Ruská armáda v posledních dnech zintenzivňuje ofenzivu v Charkovské oblasti. Předpokládá se, že chce co nejvíce využít čas, než na Ukrajinu začne plně proudit americká pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). První odhady vojenských analytiků hovořily o tom, že se Rusové pokoušejí odvést pozornost ukrajinských jednotek. Americký Institut pro výzkum války (ISW) v pondělí informoval, že by se mohlo jednat o snahu vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu, což předpokládá i nedávno jmenovaný tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko.
Rusové tvoří v Charkovské oblasti „nárazníkovou zónu“ a houfně útočí
Ruská armáda v pondělí pokračovala ve významných postupech severně a severovýchodně od Charkova a v současnosti se zdá, že upřednostňuje rychlé vytvoření „nárazníkové zóny“ podél rusko-ukrajinské hranice. Ve středu obce Hlyboke dle ISW dokonce Rusové vztyčili vlajku.
Ukrajinský generální štáb přiznal, že ruské síly opravdu dosáhly blíže nespecifikovaných taktických úspěchů poblíž města Vovčansk v Charkovské oblasti. Vedení armády i proto vyměnilo velitele odpovědného za tento region Jurije Haluškina, kterého nahradil Mychajlo Drapatyj.
„Bojuje se o příhraniční město Vovčansk. Nepřítel do útoku nasadil značné síly v počtu až do pěti praporů a neohlíží se na vlastní ztráty,“ citovala ze sdělení ukrajinského generálního štábu ukrajinská média.
Kyjev dle serveru Newsweek tvrdí, že za jeden den přišly ruské ozbrojené síly v tomto úseku frontové linie o 1740 vojáků, což je nejvyšší počet ruských obětí od počátku invaze. Zároveň také o 30 tanků a 42 obrněných vozidel. Tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Generální štáb také poznamenal, že ukrajinská armáda pokračuje ve „stabilizaci situace“ a že jednou z hlavních priorit pro ni zůstává zachování životů vojáků.
Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov k vývoji v regionu řekl, že se Rusové snaží linii fronty protáhnout. „Nepřítel útočí v malých skupinách, ale v nových směrech,“ uvedl podle agentury Reuters Syněhubov v regionální televizi. „Ukrajinské síly ruské vojáky zadržují, ale existuje skutečná hrozba, že se boje rozšíří do dalších vesnic,“ dodal.
Generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko v rozhovoru pro ČT zmínil, že Rusové prozatím Vovčansk neovládají, ale podařilo se jim obsadit obuvnickou fabriku a masokombinát.
„Boj o Vovčansk probíhá a vypadá to tak, že pokud by ho Rusové získali, tak by to pro ně mohl být opěrný bod pro vybudování nárazníkového pásma, nebo pro případné zabezpečení dalšího postupu do hloubky ukrajinského území,“ uvažuje Macko.
Raketové útoky
Rusové útočí i hlouběji v Charkovské oblasti, včetně samotného Charkova, který je druhým největším městem na Ukrajině. Ten bývá často terčem raketových nebo dronových útoků.
Podle analytiků z ISW těží při operacích v Charkovské oblasti zejména z toho, že Západ Ukrajině zakazuje používat jím dodávané zbraně k útoku proti cílům na ruském území. Šéf britské diplomacie David Cameron sice nedávno „dal Ukrajincům zelenou“ k tomu, aby na cíle uvnitř Ruska útočili zbraněmi dodanými z Velké Británie, ale pro snahy ukrajinské armády odříznout Rusy od zázemí je to nedostatečné. Tento souhlas navíc přišel pozdě pro to, aby ukrajinská armáda omezila možnosti Ruska shromáždit vojska podél hranice.
