Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
Americká a ruská delegace se v úterý sešly v Rijádu. Ukrajinští představitelé ani zástupci evropských zemí na jednání o ukončení agrese, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko, pozváni nebyli. Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat její konec. Kreml si jeho postoj pochvaluje.
„Mladí lidé z Ruska a Ukrajiny jsou ti, kteří jsou decimováni,“ prohlásil Trump s tím, že doufá v brzké uzavření příměří. Podle amerického prezidenta mírová jednání postupují „velmi dobře“.
Trump Zelenského opět označil za „průměrně úspěšného komika“ a „diktátora“, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Trump ukrajinského prezidenta označil za diktátora už ve středu na sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.
Trump navzdory důkazům tvrdí, že se Zelenskyj nesešel s Bessentem
Americký prezident na konferenci FII Priority v Miami, kterou podporuje Saúdská Arábie, také zmínil svůj pokus získat od Ukrajiny vzácné nerosty a obvinil vládu Zelenského z „porušení dohody“. Žádnou dohodu ale zatím obě strany neuzavřely.
List Financial Times (FT) v sobotu s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl během setkání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem v Kyjevě návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně padesát procent vzácných nerostů na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc, a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.
Trump teď podle CNN přišel s tvrzením, že s jeho ministrem v Kyjevě zacházeli „hrubě,“ protože návrh odmítli, a že Zelenskyj v době návštěvy spal a nemohl se s Bessentem sejít. Setkání ukrajinského prezidenta s americkým ministrem ale zachytila na fotografiích řada médií a oba po schůzce vystoupili na společné tiskové konferenci.
Agentura Bloomberg ve čtvrtek napsala, že americký ministr financí Bessent prohlásil, že v rozhovorech o Ukrajině by se mohlo řešit i zmírnění sankcí proti Rusku. Washington je podle ministra připraven sankce snížit nebo zvýšit podle ochoty Moskvy jednat. Bessent prý také tvrdí, že ho ukrajinský prezident Zelenskyj před Mnichovskou bezpečnostní konferenci ujistil, že Ukrajina podepíše dohodu o předání práv na těžbu nerostných surovin v hodnotě 500 miliard dolarů, ale zatím ji nepodepsala.
Britský list The Telegraph v pondělí napsal, že podmínky amerického návrhu dohody se podobají podmínkám běžně kladeným na agresorské státy poražené ve válce a rovnají se americké ekonomické kolonizaci Ukrajiny.
Kyjev se podle FT snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky, a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.
„Evropská jednota a americký pragmatismus“
Ukrajinská hlava státu v reakci na Trumpovy výroky uvedla, že doufá v evropskou a ukrajinskou jednotu a americký pragmatismus. „Stojíme pevně na vlastních nohou,“ uvedl v pravidelném videoposelství ve středu večer.
Výroky, jimiž Trump zpochybnil Zelenského legitimitu v úřadu, odmítli také někteří ukrajinští představitelé. Bývalý velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který momentálně působí jako velvyslanec Kyjeva v Londýně, uvedl, že prioritou je ukončení války s Ruskem, nikoliv volby.
Expremiérka Ukrajiny Julija Tymošenková prohlásila, že Zelenskyj je „legitimním vůdcem Ukrajiny“, dokud nebude zvolen někdo jiný. Je podle ní „nemožné a nemorální“ uspořádat volby během války, protože by se jich nemohla zúčastnit armáda. „Pouze Ukrajinci mají právo rozhodnout, kdy a za jakých podmínek by měli změnit svou vládu. Dnes žádné takové podmínky nejsou!“ napsala na Facebooku.
Reuters: Trump může chtít zrychlenou dohodu
Trumpova administrativa by mohla usilovat o rychlé uzavření zjednodušené dohody a později jednat o podrobných podmínkách včetně toho, jak velkou část rozsáhlých ukrajinských nerostných zdrojů USA získají, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Americký prezident chce, aby byla dohoda uzavřena před tím, než případně schválí další vojenskou podporu Kyjevu nebo podnikne kroky ke zprostředkování mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz prohlásil, že Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh ohledně ukrajinských vzácných nerostů. „Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.
