Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.

„Týmy se teď sejdou. V pátek a v sobotu bude náš tým ve Spojených státech. Už je na cestě a Američané je tam čekají. Nevím, kdo ještě se zúčastní. Možná tam budou i Evropané,“ citovala Zelenského ukrajinská média.

Z prezidentova vyjádření podle webu Ukrajinska pravda vyplývá, že ukrajinští vyjednavači se mohou sejít s Američany ještě před Rusy. Podle dostupných informací se totiž o víkendu mají v Miami na Floridě sejít vyjednavači Spojených států a Ruska, aby projednali možnou cestu k ukončení ruské války na Ukrajině.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že ruští představitelé se nyní věnují přípravě na jednání s Američany. Ruská strana chce podle něj získat informace o výsledcích nedávných jednání Američanů s Evropany a Ukrajinci.

Putin: Svých cílů dosáhneme, evropská „podsvinčata“ přijdou o moc

Šéf Kremlu Putin dal navzdory pokračujícím jednáním ve středu jasně najevo, že ruské cíle se nezměnily a že Moskva stále trvá na úplné kapitulaci Ukrajiny a jejím podrobení Rusku.

„Pokud se protivící se země a její zahraniční patroni odmítnou bavit věcně, Rusko dosáhne osvobození svých historických území vojenskou cestou,“ prohlásil Putin. Rusko prezentuje svou okupaci sousední země za „osvobození“ a její území nepravdivě označuje za „historické ruské země“.

Putin se ve svém středečním vyjádření ostře opřel i do evropských spojenců Kyjeva. Označil je za „podsvinčata,“ která se podle jeho tvrzení chtěla obohatit na údajném rozpadu Ruska a která podle něj přijdou o moc. Tvrdil také, že plnohodnotnou válku proti Ukrajině, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022, začal Západ.

Na rozdíl od Kremlu dává Kyjev najevo ochotu se dohodnout. Zelenskyj nicméně podle agentury Interfax-Ukrajina připustil trvající rozpory ohledně několika otázek.

„Američtí kolegové tvrdí, že Putin je ochoten ukončit válku. My, jak vidíte, podporujeme americké iniciativy, ale nesouhlasíme se vším, co má být v budoucích dohodách. Máme určité rozpory ohledně územních otázek, financování ze zmrazených aktiv a také v některých dalších otázkách, které nejsou dohodnuty,“ řekl.

Jednání versus ruské požadavky

Upřesnil, že rozpory se týkají například Donbasu. Rusko požaduje, aby se Ukrajinci stáhli i z té části regionu, který ruští vojáci za téměř čtyři roky války nedokázali dobýt. Ukrajina s tím nesouhlasí a Američané se podle prezidenta pokoušejí najít kompromis. Moskva však v souladu se svým záměrem kapitulace Ukrajiny trvá na úplném stažení obránců z Donbasu.

Ukrajina naopak naléhá na Spojené státy, aby jí poskytly spolehlivé bezpečnostní záruky, vylučující opětovnou ruskou agresi.

„Pro nás je zásadní, aby to bylo odhlasováno v Kongresu USA. Aby to byly právně závazné záruky. Aby to byl článek pět NATO. A abychom věděli, jaká bude reakce partnerů v případě zopakování ruské agrese,“ řekl Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Moskva ale poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině odmítla.

Dalším nevyřešeným problémem zůstává Záporožská jaderná elektrárna, kterou od jara 2022 okupují ruská vojska. „USA navrhly to, co považují za kompromis – že elektrárna by měla nějak fungovat a dělit ve třech. Řekl jsem jim, že to pokládám za nespravedlivé,“ uvedl Zelenskyj podle BBC News.

Podle původního americko-ruského plánu o 28 bodech, jak jej zveřejnila média, se počítalo, že největší jaderná elektrárna bude fungovat pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a vyrobená elektřina se bude dělit půl na půl mezi Rusko a Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 24 mminutami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 36 mminutami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 1 hhodinou

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko a Maďarsko odvolaly blokaci balíku sankcí proti Rusku

Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.
13:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Moldavský oligarcha ukradl ekvivalent dvanácti procent HDP. Skončil ve vězení

Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce devatenácti let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Podle stanice BBC jde o dvě ze tří plavidel, na která během středy zaútočily. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
před 5 hhodinami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...