Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.

„Týmy se teď sejdou. V pátek a v sobotu bude náš tým ve Spojených státech. Už je na cestě a Američané je tam čekají. Nevím, kdo ještě se zúčastní. Možná tam budou i Evropané,“ citovala Zelenského ukrajinská média.

Z prezidentova vyjádření podle webu Ukrajinska pravda vyplývá, že ukrajinští vyjednavači se mohou sejít s Američany ještě před Rusy. Podle dostupných informací se totiž o víkendu mají v Miami na Floridě sejít vyjednavači Spojených států a Ruska, aby projednali možnou cestu k ukončení ruské války na Ukrajině.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že ruští představitelé se nyní věnují přípravě na jednání s Američany. Ruská strana chce podle něj získat informace o výsledcích nedávných jednání Američanů s Evropany a Ukrajinci.

Putin: Svých cílů dosáhneme, evropská „podsvinčata“ přijdou o moc

Šéf Kremlu Putin dal navzdory pokračujícím jednáním ve středu jasně najevo, že ruské cíle se nezměnily a že Moskva stále trvá na úplné kapitulaci Ukrajiny a jejím podrobení Rusku.

„Pokud se protivící se země a její zahraniční patroni odmítnou bavit věcně, Rusko dosáhne osvobození svých historických území vojenskou cestou,“ prohlásil Putin. Rusko prezentuje svou okupaci sousední země za „osvobození“ a její území nepravdivě označuje za „historické ruské země“.

Putin se ve svém středečním vyjádření ostře opřel i do evropských spojenců Kyjeva. Označil je za „podsvinčata,“ která se podle jeho tvrzení chtěla obohatit na údajném rozpadu Ruska a která podle něj přijdou o moc. Tvrdil také, že plnohodnotnou válku proti Ukrajině, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022, začal Západ.

Na rozdíl od Kremlu dává Kyjev najevo ochotu se dohodnout. Zelenskyj nicméně podle agentury Interfax-Ukrajina připustil trvající rozpory ohledně několika otázek.

„Američtí kolegové tvrdí, že Putin je ochoten ukončit válku. My, jak vidíte, podporujeme americké iniciativy, ale nesouhlasíme se vším, co má být v budoucích dohodách. Máme určité rozpory ohledně územních otázek, financování ze zmrazených aktiv a také v některých dalších otázkách, které nejsou dohodnuty,“ řekl.

Jednání versus ruské požadavky

Upřesnil, že rozpory se týkají například Donbasu. Rusko požaduje, aby se Ukrajinci stáhli i z té části regionu, který ruští vojáci za téměř čtyři roky války nedokázali dobýt. Ukrajina s tím nesouhlasí a Američané se podle prezidenta pokoušejí najít kompromis. Moskva však v souladu se svým záměrem kapitulace Ukrajiny trvá na úplném stažení obránců z Donbasu.

Ukrajina naopak naléhá na Spojené státy, aby jí poskytly spolehlivé bezpečnostní záruky, vylučující opětovnou ruskou agresi.

„Pro nás je zásadní, aby to bylo odhlasováno v Kongresu USA. Aby to byly právně závazné záruky. Aby to byl článek pět NATO. A abychom věděli, jaká bude reakce partnerů v případě zopakování ruské agrese,“ řekl Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Moskva ale poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině odmítla.

Dalším nevyřešeným problémem zůstává Záporožská jaderná elektrárna, kterou od jara 2022 okupují ruská vojska. „USA navrhly to, co považují za kompromis – že elektrárna by měla nějak fungovat a dělit ve třech. Řekl jsem jim, že to pokládám za nespravedlivé,“ uvedl Zelenskyj podle BBC News.

Podle původního americko-ruského plánu o 28 bodech, jak jej zveřejnila média, se počítalo, že největší jaderná elektrárna bude fungovat pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a vyrobená elektřina se bude dělit půl na půl mezi Rusko a Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 56 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...