Sněmovna se opět nedostala k závěru úvodní debaty o sporné vládní reformě penzí. Poslanci o ní zatím jednali celkem 23 hodin čistého času, z nich třináct hodin ve středu, kdy jednací den skončil stejně jako v úterý na základě dohody klubů ve 23 hodin. Vystoupit chce ještě 25 poslanců, dopoledne jich byly až čtyři desítky. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek ráno. Nejpozději večer by mohlo první čtení vládní důchodové novely skončit.
Poslanci debatovali o reformě penzí. K závěru opět nedospěli
Jednání doposud v podstatě neprovázely obstrukce. Poslanci se ve vystoupeních drželi tématu, byť někteří se věnovali i širším souvislostem důchodového systému. Patřila k nim porodnost, hospodářský růst, příjmy státního rozpočtu, šedá ekonomika i třeba délka dožití ve zdraví. Většinu sněmovního jednání provázela opoziční kritika změn v důchodech.
K vládní reformě penzí vystoupil odpoledne předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který využil přednostní řečnické právo. „Nízká porodnost je vaše dílo,“ prohlásil Babiš před poloprázdnými lavicemi na adresu vlády. Přidal i příčiny, proč tomu podle něho tak je. „Tato vláda ničí tuto zemi, tato vláda ničí všechny občany, tahle vláda ničí důchodce, ničí zaměstnance, ničí mladé, ničí studenty, ničí ekonomiku, ničí všechno,“ řekl předseda ANO.
Ohradil se proti úternímu vyjádření předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, podle níž Babišova tvrzení o „okrádání a odrbávání“ důchodců jsou až na úrovni šíření poplašné zprávy. „Tahle vláda, když nastoupila, byla přesvědčena o tom, že důchodci a budoucí důchodci jsou nepřátelé,“ prohlásil Babiš.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v reakci na vystoupení lídra ANO uvedl, že Babiš prokázal, že i v 69 letech je člověk velice výkonný a plný energie. „Tudíž si myslím, že i v 65 letech jít do důchodu je zbytečně brzo pro lidi, jako je třeba pan poslanec Babiš,“ řekl ministr. Právě možné zvyšování věku pro odchod do důchodu nad nyní hraničních 65 let podle délky života patří k bodům reformy, na který míří nejsilnější opoziční kritika.
„Vysíláte do společnosti jediný signál. A to je to, že staří lidé stojí naši společnost moc peněz,“ uvedla Lenka Dražilová (ANO). Podle její stranické kolegyně Jany Pastuchové je důchodová novela nespravedlivá vůči lidem, kteří celý život pracovali a pracují. Další z poslankyň ANO Andrea Babišová uvedla, že hnutí na vládním návrhu nejvíce vadí možné zvyšování věku pro odchod do důchodu nad nyní hraničních 65 let podle délky života. „Je zbytečné, aby ti, kteří již opravdu pracovat nemohou, museli čekat na důchod například na nemocenské nebo na sociálních dávkách,“ řekla.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že mezigenerační solidarita je důležitá, „ale musí být v rovnováze s tím, že obě dvě nebo možná všechny tři generace, protože standardně se bavíme o rodičích, dětech a prarodičích, musí v té vzájemné solidaritě být kooperativní.“ Dodal, že nezpochybňuje zásluhy rodičů či prarodičů, ale zároveň chybí budoucí plátci, kteří by dokázali ufinancovat nárůst lidí, kteří přijdou do důchodového systému. „My máme mít solidaritu i s generací dětí a vnoučat, kteří budou muset ten systém také dokázat ufinancovat,“ podotkl a dodal, že bude narůstat sociální i zdravotní péče.
Vondráček: Nevládnete navždy
Důchodová reforma má být podle Radka Vondráčka (ANO) politickou dohodou, v tomto případě jde podle něj o politické gesto vládních stran. „Nevládnete navždy,“ vzkázal koaličním stranám. Vondráček proto soudí, že zákon bude mít „velice krátký život“. Lucie Šafránková za klub SPD zdůraznila, že „tento návrh, který obsahuje zvyšování věku odchodu do důchodu nad hranici 65 let a snižování nově přiznaných důchodů, je pro hnutí SPD nepřijatelný“.
Šéf SPD Tomio Okamura míní, že místo prodlužování věku pro nárok na penzi by vláda měla řešit nízké mzdy. Navržený postup pro zvyšování tohoto věku není podle něho podložený aktuálními výhledy doby dožití. Lídr SPD proto varoval před vytvořením pocitu křivdy mezi budoucími seniory.
V prvních dvou hodinách se opoziční poslanci vrátili v krátkých reakcích ke zpochybňování tvrzení, podle kterého by lidé měli trávit v důchodu v průměru 21,5 roku. S ohledem na předpokládaný věk odchodu do penze a prognózovanou průměrnou délku dožití je tato doba podle nich nereálná. „Důchodová reforma je postavená na, bych řekl, podvodných číslech. Slibuje se něco, co není pravda, není realita,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO).
Jurečka uvedl, že se vychází z odhadů demografů a z údajů statistiků a vyhodnocuje se prodlužování naděje dožití mezi jednotlivými generacemi, a to vždy ve věku padesáti let. „Nemůžeme zaměňovat naději dožití při narození, v 50 letech a v 65 letech,“ podotkl.
Vláda argumentuje udržitelností systému
„Doba pobírání důchodu bude klesat,“ tvrdil Jiří Mašek (ANO). Podle Bohuslava Svobody (ODS) lidská buňka vydrží 115 až 120 let a věk dožití se bude prodlužovat. „Musíme řešit to, co bude, nikoli to, co je teď,“ zdůraznil. Vladimír Zlínský z SPD volal po kontrole sběru dat a výpočtů. Pokud bude důchodový systém postaven jen na projekci do budoucnosti, bude stát „trochu na písku“, uvedl.
Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému. Cílem je udržet jeho schodek kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, což představuje přibližně 70 miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil podle vládních prognóz zhruba pětinásobek.