Waltz zároveň večer (SEČ) na tiskové konferencí Bílého domu zopakoval výzvu adresovanou Zelenskému, když uvedl, že se „musí vrátit k jednacímu stolu“ ohledně dohody o kritických surovinách, jež by odrážela pomoc, kterou USA dosud poskytly Ukrajině na boj proti Rusku.
Server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje píše, že Washington a Kyjev nyní jednají o „vylepšeném“ návrhu dohody o vzácných nerostech. Je údajně v souladu s ukrajinskými zákony a Zelenského několik jeho poradců pobízí, aby ji podepsal, a zabránil tak novému střetu s Trumpem, který by pak mohl ospravedlnit další americkou pomoc Ukrajině.
Z upraveného návrhu měly být odstraněny některé články, které vadily Ukrajincům, například o tom, že dohoda by spadala do jurisdikce soudu v New Yorku. Mimo jiné o dohodě o vzácných nerostech ve čtvrtek v Kyjevě se Zelenským jednal Trumpův zmocněnec pro rusko-ukrajinskou válku Keith Kellogg.
Média: Nevýrazná reakce republikánů
Trump už ve středu nařkl Ruskem napadenou Ukrajinu, že válku s Moskvou sama začala. Některá americká média si všímají nevýrazné reakce republikánů na výroky šéfa Bílého domu na adresu Kyjeva a Zelenského.
Stanice Hlas Ameriky na svém webu napsala, že Trumpovy výpady vyvolaly kritiku od demokratů v Kongresu, zatímco reakce republikánů jsou smíšené. Také Politico uvádí, že většina reakcí republikánů se pohybuje „někde uprostřed“ a že se řada z nich ve svých komentářích snaží zdůrazňovat, že Trump chce mír, ale zároveň se vyhýbají detailům.
I když někteří republikáni vyjádřili nad kroky a prohlášeními Trumpa zděšení, z jejich strany nedochází k žádnému soustředěnému úsilí se mu v tomto ohledu postavit, píší The New York Times. Někteří zákonodárci Republikánské strany sice dali jasně najevo, že s Trumpovým přístupem nesouhlasí, ale většina se zároveň snaží prezidenta nekritizovat, dodává list.
Také The Washington Post (WP) označil reakci republikánů za „mírnou“ a „tlumenou,“ což přičítá jejich měnícímu se postoji k ruské agresi a klesající podpoře Ukrajiny z jejich řad.
Zřejmě nejsilnější pokárání podle WP přišlo ze strany kongresmana Dona Bacona, který Trumpova nepravdivá tvrzení jedno po druhém vyvrátil. „Putin začal tuto válku. Putin spáchal válečné zločiny. Putin je diktátor, který zavraždil své odpůrce. Státy EU přispěly Ukrajině více. Zelenskyj má podle průzkumů více než padesátiprocentní podporu. Ukrajina chce být součástí Západu, Putin Západ nenávidí. Nepřijímám doublethink George Orwella,“ uvedl Bacon.
Fiala: Trumpova slova o Zelenském jsou nesprávná
Trumpovy výroky, jimiž šéf Bílého domu označil Zelenského za „diktátora bez voleb, jenž odvedl hroznou práci“, jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) nesprávné. „Není to hodnocení situace, které bych mohl podepsat. Ukrajina je země, která je napadená a brání se nespravedlivé ruské agresi. V jejím čele stojí zvolený prezident, který se se svou vládou snaží dělat všechno pro to, aby ruské agresivní plány nebyly naplněny,“ řekl Deníku.cz premiér.
Proti Trumpovým výrokům se ve středu ohradil také prezident Petr Pavel. Na síti X napsal, že „nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu“.
