Rektorem ČZU bude sociolog Michal Lošťák

7 minut
Sociolog Michal Lošťák o svém zvolení rektorem ČZU
Zdroj: ČT24

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Lošťák ve funkci nahradí rektora Petra Skleničku, který vede školu druhé funkční období a znovu kandidovat nemohl. Funkční období rektora trvá čtyři roky.

O pozici se ucházel i prorektor univerzity pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti Petr Valášek. Čtvrtý kandidát Jiří Mašek, který je děkanem Technické fakulty ČZU, z volby v úterý odstoupil.

ČZU má šest fakult a jeden institut, v roce 2024 na univerzitě podle statistiky ministerstva školství studovalo více než 18 700 studentů.

Být rektorem je závazek, řekl Lošťák

Být v pozici rektora je ohromný závazek vůči akademické obci a celé univerzitě, uvedl po svém zvolení Lošťák. Poděkoval svým protikandidátům a doufá, že nebudou odmítat další spolupráci. Na univerzitě jsou podle něj různé přístupy a je potřeba je sladit.

Lošťák je profesorem managementu, vede katedru humanitních věd na Provozně ekonomické fakultě ČZU. Je také prorektorem pro mezinárodní vztahy zemědělské univerzity. Věnuje se například problematice regionálního rozvoje a rozvoje venkova nebo socio-kulturnímu a socio-ekonomickému kontextu zemědělství a jídla. Je mu 61 let.

Jako rektor by se chtěl zaměřit na dosahování excelence na ČZU, a to například inovacemi ve výuce, podporou vědců v grantech, vytvořením bezpečného zázemí či využíváním umělé inteligence, uvedl v materiálech na webu.

„Čím více excelentních univerzit bude v Česku, tím excelentnější bude i celá země,“ uvedl Lošťák s tím, že ČZU musí „přidat především v otázkách větší spolupráce s praxí“.

Věnovat se chce i férovému rozdělování peněz od státu mezi českými vysokými školami. Lidé na ČZU by podle něj měli využívat umělou inteligenci ve prospěch celé školy a její excelence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...