Etiopie začala vyrábět elektřinu na kontroverzní přehradě na Modrém Nilu

Etiopie začala vyrábět elektřinu na kontroverzní přehradě, kterou staví na Modrém Nilu. V neděli ráno se roztočila jedna ze třinácti turbín. Vodní dílo za 4,2 miliardy dolarů (přes 90 miliard korun) je předmětem sporů mezi Etiopií, Súdánem a Egyptem. Přehrada má být po dokončení největší africkou vodní elektrárnou s výkonem 6500 megawattů.

„Od této chvíle už Etiopii nic nezastaví,“ konstatoval na místě etiopský premiér Abiy Ahmed. „Právě jsme začali vyrábět elektřinu, ale to neznamená, že je projekt dokončen,“ řekl Kifle Horo, vedoucí projektu přehrady. „Dokončení bude trvat dva a půl až tři roky,“ dodal.

Etiopie už dvakrát přehradu napouštěla. Rychlost jejího napouštění a množství vody, které bude vypouštěno v období sucha, zatím nejsou pevně stanoveny. Egypt se obává, že rychlé napuštění přehrady sníží jeho podíl nilských vod, a usiluje o uzavření závazné právní dohody pro případ sporu.

Modrý Nil je spolu s Bílým Nilem přítokem Nilu, obě řeky se stékají v Súdánu, odkud Nil teče dál do Egypta. Zhruba 85 procent vody proudící v řece je z Etiopie a Súdán s Egyptem se obávají, že přehrada sníží množství vody proudící do jejich zemí. Egyptské zemědělství a sto milionů obyvatel země je na vodě z Nilu značně závislých. Ve snaze vyřešit patovou situaci proběhlo již několik kol jednání.

Abiy prohlásil, že přehrada bude přínosem pro Egypt i Súdán. „Chceme naši čistou elektřinu vyvážet do Evropy přes Súdán a Egypt, takže cestou vpřed je spolupráce. Etiopie nechce a nemá v úmyslu někoho poškodit,“ řekl. Stavba přehrady začala v roce 2011. Termín dokončení se protáhl kvůli zpronevěře a chybám v projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 55 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 3 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...