Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.
Zelenského pětiletý mandát měl skončit v pondělí, nástupce ale zatím nemá. Nové prezidentské volby, které se teoreticky měly konat v březnu, se totiž s ohledem na válečný stav neuskutečnily.
Ukrajinská ústava sice přímo nezakazuje uspořádání prezidentských voleb v době válečného stavu, výslovně za této situace zapovídá „jen“ konání parlamentních voleb. Uskutečnění jakýchkoliv voleb – ať už prezidentských, parlamentních, nebo místních – a také provádění změn v ústavě a pořádání celoukrajinských i místních referend během válečného stavu ale jednoznačně zakazuje zákon o válečném stavu.
Právě na ustanovení tohoto zákona se odvolává ukrajinská ústřední volební komise při zdůvodnění, proč nelze volby vyhlásit, připomíná BBC. Jelikož tento zákon nikdo nezpochybnil u ústavního soudu, jsou jeho ustanovení legitimní a v otázce prezidentských voleb tak není žádný rozpor, docházejí podle stanice Deutsche Welle (DW) k závěru právníci.
Kromě prezidentských voleb se tak neuskutečnily ani volby do parlamentu (Nejvyšší rady), které se za regulérních okolností měly konat loni v říjnu.
Ústava myslí na kontinuitu
Někteří Zelenského kritici tvrdí, že měl po uplynutí mandátu předat pravomoci předsedovi parlamentu Ruslanu Stefančukovi, píše BBC. Ta ale s odkazem na odpůrce tohoto pohledu zároveň upozorňuje, že žádný ze Zelenského předchůdců nebyl v úřadu přesně pět let – například druhé funkční období Leonida Kučmy se protáhlo o dva měsíce – a nikdo jejich legitimitu nezpochybňoval.
Jeden z autorů ústavy, Roman Bezsmertnyj, stanici řekl, že aby se zamezilo mocenskému vakuu, ústava jasně stanoví, že prezident zůstává ve funkci až do inaugurace svého nástupce. Kromě toho prezidentovi základní zákon zakazuje přenášet jeho pravomoci na jiné osoby a orgány.
Zároveň, aby se zabránilo uzurpaci moci jakýmkoli subjektem v krizových podmínkách, posiluje ústava roli Nejvyšší rady tím, že zakazuje parlamentní volby za válečného stavu. Proto podle Bezsmertného ústava požaduje, aby Zelenskyj zůstal v prezidentské funkci, dokud nebude v legitimních volbách vybrán jeho nástupce.
Také většina expertů oslovených ukrajinskou stanicí Hromadske pozici Zelenského nezpochybňuje.
„Myšlenka, která se teď objevuje, že pokud nebudou volby, prezident prý bude nelegitimní, neodpovídá realitě. Podle většiny ústavních právníků existují nejen přímé normy, ale i logika Ústavy a ústavní princip kontinuity moci. Spočívá v tom, že pravomoci žádné státní instituce nezanikají automaticky. Předávají se pouze novému sboru nebo nově zvolenému zástupci, když je to možné,“ řekl webu stanice politolog Volodymyr Fesenko.
„Do okamžiku zvolení nového prezidenta je současný prezident absolutně legální. Ale legitimita, tedy ochota ho uznat, bude samozřejmě do značné míry záviset na tom, zda bude ve společnosti dostatečná podpora a konsenzus, že nového prezidenta zatím nemá cenu volit,“ dodal politolog Oleh Saakjan.
Ukrajinci volby za válečného stavu nechtějí
I společnost je v tomto ohledu jasně na straně prezidenta. Přestože jeho důvěryhodnost mezi obyvatelstvem klesla z devadesáti procent po začátku ruské plnohodnotné války na nynějších zhruba pětašedesát procent, průzkum z letošního března ukázal, že tři pětiny Ukrajinců jsou proti uspořádání voleb před ukončením války, zatímco pro bylo jen 22 procent dotázaných.
Odpůrci voleb se obávají, že by ukrajinskou společnost rozdělily (vyslovilo se tak 45 procent všech dotázaných) a že předávání moci během války by ztížilo vítězství (uvedlo 42 účastníků průzkumu).
