Rektorem ČZU bude sociolog Michal Lošťák

7 minut
Sociolog Michal Lošťák o svém zvolení rektorem ČZU
Zdroj: ČT24

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Lošťák ve funkci nahradí rektora Petra Skleničku, který vede školu druhé funkční období a znovu kandidovat nemohl. Funkční období rektora trvá čtyři roky.

O pozici se ucházel i prorektor univerzity pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti Petr Valášek. Čtvrtý kandidát Jiří Mašek, který je děkanem Technické fakulty ČZU, z volby v úterý odstoupil.

ČZU má šest fakult a jeden institut, v roce 2024 na univerzitě podle statistiky ministerstva školství studovalo více než 18 700 studentů.

Být rektorem je závazek, řekl Lošťák

Být v pozici rektora je ohromný závazek vůči akademické obci a celé univerzitě, uvedl po svém zvolení Lošťák. Poděkoval svým protikandidátům a doufá, že nebudou odmítat další spolupráci. Na univerzitě jsou podle něj různé přístupy a je potřeba je sladit.

Lošťák je profesorem managementu, vede katedru humanitních věd na Provozně ekonomické fakultě ČZU. Je také prorektorem pro mezinárodní vztahy zemědělské univerzity. Věnuje se například problematice regionálního rozvoje a rozvoje venkova nebo socio-kulturnímu a socio-ekonomickému kontextu zemědělství a jídla. Je mu 61 let.

Jako rektor by se chtěl zaměřit na dosahování excelence na ČZU, a to například inovacemi ve výuce, podporou vědců v grantech, vytvořením bezpečného zázemí či využíváním umělé inteligence, uvedl v materiálech na webu.

„Čím více excelentních univerzit bude v Česku, tím excelentnější bude i celá země,“ uvedl Lošťák s tím, že ČZU musí „přidat především v otázkách větší spolupráce s praxí“.

Věnovat se chce i férovému rozdělování peněz od státu mezi českými vysokými školami. Lidé na ČZU by podle něj měli využívat umělou inteligenci ve prospěch celé školy a její excelence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 6 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 10 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 11 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 15 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...