Spor o vodu z Nilu sílí. „Všechny možnosti jsou otevřené,“ hrozí si stomilionové země

8 minut
Horizont ČT24: Spor o přehradu na Nilu a komentář politického geografa Romancova
Zdroj: ČT24

V konžské Kinshase zkrachoval další z rozhovorů, které měly vyřešit nebezpečné spory o vodu z Modrého Nilu. Etiopie na něm dokončuje a plní Velkou přehradu etiopského znovuzrození. Súdán a Egypt dále po proudu životodárné řeky se stále více obávají kritického nedostatku vody. Problémy mohou zasáhnout území, které odhadem obývá na 250 milionů lidí. A spor může vyvolat i válku.

„Vzkazuji našim bratrům v Etiopii, aby se nedostali do situace, kdy sáhnou na jedinou kapku egyptské vody. Všechny možnosti jsou otevřené,“ zahrozil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí ve středu po zkrachovalých rozhovorech.

Etiopský ministr vodního hospodářství Seleši Bekele odvětil, že jeho země může stěží sahat na vodu ze země položené níže: „Používáme vodu z Etiopie pro své nutné potřeby, a to spravedlivě a rozumně bez významné škody pro sousedy.“

Súdánská ministryně zahraničí Mariam Al-Sádíková Al-Mahdíová tomu však nevěří. Po rozhovorech soptila: „Etiopská strana zneužívá rozhovory k tomu, aby všem vnucovala skutečnosti, které jasně ukazují porušení mezinárodního práva. A co je důležitější, i zásad dobré spolupráce mezi sousedy.“

Nádrž Velké přehrady etiopského znovuzrození, stav v listopadu 2020
Zdroj: Reuters

Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy připomněl, že Egypt vyhrožoval válkou kvůli vodě v Nilu už v roce 1979.

Technický kompromis je podle něj dobře uskutečnitelný. Přehradu je možné napouštět sedm až deset let, což by vedlo jen k malým ztrátám vody. „Zdá se, že to etiopské straně v dané chvíli nevyhovuje,“ dodal.

Cesta z nedostatku elektřiny

Etiopie vidí v největší umělé nádrži v Africe jedinou šanci na vyřešení kritického nedostatku elektrické energie. Vláda v Addis Abebě dokonce doufá, že bude s to elektřinu exportovat. I do sousedního Súdánu. Ten se ale obává o bezpečnost stavby v bezprostřední blízkosti své hranice.

Především však spolu s Egyptem řeší typický problém pouštních zemí. „Bude méně vody. Poškodí to řemeslníky i farmáře,“ obává se súdánský cihlář a hrnčíř Mutasím Al-Džejry.

Od etiopské hranice ke svému ústí do Středozemního moře Nil urazí přes tři tisíce kilometrů. Po celé délce na něm závisí životy stovek milionů lidí. Obavy mají všichni po celé délce toku, i ve vzdálené egyptské deltě.

Boj o vodu na Nilu
Zdroj: ČT24

Evropa a Amerika

Projekt odstartoval v roce 2011. Spory ho provázejí od počátku. Naději přinesla obecná deklaraci o možné spolupráci Egypta a Súdánu s Etiopií z roku 2015. Brzy ji vystřídala rostoucí nervozita a sílící konfrontace. Zatím jen verbální – ale úvahy o možném vojenském střetu zazněly už ve všech zúčastněných zemích.

Za vším je rychlé tempo stavby a především plnění přehrady. To by mělo s nadcházejícím obdobím dešťů vstoupit už do druhé sezony. Chartúm a Káhira požadují zpomalení. Prostor k jednání se mezitím zužuje a zatím poslední pokus o dialog nezachránil ani optimismus hlavního mediátora, Africké unie.

Súdán a Egypt teď požadují, aby k jednání přistoupily také Evropská unie a Spojené státy. Ty už pokus o zprostředkování dohody absolvovaly na začátku loňského roku. Nilský rébus ale Trumpova administrativa tehdy nevyřešila a tehdejší šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že situace nakonec přinutí Egypt k vojenskému zásahu.

Romancov připomněl, že podobných sporů je na světě víc. V Evropě je to Krymský kanál, který Ukrajinci po ruské okupaci poloostrova přehradili, což činí velké problémy. Řada sporů se vede v Africe i Asii, tam je to například spor o čínské přehrady na Mekongu kritizované státy na jeho dolním toku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...