Pozorovatelé podle BBC dále uvádějí, že roli v postoji obyvatel hraje i nemožnost zajištění bezpečnosti kampaně a hlasování za neustálých ruských útoků, vyloučení statisíců vojáků z hlasování, dále otázka možnosti volit u milionů uprchlíků v zahraničí a také náklady na volby, které se mnohým obyvatelům zdají být v době války zbytečné.
Stejné argumenty předkládá i sociolog výzkumné společnosti Rating Oleksij Antypovyč. „Otázek na legitimitu takových voleb bude mnohem více než na legitimitu prezidenta nebo Nejvyšší rady,“ shrnul pro web RBK-Ukrajina.
Také Saakjan míní, že by demokratický charakter takových voleb mohl být zpochybněn. „I kdyby se volby konaly a Ukrajina se pod jejich tíhou nezhroutila, stejně bychom měli méně legitimního prezidenta, ať by se jím stal kdokoli. Protože významná část (obyvatel) by ve volbách nemohla ani kandidovat, ani volit.“
Proti volbám se vyslovila i více než stovka nevládních organizací, které v hlasování v době války vidí nebezpečí destabilizace země.
Zahraniční hlasy požadující volby utichly
Loni se sice objevily ojedinělé hlasy ze zahraničí, které Kyjev k novým volbám nabádaly, učinili tak například předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox nebo americký republikánský senátor Lindsey Graham.
Nyní už ale experti podle stanice Hromadske uvádějí, že na oficiální či veřejné úrovni nemůže být o žádném zahraničním tlaku v tomto ohledu řeč. Poradce vedoucího prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl BBC, že Kyjev vede intenzivní neveřejnou vysvětlovací kampaň mezi zahraničními politickými elitami a že v očích celého civilizovaného světa se status Zelenského nezmění.
„Myslím, že ukrajinská legislativa je zde velmi jasná. Na toto téma by se nemělo spekulovat. Podle ukrajinské legislativy jsou volby za válečného stavu nemožné,“ uvedl podle BBC britský velvyslanec v Kyjevě Martin Harris letos v březnu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken zase při své návštěvě Kyjeva minulý týden prohlásil, že „jakmile Ukrajinci budou toho názoru, že to podmínky dovolí, budou moci všichni Ukrajinci – všichni Ukrajinci, včetně těch, kteří byli vysídleni ruskou agresí – uplatnit své volební právo.“
Vnitropolitická debata
Debata o tom, zda volby uspořádat, se samozřejmě vedla i na ukrajinské politické scéně a vedení země je zpočátku zcela nevylučovalo. Nakonec ale Zelenskyj začátkem listopadu konstatoval, že „teď není na volby čas“. Na konci téhož měsíce se ve společném memorandu vyjádřily i všechny parlamentní politické strany včetně opozičních v tom smyslu, že volby – parlamentní i prezidentské – by se měly konat až po ukončení války a válečného stavu.
Prezidentská kancelář sice ještě připravila podnět k ústavnímu soudu, protože se obávala, že by neuspořádání voleb mohlo vyvolávat otázky o legitimitě hlavy státu. Chtěla proto soud požádat, aby objasnil, zda ústava umožňuje prezidentské volby za válečného stavu a zda lze současného prezidenta považovat za legitimního i po skončení pětiletého funkčního období.
Kancelář si ale podle médií netroufla podat žádost sama a požádala o součinnost poslance vládní strany Služebník lidu, kteří však uvedli, že o legitimitě prezidenta nepochybují. Stejně jednohlasně se vyjádřila i opozice, a podnět proto podán nebyl.
Podle BBC, která se odvolává na své zdroje u soudu, by zřejmě soudci stejně nerozhodli dostatečně rychle a patrně ani jednomyslně. Zdroj z prezidentova týmu podle stanice dodal, že kancelář podnět nakonec nepodala i z toho důvodu, že by mohl nahrát prezidentovým oponentům, kteří by mohli říkat – pokud se Zelenského spolupracovníci ptají soudců na jeho legitimitu, znamená to, že oni sami si jí nejsou jistí. Náklady by tak podle tohoto zdroje převýšily přínosy.