K prohlášení stran v EP se nepřidali konzervativci
K současnému dění vydaly své prohlášení i proevropské politické strany v Evropském parlamentu. „Evropa se již nemůže plně spoléhat na Spojené státy při obraně našich sdílených hodnot a zájmů. Evropské země musí nyní urychleně jednat, aby si zajistily svou vlastní obranu, s většími výdaji na armádu a větší podporou Ukrajiny,“ stojí ve společném textu lídrů frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce socialistů a demokratů (S&D), frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. „Bezpečnost Ukrajiny je bezpečností Evropy.“
K textu se nepřipojila frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do které patří i strana italské premiérky Giorgie Meloniové, kterou pojí s Trumpem blízký vztah. „Nebyli jsme spokojeni s tím, jak byly Spojené státy hodnoceny v textu (...), nyní je čas na klidný, uměřený dialog a je třeba se zaměřit na pragmatická řešení,“ uvedl mluvčí frakce. Členy tohoto uskupení jsou i europoslanci české vládní strany ODS.
Reakce mediálních spojenců
Proti Trumpovi se po výpadech vůči Zelenskému vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí „škaredé“ dohody s Ruskem. Ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post, podle nichž by prezident neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“.
Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce.
Evropu by to mohlo nakopnout, míní Láska. Podle Maříkové Trump není válečný štváč
Senátor Václav Láska (SEN 21) sleduje Trumpovy kroky s obavou o osud Ukrajiny. Zároveň však cítí naději, že to Evropu „nakopne" a ta se probudí ze snu a v průběhu let bude pro ni výsledek pozitivní. Postup nového amerického prezidenta a jeho administrativy hodnotí jako chaos. „Amerika bude jako demokracie postavena před test, zda dokáže Trumpa jako prezidenta zvládnout.“ V této souvislosti dodal, že Evropská unie jako další velmoc nevyužila svůj potenciál. „Snad teď tak začne," dodal v pořadu Události, komentáře.
Politolog Daniel Kroupa řekl ve stejném pořadu, že se naplnila „měrou více než vrchovatou“ jeho obava, kterou měl už z volební kampaně Trumpa. Domnívá se, řečeno s nadsázkou, že „Amerika prohrála s Ruskem v hybridní válce“, když si nechala vnutit pohled ruských propagandistů. Evropu bere jako ekonomická obra a politického trpaslíka. „A z bezpečnostního hlediska je Evropa slabá.“ Může však podle politologa zvýšením svých výdajů na obranu Rusko posléze „uzbrojit“.
Poslankyně Karla Maříková (SPD) řekla v tomtéž pořadu, že nejde o žádné překvapení. Uvedla, že Trump bere Ameriku na prvním místě, což Česko jako evropská země nějak pocítí. „Nenazvala bych to hrozbou, ale revolucí“. Jí osobně se naopak nelíbil přístup bývalého amerického prezidenta Joe Bidena. Trump podle ní napravuje celou řadu chyb, kterou jeho předchůdce udělal. Poslankyně se domnívá, že chce válku na Ukrajině ukončit. „Není to válečný štváč.“ Mělo se podle ní už dávno zasednout k jednacímu stolu, protože mrtvých přibývá.
Diplomat Petr Mareš, který na Ukrajině reprezentuje předsednickou zemi OBSE, tedy Finsko, považuje Trumpovy výroky za natolik absurdní, že se „vymykají jakémukoliv racionálnímu komentáři“. Ukrajinci je podle něj neberou vážně. Marešova mise se nyní zaměřuje na pomoc občanské společnosti na Ukrajině a orgánům tamní vlády. Zmínil, že jeho české občanství mu v této misi u Ukrajinců pomáhá.
Dojedná Trump mír?
Podle Lásky je prvořadé, aby byl sjednán mír, se kterým se Ukrajina ztotožní. Dalším významným prvkem je pak to, jaké dostane záruky, aby dosažený mír nebyl jen přechodným příměřím. A k nim stále senátor řadí členství Ukrajiny v NATO.
Maříková má z vyjádření Zelenského dojem, že nechce žádný mír, že tedy nechce ani o krok ustoupit. „Někdy člověk musí udělat ústupek, ať se mu to líbí, nebo ne. Ukrajina asi není v pozici, kdy by si mohla diktovat“.
Kroupa neočekává, že Trump může s Putinem dojednat jakýkoliv mír. „Mír může znamenat pouze územní celistvost Ukrajiny. Všechno ostatní je pouze příměří,“ uvedl.
