Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Nahrávám video

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.

Zelenskyj jednání s Kelloggem na svém účtu na sociální síti X označil za „dobré a podrobné“. „Projednali jsme situaci na bojišti a způsob návratu všech našich zajatců, jakož i účinné bezpečnostní záruky,“ citoval Zelenského server RBK Ukrajina. Podle ukrajinského prezidenta je jeho země připravena na silnou dohodu s Trumpem týkající se investic a bezpečnosti.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová dodala, že Zelenskyj na sociálních sítích poděkoval Spojeným státům za podporu, a to jak za vojenskou, tak i humanitární.

Nahrávám video

Zrušená tisková konference

Ze začátku schůzky Zelenského a Kellogga mohli kameramani pořídit krátký záznam, pak museli místnost opustit. Původně plánované vyjádření pro média bylo po jednání na žádost Američanů zrušeno, sdělil mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov.

Agentura AP napsala, že americká delegace v Kyjevě se k odřeknutí tiskové konference nevyjádřila. Také Bílý dům zatím neodpověděl na otázku, proč bylo setkání s novináři zrušeno.

Kellogg se ve čtvrtek sešel také s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, podle něhož se jednalo o cestě k úplnému, spravedlivému a trvalému míru. „Potvrdil jsem ochotu Ukrajiny dosáhnout míru prostřednictvím síly a naši vizi nezbytných kroků. Také jsem zopakoval, že bezpečnost Ukrajiny a transatlantické oblasti je nedělitelná,“ napsal Sybiha na síti X po jednání s americkým generálem.

AP označuje amerického vyslance za jednoho z architektů konzervativní politiky, která se v bezpečnostní politice řídí heslem „Amerika na prvním místě“. Dlouhodobě patří mezi Trumpovy poradce v otázkách obrany.

Kellogg po středečním příjezdu do Kyjeva uvedl, že přijel, aby naslouchal Ukrajincům. O den dříve zástupci Spojených států s představiteli Moskvy jednali v Rijádu, rozhovory se týkaly ruské války na Ukrajině. Kyjev však na ně pozvánku nedostal.

Od té doby se vyostřily slovní výměny mezi Zelenským, který odmítl jednání s agresorem „o Ukrajině bez Ukrajiny“, a Trumpem. Šéf Bílého domu mimo jiné prohlásil, že nynější válku rozpoutal Kyjev. V únoru 2022 to však bylo Rusko, které provedlo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Trump také Zelenského označil za „diktátora bez voleb“. Ovšem právě válečný stav kvůli ruské invazi neumožňuje uspořádání voleb. Zelenskyj reagoval, že šéf Bílého domu žije v dezinformačním prostoru.

Později ukrajinský prezident nasadil smířlivější tón, napsala agentura Reuters a citovala Zelenského výrok, že „spolu s Amerikou a Evropou může být mír bezpečnější“ a „naše jednota je nejsilnější zárukou naší budoucnosti – bez (ruského vůdce Vladimira) Putina, ale s mírem“.

Reuters připomíná, že Zelenského podpořili jak evropští lídři, tak jeho političtí rivalové na domácí scéně a že Trump kromě uzavření míru mezi Kyjevem a Moskvou usiluje také o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Její první návrh ale Zelenskyj odmítl podepsat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled