Rektorem ČZU bude sociolog Michal Lošťák

Nahrávám video
Sociolog Michal Lošťák o svém zvolení rektorem ČZU
Zdroj: ČT24

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Lošťák ve funkci nahradí rektora Petra Skleničku, který vede školu druhé funkční období a znovu kandidovat nemohl. Funkční období rektora trvá čtyři roky.

O pozici se ucházel i prorektor univerzity pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti Petr Valášek. Čtvrtý kandidát Jiří Mašek, který je děkanem Technické fakulty ČZU, z volby v úterý odstoupil.

ČZU má šest fakult a jeden institut, v roce 2024 na univerzitě podle statistiky ministerstva školství studovalo více než 18 700 studentů.

Být rektorem je závazek, řekl Lošťák

Být v pozici rektora je ohromný závazek vůči akademické obci a celé univerzitě, uvedl po svém zvolení Lošťák. Poděkoval svým protikandidátům a doufá, že nebudou odmítat další spolupráci. Na univerzitě jsou podle něj různé přístupy a je potřeba je sladit.

Lošťák je profesorem managementu, vede katedru humanitních věd na Provozně ekonomické fakultě ČZU. Je také prorektorem pro mezinárodní vztahy zemědělské univerzity. Věnuje se například problematice regionálního rozvoje a rozvoje venkova nebo socio-kulturnímu a socio-ekonomickému kontextu zemědělství a jídla. Je mu 61 let.

Jako rektor by se chtěl zaměřit na dosahování excelence na ČZU, a to například inovacemi ve výuce, podporou vědců v grantech, vytvořením bezpečného zázemí či využíváním umělé inteligence, uvedl v materiálech na webu.

„Čím více excelentních univerzit bude v Česku, tím excelentnější bude i celá země,“ uvedl Lošťák s tím, že ČZU musí „přidat především v otázkách větší spolupráce s praxí“.

Věnovat se chce i férovému rozdělování peněz od státu mezi českými vysokými školami. Lidé na ČZU by podle něj měli využívat umělou inteligenci ve prospěch celé školy a její excelence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 1 hhodinou

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 19 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 21 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 22 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...