Bude na Krymu poušť? Politické dilema pro Ukrajinu a technologická výzva pro Rusko

Velká část Krymu je závislá na vodě z Dněpru dodávané nejdelším evropským kanálem. Po ruské okupaci poloostrova ho Ukrajina zavřela. Leckde už kvůli tomu končí zemědělství a emigrují lidé. Třísettisícový Simferopol se letos bojí žízně. Rusko má miliardový plán na obnovu přehrady, který je však zatím jen na papíře. Nový ukrajinský premiér den po jmenování na začátku března řekl, že by země měla kanál otevřít, protože nemůže být zodpovědná za humanitární katastrofu. Jenže hned si vyslechl, že voda z něj proudí i na ruské vojenské základny. Kauzy si všímá mimo jiné web Svobodné Evropy.

„Ruský prezident Vladimir Putin slíbil vyřešit problém poloostrova s vodou, který je vadou na kráse jeho snahy zapsat se do dějin jako ten, kdo rozšířil území. Zatím však zůstává bez řešení a Krym čelí šest let po ruské okupaci vážnému nedostatku,“ píše korespondent RFE Tony Wesolowsky.

Na vysychajícím severovýchodě skončili pěstitelé rýže a dalších plodin náročných na vodu. Někteří lidé odtud odcházejí. Oblasti hrozí, že se promění v poušť.

Krymští správci vodovodů varovali na začátku února, že hlavnímu městu Simferopolu vydrží pitná voda jen asi sto dní. Zima totiž byla i na tamní poměry velmi suchá.

Kyjevské dilema

Ukrajina zažívá tvrdé politicko-strategické dilema: zda otevřít hráz napájející 403 kilometry dlouhý kanál vedoucí vodu z nádrže na Dněpru přes úzkou šíji a celou stepní část poloostrova.

Ten vznikal od šedesátých let a v době své největší slávy napájel farmy a vinice v širokém okolí, celkem 400 tisíc hektarů. Po rozpadu Sovětského svazu však jeho údržba zaostávala a v roce 2013 už dodával jen třetinu vody ve srovnání s vrcholem v 80. letech. Udržel při životě už jen 140 tisíc hektarů zemědělské půdy.

Po invazi a ukrajinském spuštění stavidel se z jeho vody v roce 2014 obdělávalo jen 17 tisíc hektarů.

Trasa Severokrymského kanálu
Zdroj: Wikimedia Commons

Bývalá ukrajinská vláda politicky spojená s prezidentem Petrem Porošenkem o obnovení neuvažovala. Dodávat vodu okupantům nešlo dohromady s jejím tvrdým postojem vůči agresi na Kremlu. Současná garnitura z týmu prezidenta Volodymyra Zelenského se však snaží o vstřícnější přístup.

Nový premiér Denys Šmyhal den po svém jmenování na začátku března v televizi naznačil, že uvažuje o zvednutí stavidla. „Je to věc humanitární odpovědnosti před obyvateli Krymu. Neschopnost dodat vodu povede k humanitární katastrofě. Nechceme být jejími tvůrci,“ prohlásil v talkshow Právo na moc.

Mezi kritiky ústupků Kremlu tato slova vyvolala silné pobouření. Premiér tak následující den vysvětloval svou motivaci: ujistit obyvatele Krymu, že na ně ukrajinská vlast nezapomněla. A dodal, že „z technických důvodů není možné rozdělit vodu na tu, která míří k lidem, a tu, která teče na vojenské základny“.

Výzva pro Kreml

Přestože ruské televize mohou z problému vinit Ukrajinu a dále její vládu vybarvovat jako cynickou hydru mučící žízní etnické Rusy, není situace pro Kreml zdaleka jednoznačná. Sám totiž musí nabídnout nějaké řešení. Jinak bude pošramocena jeho pověst ochránce Krymu.

Podle odhadů krymských úřadů přichází region kvůli přerušenému zavlažovnání o 14 miliard rublů (4,4 miliardy korun) potenciálních zemědělských výnosů ročně.

Zástupce prezidenta Vladimira Putina v Jižní federální oblasti Vladimir Ustinov vznesl téma v Moskvě na zasedání vlády. Ruskem dosazený šéf okupovaného Krymu Sergej Aksjonov mluví o miliardách rublů na vodohospodářské projekty včetně čističek vody v Krasnopěrekopsku a Jevpatorii a slibuje jejich dokončení v roce 2022.

Vedle toho se mluví o 25 mliardách rublů (asi osmi miliardách korun) na obnovu Mižhorské nádrže a přesměrování čtyř řek do ní. To by prý mělo zachránit alespoň Simferopol.

Sliby a plány zatím zůstávají na papíře. Lidé dál odcházejí a půda vysychá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci se vrací do pohraničních kibuců, ne všichni ale zůstávají

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.
před 2 hhodinami

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 11 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 17 hhodinami
Načítání...