Rektorem ČZU bude sociolog Michal Lošťák

Nahrávám video

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Lošťák ve funkci nahradí rektora Petra Skleničku, který vede školu druhé funkční období a znovu kandidovat nemohl. Funkční období rektora trvá čtyři roky.

O pozici se ucházel i prorektor univerzity pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti Petr Valášek. Čtvrtý kandidát Jiří Mašek, který je děkanem Technické fakulty ČZU, z volby v úterý odstoupil.

ČZU má šest fakult a jeden institut, v roce 2024 na univerzitě podle statistiky ministerstva školství studovalo více než 18 700 studentů.

Být rektorem je závazek, řekl Lošťák

Být v pozici rektora je ohromný závazek vůči akademické obci a celé univerzitě, uvedl po svém zvolení Lošťák. Poděkoval svým protikandidátům a doufá, že nebudou odmítat další spolupráci. Na univerzitě jsou podle něj různé přístupy a je potřeba je sladit.

Lošťák je profesorem managementu, vede katedru humanitních věd na Provozně ekonomické fakultě ČZU. Je také prorektorem pro mezinárodní vztahy zemědělské univerzity. Věnuje se například problematice regionálního rozvoje a rozvoje venkova nebo socio-kulturnímu a socio-ekonomickému kontextu zemědělství a jídla. Je mu 61 let.

Jako rektor by se chtěl zaměřit na dosahování excelence na ČZU, a to například inovacemi ve výuce, podporou vědců v grantech, vytvořením bezpečného zázemí či využíváním umělé inteligence, uvedl v materiálech na webu.

„Čím více excelentních univerzit bude v Česku, tím excelentnější bude i celá země,“ uvedl Lošťák s tím, že ČZU musí „přidat především v otázkách větší spolupráce s praxí“.

Věnovat se chce i férovému rozdělování peněz od státu mezi českými vysokými školami. Lidé na ČZU by podle něj měli využívat umělou inteligenci ve prospěch celé školy a její excelence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
před 8 hhodinami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
včera v 16:00

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
včera v 14:20

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
včera v 10:16

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
včera v 09:14

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
včera v 08:00

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
včera v 06:00

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.