Petro Porošenko

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.

Válka dronů na Ukrajině nabírá na síle. Ukrajinští vojáci, kteří ovládají flotilu malých a levných útočných FPV strojů, varují, že Moskva začíná být na poli bezpilotních letounů ve výrazné přesile, píše agentura Reuters. Právě FPV stroje dosud patřily mezi nejúspěšnější obranné strategie Kyjeva v boji proti ruským silám. Kreml ale postupně začal pumpovat značné finanční prostředky do vlastní výroby dronů. Ukrajinu terorizují hlavně ruské kamikadze stroje Lancet, které dokážou po výbuchu prorazit ochranu obrněných vozidel a tanků. Kyjev se nyní snaží urychlit výrobu vlastních strojů a součástek.

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Ukrajinské bezpečnostní složky provedly sérii razií u vysoce postavených úředníků a dalších čelných představitelů politiky či hospodářství. Domovní prohlídky se týkaly bývalého ministra vnitra Arsena Avakova či miliardáře Ihora Kolomojského, zásah se uskutečnil i v sídle kyjevské daňové správy. Předseda poslaneckého klubu hlavní vládnoucí strany prohlásil, že propuštěno bude celé vedení celní správy.

V politickém zákulisí na Ukrajině se bohatí podnikatelé pohybovali od rozpadu Sovětského svazu. Díky svému vlivu byli s pomocí loajálních politiků schopni prosadit zákony, které jim přinášely výhody. Po únorové invazi však země čelí dramatickému poklesu ekonomiky, který postihl i oligarchy. Přestože se postavili poměrně jasně na stranu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, jejich vliv se zřejmě dramaticky snížil. Stejně jako výše jejich majetku, na který dopadají ruské střely.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Ukrajinský prezident a bývalý populární bavič a podnikatel Volodymyr Zelenskyj se nejvyšší státní funkce ujal v květnu 2019. Hned po svém nástupu do úřadu označil za svou hlavní prioritu zastavení bojů na východě Ukrajiny, kde proti sobě stály ukrajinská armáda a Ruskem koordinované síly. Prezident, který byl považovaný mnohými za politického outsidera bez jasných názorů, také prohlásil, že k dialogu s Moskvou může dojít jen v případě, že Rusko Ukrajině vrátí okupovaná území a zajistí návrat válečných zajatců. Nyní jeho země čelí útoku ruské armády a největší krizi své existence.

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Kyjevský soud na žádost prokuratury nařídil zabavit veškerý majetek opozičního politika a bývalého prezidenta Petra Porošenka. Oznámila to agentura Unian. Porošenko, který je nyní na dovolené v zahraničí, je podezřelý z vlastizrady. Podle ukrajinských médií se chtěl do vlasti vrátit 17. ledna, kdy se také hodlal dostavit k soudu.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Americké ministerstvo financí zavedlo sankce proti sedmi ukrajinským občanům, včetně zákonodárce z vládní strany, a čtyřem ukrajinským médiím kvůli vměšování do amerických voleb. Jde o součást sítě zahraničního vlivu spojeného s Ruskem, uvedlo ministerstvo a zdůraznilo, že ruské dezinformační kampaně ohrožují demokracii v USA. Sankce spočívají ve zmrazení majetku ve Spojených státech a zákazu vstupu do USA.

Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili přijímá nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a je připraven stát se místopředsedou ukrajinské vlády pro reformy. Uvedl to ve středu list Ukrajinska pravda na svém webu s odvoláním na Saakašviliho vyjádření.

Velká část Krymu je závislá na vodě z Dněpru dodávané nejdelším evropským kanálem. Po ruské okupaci poloostrova ho Ukrajina zavřela. Leckde už kvůli tomu končí zemědělství a emigrují lidé. Třísettisícový Simferopol se letos bojí žízně. Rusko má miliardový plán na obnovu přehrady, který je však zatím jen na papíře. Nový ukrajinský premiér den po jmenování na začátku března řekl, že by země měla kanál otevřít, protože nemůže být zodpovědná za humanitární katastrofu. Jenže hned si vyslechl, že voda z něj proudí i na ruské vojenské základny. Kauzy si všímá mimo jiné web Svobodné Evropy.

