Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala
Středeční summit byl poradní, svolaný k vyjasnění situace ve dvou oblastech, uvedl zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. Prezident Macron chtěl mít před návštěvou Washingtonu (kam poletí spolu s britským premiérem Keirem Starmerem) v příštím týdnu jasno o tom, jak by v případě dohody o příměří početně vypadalo obsazení mírových sborů vyslaných na Ukrajinu evropskými státy. Proto prý potřeboval vědět, jak se k tomu jednotlivé státy staví.
Druhá důležitá oblast se týkala zbrojních výdajů. „Nakolik jsou jednotlivé země schopny je zvýšit, jaké zbraně mohou poslat na Ukrajinu, v jakém časovém horizontu,“ řekl Šmíd. Dodal také, že Macron svolal na čtvrtek setkání se zástupci francouzských parlamentních stran, kde chce prezentovat stanovisko Francie k dění kolem Ukrajiny.
Český premiér Petr Fiala (ODS) po středeční pařížské schůzce sdělil pro ČT, že se „všichni shodujeme na tom, že je třeba, aby Evropa byla silnější“. Jde tedy o to posílit obranné rozpočty na národní i evropské úrovni.
„Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně,“ shrnul premiér. Evropa to podle něj dlouho zanedbávala, ale teď je čas to změnit. „Není čas váhat, dělat diskuse, ale je nutno přistoupit k činům,“ dodal. Evropa se tak prý musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany.
10 minut
Události: Premiér Fiala o jednání v Paříži
Macron: Ukrajina musí být vždy zapojena
„Právě jsem měl další dlouhý rozhovor s několika kolegy z Evropské unie, ale i z Kanady, Islandu a Norska. Postoj Francie a jejích partnerů je jasný a jednotný. Chceme, aby mír na Ukrajině byl trvalý a pevný,“ napsal Macron ve středu večer na sociální síť X. „Ukrajina musí být vždy zapojena a její práva musí být respektována; mír musí být trvalý a doprovázený pevnými a důvěryhodnými zárukami; musí být zohledněny bezpečnostní obavy Evropanů,“ napsal dále francouzský prezident.
Paříž se stává, aspoň v očích francouzského prezidenta, novým centrem evropské bezpečnosti. Ve vztazích se Spojenými státy musíme ukázat sílu Evropy, uvedla mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová.
Šéf Bílého domu Donald Trump totiž evropské politiky zaskočil. Tak silnou změnu rétoriky Washingtonu směrem k Ukrajině a Rusku nečekali. Proto i ve středu jednali v Elysejském paláci o krocích, které by mohly dostat Evropu znovu do hry.
Starý kontinent už chce být aktivnější
Evropa dává najevo, že chce být od nynějška výrazně aktivnější a získat vliv na budoucí uspořádání poměrů na Ukrajině. Washington nicméně ujišťuje spojence v Evropě, že cílem je dlouhodobý mír, a ne pouze křehké příměří. Nedůvěru vůči Kremlu ovšem vyjadřují i vlivní republikánští senátoři. „(Vladimir) Putin je válečný zločinec a měl by být na doživotí ve vězení,“ řekl republikánský předseda senátního výboru pro armádu Roger Wicker.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio slíbil, že součástí mírových rozhovorů budou evropské státy i sama EU. Už kvůli tomu, že na Rusko uvalily sankce, jejichž zrušení se Moskva domáhá. Rubio zároveň dodal, že k ukončení jakéhokoliv konfliktu je nutné, aby všechny strany udělaly ústupky. „Předem je ale určovat nebudeme,“ dodal.
Podle serveru Politico právě země EU připravují nový balík vojenského materiálu pro Ukrajinu v hodnotě nejméně 150 miliard korun. Obsahovat má mimo jiné systémy protiletecké obrany a půldruhého milionu kusů dělostřelecké munice. Největší jednorázová pomoc Evropské unie Kyjevu od roku 2022 má být konkrétní reakcí právě na jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.
V Evropě je panika, říká zmocněnec pro Ukrajinu
Dění v Evropě kolem ukrajinské otázky popsal vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný jako „paniku“. „Je to důsledek paniky nad tím, jak razantně a silně nastoupila americká diplomacie na své evropské partnery minulý týden,“ připomněl s odkazem na hovor mezi Trumpem a Putinem či návštěvu amerického ministra obrany v Bruselu a debaty o americkém financování evropské bezpečnosti.
Odhadl, že na pařížské schůzce se mluvilo o tom, co Evropa a konkrétní státy přinesou na stůl pro to, aby byly „relevantními partnery pro Spojené státy“, měly své místo u vyjednávacího stolu o míru na Ukrajině. S tím dle něj souvisí i americké tlaky na udržení míru. „Spojené státy daly jasně najevo, že se nebudou zdržovat pomalou starou Evropou,“ dodal.
28 minut
Interview ČT24: Tomáš Kopečný
Tématem jednání mělo být i navýšení výdajů na obranu. „V tuto chvíli už nejde jen o to říci ‚někdy výhledově uděláme tři, tři a půl nebo pět procent‘, ale že se to stane během dvou tří let,“ zdůraznil Kopečný. Česko se dle něj dostalo na hranici dvou procent výdajů HDP na obranu až nyní, spousta států dosud nikoli. „To je naprosto kritická situace pro realističnost toho, jak má Evropa odstrašit Rusko od dalšího útoku,“ pokračoval. USA tak podle něj nyní říkají „my vám ujednáme mír, a vy si ten mír udržte“.
Žáček: Jsou připraveny plány obrany východního křídla NATO
Člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS), který se účastnil parlamentního shromáždění NATO v Bruselu, v Událostech, komentářích informoval, že jsou připraveny „zcela konkrétní plány obrany východního křídla NATO, což bude znamenat kapacitně čtyřicet procent navýšení našich obranných schopností“. „Propočet finančních prostředků pro evropské členské státy NATO bude mezi třemi a čtyřmi procenty,“ upřesnil.
Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) poznamenal, že je důležité „využít prostředky, které dáváme již teď“. „Já bych byl realista a považuji za dostatečnou částku do tří procent s tím, že je budeme umět využít,“ dodal.
Žáček poté doplnil, že hlavním úkolem spolupráce NATO s EU bude otevření bank pro obranný průmysl, zrychlení procesu nákupu a dosažení svébytnosti například v otázce výroby munice.
24 minut
Události, komentáře: Ostré vzkazy mezi Trumpem a Zelenským
