Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
Hned první den ruského vpádu na Ukrajinu vyhlásil Kyjev stanné právo. Parlament ho od té doby stále prodlužuje. Během jeho platnosti tamní ústava pořádání jakýchkoliv voleb vylučuje.
Válečná frontová linie probíhá pěti ukrajinskými oblastmi. Téměř denně na bránící se zemi dopadají rakety nebo drony. Miliony Ukrajinců odešly do zahraničí a další téměř čtyři miliony lidí žijí v jiných oblastech země než před válkou. Na tom, že v takových podmínkách nelze pořádat volby, se shodnou i Zelenského oponenti, kritici či možní kandidáti na prezidenta.
„Nemáme možnost pořádat volby, dokud tu nezavládne mír,“ řekl bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Teď máme jediný úkol: přežít a udržet si náš stát. Pak budeme přemýšlet o dalších věcech,“ sdělil ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Bývalý vrchní velitel armády si získal popularitu za obranu země. Pak přišly ale neshody s prezidentem a loni v čele armády skončil. Bývalý prezident Porošenko zase vede opoziční stranu v parlamentu a k Zelenskému je otevřeně kritický.
Zastání z Evropy
Evropští státníci považují Zelenského za demokraticky zvoleného prezidenta a to, že se volby na Ukrajině nekonají, označují za naprosto logické vzhledem k situaci, ve které se země nachází.
„To, že se uprostřed války nemohou uskutečnit řádné volby, je v souladu s ukrajinskou ústavou a volebními zákony. Nikdo by neměl tvrdit nic jiného,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz pro týdeník Der Spiegel.
Naopak americký prezident Donald Trump Zelenského legitimitu zpochybňuje. Během posledních dnů ho označil za „diktátora bez voleb“. Washington přiznal, že tato Trumpova slova přišla v reakci na Zelenského poznámku, že americký prezident žije v dezinformační bublině vytvořené Moskvou. Už Zelenskyj tím ale reagoval na to, když šéf Bílého domu naznačil, že válku začala Ukrajina.
Víc podpory doma
„Možná paradoxně, ale útoky amerického prezidenta Trumpa Ukrajince spíše sjednotily. V médiích vyjadřují Zelenskému větší podporu i jeho kritici,“ říká zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová.
Ukrajinci od Evropy očekávají, že se postaví za Ukrajinu. Také mezi nimi posiluje názor, že ukrajinský prezident by měl vyvíjet diplomatický tlak spíše směrem k evropským zemím.
„Pokud by Kyjev chtěl uspořádat volby už například na podzim, byl by to velký problém. Odborníci tvrdí, že po celém světě je zhruba 150 ukrajinských konzulátů a fakticky by nebylo možné volby pro miliony Ukrajinců v zahraničí uskutečnit. Další velkou otázkou jsou například okupovaná území,“ dodává Zasidkovyčová.
