Etiopie zřejmě drží rekord v počtu vysázených stromů za jeden den. Obyvatelé východoafrického státu jich vysadili víc než 353 milionů. Akce je součástí vládního programu, který podporují mezinárodní agentury OSN a ekologické organizace. Vládní zaměstnanci dostali kvůli sázení stromů volno. Zemi v posledních letech trápí sucha.
Etiopané vysázeli za den rekordních 353 milionů stromů. Během sta let přišli skoro o všechny lesy
Etiopie má rekord v sázení stromů (zdroj: ČT24)
Před sto lety byla Etiopie zalesněná z 35 procent, v roce 2000 to byla už jen čtyři procenta, upozorňuje organizace OSN. Země ztratila velkou část zalesněné plochy kvůli těžbě a zhoršování stavu životního prostředí a změnám klimatu. Vláda teď začala prosazovat takzvanou zelenou politiku – cílem je vypěstovat během léta čtyři miliardy stromů.
Každý Etiopan by měl zasadit nejméně 40 sazenic. „Míra odlesňování a rozšiřování dezertifikace (přeměna území na poušť a polopoušť – pozn. red.) i na celosvětové úrovni je způsobena ničením lesů. Tato země bývala bohatá na lesy, ale teď je zničená. Tohle je dobrá příležitost přivést ji tam, kde byla,“ uvedl editor Oromia Media Network Dejene Gutema.
Zelené dědictví
Premiér Abiy Ahmed dal kvůli sázení stromů vládním zaměstnancům volno. Projekt s názvem Zelené dědictví zahájil na konci května, Etiopané zatím vysadili přes 2,6 miliardy stromů.
„Stromy nejen že pomáhají zmírnit změny klimatu vstřebáváním oxidu uhličitého ze vzduchu, ale přinášejí také velký užitek v boji s rozšiřováním pouští a degradací půdy, zvláště ve vyprahlých zemích. Také poskytují jídlo, obydlí, palivo, krmivo, léky, materiál a chrání zdroje vody,“ podotkl Dan Ridley-Ellis, vědec z Edinburské univerzity.
Od pondělí drží Etiopie rekord v počtu vysázených stromků za jeden den, oznámil na Twitteru ministr pro inovace a technologie Getahun Mekuria. „Vysázeli jsme 353 milionů 633 tisíc 660 sazenic za dvanáct hodin,“ uvedl.
Sázení stromů v Etiopii
Zemi hrozí hladomory
Pokud v zemi v období dešťů spadne dostatek srážek, nehrozí lidem žádný problém. Hladomor přichází, pokud deště není dostatek, nebo v případě, že lesy nedokážou vodu zadržet.
„Otázka životního prostředí je problém na celém světě, ale hlavně pro tuto zemi. Většina problémů a hladomor, který Etiopii sužuje, souvisí právě s nedostatečnou ochranou životního prostředí,“ upozornil profesor Samuel Geleta z Univerzity Salisbury.
Mezi hlavní důvody ubývání lesů ve světě patří zemědělství, stavba obydlí nebo kácení stromů pro komerční účely. Mezi lety 1960 a 1990 zmizela jedna pětina všech tropických lesů, hlavně v Brazílii, Indonésii, Demokratické republice Kongo, Mexiku, Bolívii a Venezuele.