Rektorem ČZU bude sociolog Michal Lošťák

Nahrávám video

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Lošťák ve funkci nahradí rektora Petra Skleničku, který vede školu druhé funkční období a znovu kandidovat nemohl. Funkční období rektora trvá čtyři roky.

O pozici se ucházel i prorektor univerzity pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti Petr Valášek. Čtvrtý kandidát Jiří Mašek, který je děkanem Technické fakulty ČZU, z volby v úterý odstoupil.

ČZU má šest fakult a jeden institut, v roce 2024 na univerzitě podle statistiky ministerstva školství studovalo více než 18 700 studentů.

Být rektorem je závazek, řekl Lošťák

Být v pozici rektora je ohromný závazek vůči akademické obci a celé univerzitě, uvedl po svém zvolení Lošťák. Poděkoval svým protikandidátům a doufá, že nebudou odmítat další spolupráci. Na univerzitě jsou podle něj různé přístupy a je potřeba je sladit.

Lošťák je profesorem managementu, vede katedru humanitních věd na Provozně ekonomické fakultě ČZU. Je také prorektorem pro mezinárodní vztahy zemědělské univerzity. Věnuje se například problematice regionálního rozvoje a rozvoje venkova nebo socio-kulturnímu a socio-ekonomickému kontextu zemědělství a jídla. Je mu 61 let.

Jako rektor by se chtěl zaměřit na dosahování excelence na ČZU, a to například inovacemi ve výuce, podporou vědců v grantech, vytvořením bezpečného zázemí či využíváním umělé inteligence, uvedl v materiálech na webu.

„Čím více excelentních univerzit bude v Česku, tím excelentnější bude i celá země,“ uvedl Lošťák s tím, že ČZU musí „přidat především v otázkách větší spolupráce s praxí“.

Věnovat se chce i férovému rozdělování peněz od státu mezi českými vysokými školami. Lidé na ČZU by podle něj měli využívat umělou inteligenci ve prospěch celé školy a její excelence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
před 1 hhodinou

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
před 2 hhodinami

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 3 hhodinami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
před 4 hhodinami

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
před 8 hhodinami

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
před 20 hhodinami

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.