Jiří Mašek

Zástupci ANO, koalice HLAS samospráv (SOCDEM, Společně pro kraj, Rozvíjíme Hradec) a koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní podepsali koaliční smlouvu v Královéhradeckém kraji. Hejtmanem se má stát starosta Hronova a krajský zastupitel Petr Koleta (ANO). Koalice má 24 z 45 křesel v zastupitelstvu. V devítičlenné radě získá ANO sedm míst včetně hejtmana, jedno HLAS samospráv a jedno koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

Sněmovna vytvořila vyšetřovací komisi, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK. Návrh opozičního ANO podpořila i koalice, která dříve považovala ustavení komise za nadbytečné s ohledem na závěry policejní kontroly. Pro vznik komise, která by na svou činnost měla mít půl roku, hlasovalo 132 ze 141 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.

Sněmovna se opět nedostala k závěru úvodní debaty o sporné vládní reformě penzí. Poslanci o ní zatím jednali celkem 23 hodin čistého času, z nich třináct hodin ve středu, kdy jednací den skončil stejně jako v úterý na základě dohody klubů ve 23 hodin. Vystoupit chce ještě 25 poslanců, dopoledne jich byly až čtyři desítky. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek ráno. Nejpozději večer by mohlo první čtení vládní důchodové novely skončit.

Sněmovnou prošla vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, nicméně v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do předlohy doplnila dolní komora zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z třetích zemí, tedy v podstatě mimo EU. Poslanci také schválili pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Naopak zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude dolní komora schvalovat 22. května. Mimořádnou schůzi přerušila.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrh na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla.

Svaz měst a obcí a ministerstvo vnitra žádají, aby mohli strážníci odcházet dříve do důchodu bez toho, aby se jim krátil. Navrhli to při projednávání chystané penzijní reformy, kterou by měla v únoru řešit vláda. Podobně to už platí u záchranářů nebo podnikových hasičů.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila ratifikaci obranné smlouvy se Spojenými státy. Senát totéž učinil již dříve, nic tedy nebrání závěrečnému podpisu prezidenta republiky. Ve druhém čtení ve sněmovně kritizovali dohodu zejména poslanci SPD, kteří pak jednotně hlasovali proti smlouvě. Ve svých projevech prohlašovali, že jejím smyslem je umožnit americkým vojákům pobyt v Česku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ji naopak označila za dohodu, která je v národním zájmu. Poslanci ve středu zahájili také závěrečné čtení důchodové novely, která mění výpočet valorizací a zpřísňuje podmínky pro předčasné odchody do penze. K vládnímu návrhu se opět vrátí v pátek.

Zdravotní pojištění, které stát hradí za děti nebo důchodce, by se od příštího roku mělo zvedat podle předvídatelného vzorce. Automatickou valorizaci vloni schválil parlament, vláda teď záměr potvrdila při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Po neděli by mohlo být jasnější, o kolik se platby zvednou. Kromě jiného se do toho promítne inflace, která je pořád vyšší, než se při vzniku zákona předpokládalo. Rozhodnutí se tak může o miliardy korun prodražit.

Policisté při zásahu po březnové demonstraci před Národním muzeem v Praze nespáchali podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) trestný čin. Poslancům to ve čtvrtek oznámil náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Reagoval tak na požadavek místopředsedy sněmovního výboru Jiřího Maška (ANO), aby GIBS řádně prošetřila zásah čtyř policistů proti jednomu z demonstrantů na schodišti muzea, který koloval na sociálních sítích.

Policejní zásah po březnové demonstraci na Václavském náměstí v Praze proti lidem snažícím se dostat do budovy Národního muzea byl podle vnitřní kontroly pražské policie přiměřený a oprávněný. Na sněmovním bezpečnostním výboru to ve čtvrtek řekl policejní prezident Martin Vondrášek.

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

Jde o správný a taktický krok, řekl v pořadu Události, komentáře ke zmírnění kontrol na hranicích se Slovenskem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že pokud by čísla na jaře znovu rostla, nebyl by problém kontroly znovu zavést. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Martina Exnera (STAN) je potřeba zaměřit se i na ochranu vnějších hranic Schengenu, s tím souhlasí i další místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO), který podotkl, že je potřeba jednat i s Tureckem.

Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Stát má ve skladech hmotných rezerv miliony testů na covid-19, které byly původně určené pro školy. Některým brzy končí trvanlivost. Ministerstvo školství by ji chtělo formálně prodloužit. Podle opozice měla vláda jednat dřív. Stát testy koupil začátkem roku, kdy platilo povinné testování žáků.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve sněmovně prvnímu pokusu opozičních ANO a SPD o svržení. Povede dál zemi s důvěrou dolní komory. Debata trvala přes 22 hodin. Hlasování o nedůvěře vyvolala opozice kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. Hlasování se uskutečnilo zhruba osm měsíců po jmenování kabinetu ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.