdroj: ČT24

Etiopie zřejmě drží rekord v počtu vysázených stromů za jeden den. Obyvatelé východoafrického státu jich vysadili víc než 353 milionů. Akce je součástí vládního programu, který podporují mezinárodní agentury OSN a ekologické organizace. Vládní zaměstnanci dostali kvůli sázení stromů volno. Zemi v posledních letech trápí sucha.

Před sto lety byla Etiopie zalesněná z 35 procent, v roce 2000 to byla už jen čtyři procenta, upozorňuje organizace OSN. Země ztratila velkou část zalesněné plochy kvůli těžbě a zhoršování stavu životního prostředí a změnám klimatu. Vláda teď začala prosazovat takzvanou zelenou politiku – cílem je vypěstovat během léta čtyři miliardy stromů.

Každý Etiopan by měl zasadit nejméně 40 sazenic. „Míra odlesňování a rozšiřování dezertifikace (přeměna území na poušť a polopoušť – pozn. red.) i na celosvětové úrovni je způsobena ničením lesů. Tato země bývala bohatá na lesy, ale teď je zničená. Tohle je dobrá příležitost přivést ji tam, kde byla,“ uvedl editor Oromia Media Network Dejene Gutema.

Zelené dědictví

Premiér Abiy Ahmed dal kvůli sázení stromů vládním zaměstnancům volno. Projekt s názvem Zelené dědictví zahájil na konci května, Etiopané zatím vysadili přes 2,6 miliardy stromů.

„Stromy nejen že pomáhají zmírnit změny klimatu vstřebáváním oxidu uhličitého ze vzduchu, ale přinášejí také velký užitek v boji s rozšiřováním pouští a degradací půdy, zvláště ve vyprahlých zemích. Také poskytují jídlo, obydlí, palivo, krmivo, léky, materiál a chrání zdroje vody,“ podotkl Dan Ridley-Ellis, vědec z Edinburské univerzity.

Od pondělí drží Etiopie rekord v počtu vysázených stromků za jeden den, oznámil na Twitteru ministr pro inovace a technologie Getahun Mekuria. „Vysázeli jsme 353 milionů 633 tisíc 660 sazenic za dvanáct hodin,“ uvedl. 

Sázení stromů v Etiopii
Zdroj: ČT24

Zemi hrozí hladomory

Pokud v zemi v období dešťů spadne dostatek srážek, nehrozí lidem žádný problém. Hladomor přichází, pokud deště není dostatek, nebo v případě, že lesy nedokážou vodu zadržet.

„Otázka životního prostředí je problém na celém světě, ale hlavně pro tuto zemi. Většina problémů a hladomor, který Etiopii sužuje, souvisí právě s nedostatečnou ochranou životního prostředí,“ upozornil profesor Samuel Geleta z Univerzity Salisbury.

Mezi hlavní důvody ubývání lesů ve světě patří zemědělství, stavba obydlí nebo kácení stromů pro komerční účely. Mezi lety 1960 a 1990 zmizela jedna pětina všech tropických lesů, hlavně v Brazílii, Indonésii, Demokratické republice Kongo, Mexiku, Bolívii a Venezuele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 6 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...