U donbaské fronty stále umírají lidé a nikdo neví, kdy něco přiletí. Přesto tam mnozí nedokázali opustit své domy. Chodí na školní besídky svých dětí a snaží se nějak přežít. Jejich realitu zaznamenává režisérka Iryna Cilyk, která za dokument Země je modrá jako pomeranč získala cenu na festivalu Sundance. Pojednává o jedné z tamních rodin, která natáčí film o svém prožívání nejtěžšího období začátku války. Do Prahy ho přivezl Jeden svět.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf Kremlu Vladimir Putin slíbili úplné respektování příměří na východě Ukrajiny a dohodli se na výměně všech zajatců do konce roku. Stalo se tak v Paříži v rámci jednání takzvané normandské čtyřky. Na zásadních aspektech, jako je například kontrola hranic či budoucí uspořádání Donbasu, se však neshodli. Ruští ozbrojenci a donbaští separatisté vedou proti ukrajinské armádě na dočasně okupovaných územích východu Ukrajiny válku od roku 2014.

Prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny a německá kancléřka se odpoledne setkají v Paříži, aby jednali o řešení ruské vojenské agrese na východě Ukrajiny. V Kyjevě se současně očekává další demonstrace, svolaná opozicí v obavě z případných přílišných ústupků prezidenta Volodymyra Zelenského při první schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. V chrámech ukrajinské pravoslavné církve se duchovní a věřící mají modlit „za spravedlivý mír a za vítězství Ukrajiny“.

Rusko oznámilo, že předalo Ukrajině tři plavidla zadržená loni v Kerčském průlivu. S odvoláním na sdělení ruského ministerstva zahraničí to napsala státní agentura TASS. Lodě byly podle ní předány 30 kilometrů od mysu Takil mezi okupovaným poloostrovem Krym a ruskou pevninou. Potvrdilo to i ukrajinské námořnictvo. Už dříve Rusko v rámci výměny vezňů vrátilo na Ukrajinu námořníky, které na plavidlech zadrželo.

Kyjevský soud povolil výslech bývalého prezidenta Petra Porošenka na detektoru lži v případu údajných daňových úniků. Exprezident prohlásil, že Státnímu úřadu pro vyšetřování (DBR) nedůvěřuje a chce se nechat vyslechnout v přímém přenosu ve studiu televize Prjamij TV.

Drtivou ránu politické kariéře bývalé armádní důstojnice a někdejší vězeňkyně v Rusku Nadije Savčenkové zasadily nedávné parlamentní volby, v nichž kontroverzní ukrajinská politička jako nezávislá kandidovala v Doněcké oblasti na východě země. Do parlamentu se nejen nedostala, ale její kandidaturu podpořilo pouhých osm voličů. Vyplývá to z protokolů o volebních výsledcích.

Ukrajinská prezidentská strana Sluha lidu má jistou parlamentní většinu. Po sečtení 93 procent hlasů z nedělních předčasných voleb má v jednokomorové sněmovně 253 ze 450 křesel. Poprvé za téměř čtvrtstoletí ukrajinské nezávislosti ovládne sněmovnu jediná politická formace. Podle některých komentářů bude v příštích pěti letech moc soustředěna v rukou prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ukrajinské parlamentní volby podle předběžných výsledků vyhrála strana nového prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu, která získala 42 procent hlasů a většinu křesel v Nejvyšší radě. Na druhém místě je proruská Opoziční platforma s téměř třinácti procenty. Do parlamentu se dostaly ještě strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka se zhruba devíti, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s osmi a Hlas zpěváka Svjatoslava Vakarčuka s více než šesti procenty. Volební účast podle průzkumů konaných u volebních místností těsně překročila padesát procent.