Většina právníků oslovených DW koncem března uvedla, že právě ústavní soud by měl debatu o pravomocích a volbách prezidenta ukončit. Stanice ale zároveň dodala, že sami ústavní soudci, které oslovila a kteří se k tématu odmítli veřejně vyjádřit, mimo záznam označili otázky k tématu za „nevhodné“ s tím, že takové dotazy podle nich pocházejí od vnějších nepřátel.
Ruská operace Majdan-3
Právě prezidentovi kritici a Rusko se toto téma opravdu pokusili rozehrát. Ukrajinské vládní Centrum pro strategickou komunikační a informační bezpečnost uvedlo, že už loni v listopadu začala Moskva propagandistickou kampaň, jejímž cílem je podkopat autoritu vlády v Kyjevě a která je založená zejména právě na tvrzení, že Zelenskyj po letošním 20. květnu ztrácí legitimitu.
Letos v únoru pak ukrajinské zpravodajské služby tvrdily, že jde o součást speciální ruské informační operace Majdan-3, jejímž cílem je destabilizovat situaci a přivodit Ukrajině vojenskou porážku. Kampaň má zpochybňovat legitimitu vládních rozhodnutí přijatých na Ukrajině po 20. květnu, vzbuzovat strach a zoufalství, uměle poštvávat obyvatele proti armádě, podněcovat hádky se spojenci Kyjeva či šířit konspirační teorie ve společnosti, tvrdí služby.
Kampaň, na kterou ruské úřady podle tohoto zdroje vyčlenily jednu a půl miliardy dolarů, měla podle zpravodajců vrcholit na jaře, mezi březnem a květnem.
Ruská propaganda: „diktátor Zelenskyj“ a „úplný konec legitimity“
Dosavadní vývoj dává těmto varováním za pravdu, konstatuje BBC. Připomněla například, že stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja označil Zelenského v březnu na zasedání Rady bezpečnosti OSN za „diktátora“ a neuspořádání voleb za „v rozporu s ukrajinskou ústavou“. Minulý týden zase telegramový účet ruské státní televize RT sdílel video, ve kterém se pokusil Zelenského s odkazem na „zrušení voleb“ zesměšnit a které pak šířili ruští provládní blogeři a vojenští důstojníci.
Ruský opoziční web Meduza zase upozornil na výrok mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova z konce dubna, podle kterého „(...) velmi brzy nastane chvíle, kdy mnozí, a to i na Ukrajině, zpochybní jeho (Zelenského) legitimitu.“
Jen o několik dní později bývalý ukrajinský politik a spojenec Kremlu Viktor Medvedčuk, který stojí v čele zakázané proruské strany a který byl ve vlasti obviněn z vlastizrady, ruské agentuře TASS řekl, že Zelenskyj nemůže být po 21. květnu pokládán za legitimního prezidenta. Také hosté televizního pořadu vlivného propagandisty Vladimira Solovjova přesvědčují své publikum, že 21. květnem nastává „úplný konec legitimity Zelenského“.
Sám šéf Kremlu Vladimir Putin téma otevřel v reakci na otázku ohledně případné mírové dohody s Kyjevem. „Pokud jde o podepisování nějakých dokumentů, samozřejmě bychom měli tyto dokumenty v tak zásadní oblasti podepisovat u legitimních úřadů,“ prohlásil diktátor setrvávající dlouhá léta v čele země na základě „voleb“, kterých se nesmí účastnit opozice.
Jak konstatuje Meduza, zpochybnit Zelenského legitimitu se snaží jen Rusové. Také její zdroj mezi ukrajinskými zákonodárci potvrzuje, že v ukrajinském parlamentu nejsou vlivné síly, které by chtěly vážně zpochybnit legitimitu hlavy státu, a že všechny úvahy v tomto směru jsou jen ruský pokus o destabilizaci.
„Pro Ukrajince je prioritou vyhrát válku a poté mít volby,“ vysvětlil pro BBC Anton Hrušeckyj, ředitel Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. „Proto nezpochybňují legitimitu Zelenského,“ uzavřel expert.
