Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.

„Týmy se teď sejdou. V pátek a v sobotu bude náš tým ve Spojených státech. Už je na cestě a Američané je tam čekají. Nevím, kdo ještě se zúčastní. Možná tam budou i Evropané,“ citovala Zelenského ukrajinská média.

Z prezidentova vyjádření podle webu Ukrajinska pravda vyplývá, že ukrajinští vyjednavači se mohou sejít s Američany ještě před Rusy. Podle dostupných informací se totiž o víkendu mají v Miami na Floridě sejít vyjednavači Spojených států a Ruska, aby projednali možnou cestu k ukončení ruské války na Ukrajině.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že ruští představitelé se nyní věnují přípravě na jednání s Američany. Ruská strana chce podle něj získat informace o výsledcích nedávných jednání Američanů s Evropany a Ukrajinci.

Putin: Svých cílů dosáhneme, evropská „podsvinčata“ přijdou o moc

Šéf Kremlu Putin dal navzdory pokračujícím jednáním ve středu jasně najevo, že ruské cíle se nezměnily a že Moskva stále trvá na úplné kapitulaci Ukrajiny a jejím podrobení Rusku.

„Pokud se protivící se země a její zahraniční patroni odmítnou bavit věcně, Rusko dosáhne osvobození svých historických území vojenskou cestou,“ prohlásil Putin. Rusko prezentuje svou okupaci sousední země za „osvobození“ a její území nepravdivě označuje za „historické ruské země“.

Putin se ve svém středečním vyjádření ostře opřel i do evropských spojenců Kyjeva. Označil je za „podsvinčata,“ která se podle jeho tvrzení chtěla obohatit na údajném rozpadu Ruska a která podle něj přijdou o moc. Tvrdil také, že plnohodnotnou válku proti Ukrajině, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022, začal Západ.

Na rozdíl od Kremlu dává Kyjev najevo ochotu se dohodnout. Zelenskyj nicméně podle agentury Interfax-Ukrajina připustil trvající rozpory ohledně několika otázek.

„Američtí kolegové tvrdí, že Putin je ochoten ukončit válku. My, jak vidíte, podporujeme americké iniciativy, ale nesouhlasíme se vším, co má být v budoucích dohodách. Máme určité rozpory ohledně územních otázek, financování ze zmrazených aktiv a také v některých dalších otázkách, které nejsou dohodnuty,“ řekl.

Jednání versus ruské požadavky

Upřesnil, že rozpory se týkají například Donbasu. Rusko požaduje, aby se Ukrajinci stáhli i z té části regionu, který ruští vojáci za téměř čtyři roky války nedokázali dobýt. Ukrajina s tím nesouhlasí a Američané se podle prezidenta pokoušejí najít kompromis. Moskva však v souladu se svým záměrem kapitulace Ukrajiny trvá na úplném stažení obránců z Donbasu.

Ukrajina naopak naléhá na Spojené státy, aby jí poskytly spolehlivé bezpečnostní záruky, vylučující opětovnou ruskou agresi.

„Pro nás je zásadní, aby to bylo odhlasováno v Kongresu USA. Aby to byly právně závazné záruky. Aby to byl článek pět NATO. A abychom věděli, jaká bude reakce partnerů v případě zopakování ruské agrese,“ řekl Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Moskva ale poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině odmítla.

Dalším nevyřešeným problémem zůstává Záporožská jaderná elektrárna, kterou od jara 2022 okupují ruská vojska. „USA navrhly to, co považují za kompromis – že elektrárna by měla nějak fungovat a dělit ve třech. Řekl jsem jim, že to pokládám za nespravedlivé,“ uvedl Zelenskyj podle BBC News.

Podle původního americko-ruského plánu o 28 bodech, jak jej zveřejnila média, se počítalo, že největší jaderná elektrárna bude fungovat pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a vyrobená elektřina se bude dělit půl na půl mezi Rusko a Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hosté Fokusu Václava Moravce řešili současnou refeudalizaci

Lednový díl Fokusu Václava Moravce se věnoval veřejné a státní sféře a jejich podléhání soukromým zájmům. Jak oligarchové v současnosti pronikají do politiky, zda to lze korigovat a jak se proměňuje demokracie, debatovali bývalý premiér a exguvernér ČNB Jiří Rusnok, bývalý poslanec a exčlen KSČM Jiří Dolejš, sociolog Ondřej Lánský, investor Ondřej Jonáš, ekonomický antropolog Martin Tremčinský a politolog Jiří Pehe.
před 1 hhodinou

Trump pohrozil cly na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Podle tiskových agentur tak Washington stupňuje svou kampaň proti Havaně, vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za „snahu o genocidu kubánského lidu“.
před 1 hhodinou

AfD má ve volbách velké plány, stranu ale sráží vnitřní rozpory

Německá antisystémová Alternativa pro Německo chce letos poprvé obsadit křeslo zemského premiéra. Stranu ale rozdělují vnitřní spory ohledně vztahu k Rusku a Spojeným státům i k protimigračním návrhům. Západ spolkové republiky je opatrnější, východ naopak radikálnější. K urnám letos voliči zamíří celkem pětkrát.
před 2 hhodinami

Venezuela schválila zákon o privatizaci ropného sektoru. USA uvolňují sankce

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Junta v Burkina Fasu rozpustila všechny politické strany a uskupení

Vládnoucí junta v Burkina Fasu rozpustila všechny politické strany, zrušila také právní rámec upravující jejich činnost. Podle agentury Reuters je rozhodnutí armády nejnovějším krokem k posílení kontroly po pozastavení politických aktivit, které v zemi vyvolal převrat v roce 2022.
před 7 hhodinami

Putin podle Trumpa slíbil, že ruská armáda nebude týden útočit na Kyjev

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev. Moskva zatím nepotvrdila, že se zastavením útoků na Kyjev či jiná ukrajinská města souhlasila. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy s dodávkami elektrické energie, tepla i vody. Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi, čekají podle meteorologů v nadcházejících dnech mimořádně silné mrazy, kdy teplota klesne i na minus dvacet stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Unijní ministři označili íránské revoluční gardy za teroristy

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda přijala palestinský odhad 71 tisíc zabitých v Gaze, píše Ha'arec

Izraelská armáda přijala odhad ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného teroristickým hnutím Hamás, podle kterého tam bylo ve válce zabito více než 71 tisíc Palestinců, napsal izraelský deník Ha'arec. Židovský stát dosud počty, které resort každý den aktualizuje, odmítal. Mnozí mezinárodní experti i OSN naopak tyto údaje dlouhodobě považují za věrohodné.
před 10 hhodinami
Načítání...