„Pro ukrajinské jednotky by bylo obrovsky přínosné, kdyby měly možnost využívat zbraňové systémy dlouhého dosahu k narušení ruských logistických uzlů a cest, které jsou nyní využívány pro zásobování ofenzivy v Charkovské oblasti,“ napsal ISW. Podotýká, že místo toho si Ukrajinci musí vystačit s vyčerpanými zásobami zbraní vlastní výroby.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan nicméně v pondělí oznámil, že první část očekávaného amerického balíčku vojenské pomoci ve výši 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) už dorazila na Ukrajinu. Spojené státy podle něj učiní „vše, co je v lidských silách“, aby i další dodávky doputovaly do bránící se země co nejrychleji.
Po „nárazníkové zóně“ volal i Putin
Ruští vojenští blogeři informovali, že ruské síly vstoupily také do příhraniční vesnice Lukjanci, ale ISW vizuální potvrzení nepotvrdil.
Faktem ale je, že poměrně rychlé tempo postupu ruské armády ve Vovčansku, rozmístění obrněných prostředků a ohlášené zničení několika klíčových mostů naznačují, že Rusové upřednostňují výše zmíněné vytvoření „nárazníkové zóny“ před hlubšími průniky směrem k Charkovu, jak ISW dříve předpokládal. Na dobytí Charkova podle odhadů zároveň nemají připraveno dostatečné množství vojáků.
„Nárazníkovou zónu“ zmiňovali mimo jiné i ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Kremlu za účelem ochrany ruského území před ukrajinskými údery. Ruský velvyslanec ve Spojených státech amerických Anatolij Antonov ji dokonce přímo spojil s pondělními zesílenými ruskými útočnými operacemi.
Snahu o hlubší průnik Rusů směrem k Charkovu neočekávají ani Ukrajinci. Nedávno jmenovaný tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko agentuře AFP řekl, že „Ukrajina momentálně nevidí reálnou hrozbu útoku na Charkov.“
„Ale Rusů je hodně, opravdu hodně. Na hranici jich bylo zhruba 50 tisíc,“ dodal.
Potenciální útok na Charkov by znamenal opakování scénáře z úvodu invaze v únoru 2022. Ukrajinci tehdy ruské útoky dokázali odrazit. Lytvynenko připustil, že obnovený atak by způsobil „obrovské škody“ ukrajinské ekonomice a že by mohl připravit o obydlí více než milion obyvatel, ale také podle něj jde v současnosti o pokus vytvořit „nárazníkovou zónu“, aby došlo k omezení útoků na Rusko.
Lytvynenko v rozhovoru přiznal, že Kyjev už útočil na ruském území, ale trval na tom, že šlo pouze o zneškodnění vojenských cílů a ropných zařízení.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pondělním projevu doplnil, že ukrajinské síly v Charkovské oblasti byly posíleny. „Brigádní generál Mychajlo Drapatyj je přímo odpovědný za tuto oblast na zemi a byly mu poskytnuty nezbytné ozbrojené síly,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ukrajinci zachytí jen 30 procent ruských raket
Ukrajinská armáda se ale musí mnohem více zaměřit také na vzdušný prostor, protože míra zachycení ruských raket na území okupované země klesla Podle analýz webu Wall Street Journal (WSJ) na 30 procent. Podle ní se schopnost Ukrajinců „lapit“ raketové útoky v posledních měsících výrazně snížila, protože Rusové intenzivněji využívají drony a rakety, včetně obtížněji zaměřitelných zbraní, jako jsou například balistické střely.
Situaci Kyjevu komplikuje zejména fakt, že čelí nedostatku munice pro své protivzdušné systémy Patriot, které sloužily jako hlavní štít proti takovým útokům.
Analýza dat od ukrajinského velení vzdušných sil podle WSJ ukazuje, že Ukrajina zachytila za posledních šest měsíců pouze 46 procent ruských raket, ve srovnání se 73 procenty za stejně dlouhé předchozí období. V dubnu klesla úspěšnost na zmíněných 30 procent.
Častější bombardování způsobuje podle WSJ značné škody na infrastruktuře měst a zároveň vyčerpává omezené zásoby ukrajinských raket potřebných k boji proti ruskému letectvu.