Inovace

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov má ambiciózní cíl: slibuje revoluční změny, které zreformují armádu a povedou mimo jiné k vymýcení korupce v resortu. Hodlá se zaměřit i na rozvoj technologií a digitalizaci, tedy na oblasti, k nimž má blízko z doby svého úspěšného působení v čele ministerstva pro digitální transformaci. Právě tento úřad se pod jeho vedením zapojil i do řady inovativních projektů pro armádu.

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

Drony se používají v zemědělství stále častěji a jejich zavádění neustále zrychluje, říká nová analýza, která vyšla v odborném časopise Science. Pomáhá to zbavit se té nejhorší práce, ale současně to může ohrozit zaměstnanost na venkově, varují vědci.

Každý třetí start-up zvažuje přesun sídla do zahraničí. Začínající inovativní firmy v tuzemsku totiž podle dat start-upové asociace nemají vhodné podmínky pro rozvoj. Jde přitom o firmy v oborech jako IT, průmysl nebo zdravotnictví, tedy v odvětvích, která by se podle české odborné veřejnosti měla rozvíjet přednostně.

Novým rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) bude sociolog Michal Lošťák, zvolil ho akademický senát školy. Lošťák získal ve druhém kole 21 hlasů, pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech 33 členů senátu. Porazil odborníka na pěstování lesa Jiřího Remeše, který získal ve druhém kole volby 12 hlasů. Lošťák by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří až devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v tuzemsku podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU.

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto Česko patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Podíl investic na celkových výdajích státu dlouhodobě stagnuje. Je nutné investice navýšit, Česká republika musí být konkurenceschopná. Na čtvrtečním 37. celostátním sněmu Hospodářské komory v Praze to uvedl její prezident Zdeněk Zajíček. Stejně jako se podnikatelé neustále přizpůsobují novým trendům, i stát by měl modernizovat a inovovat, míní Zajíček.

Česko se v dalších letech musí připravit na výrazný úbytek evropských peněz. Během unijního členství se totiž životní úrovní přiblížilo průměru sedmadvacítky a více teď budou inkasovat méně rozvinuté země. V následujícím programovém období by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohlo přijít až o polovinu ze stávajícího objemu prostředků. Jde o částku přesahující 260 miliard korun.

Ve Francii nedaleko Bordeaux se konal neveřejný zbrojní veletrh, kam zamířili především armádní nákupčí. Výrobci předvedli inovace inspirované novými zkušenostmi z bojišť na Ukrajině, Blízkém východě nebo v Africe. Vystavovaly i dvě české firmy – Česká zbrojovka, která na Ukrajině montuje útočné pušky Bren 2, na veletrhu představila jejich novou verzi. Celkem se neveřejného vojenského salónu zúčastnilo tři sta firem ze šedesáti zemí.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

Prezidenti Česka Petr Pavel, Slovenska Peter Pellegrini a Rakouska Alexander Van der Bellen jednali na zámku ve Slavkově u Brna o přeshraniční spolupráci, propojení svých zemí dopravní infrastrukturou nebo inovacích, řekl na tiskové konferenci Petr Pavel. S Pellegrinim se shodl, že vztahy by neměla negativně ovlivnit rozdílnost pohledů a názorů na některé otázky zahraniční a bezpečnostní politiky. Van der Bellen prohlásil, že EU musí být jednotná.

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Hosty středečních Událostí, komentářů byli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM), kteří diskutovali mimo jiné o takzvaném kompasu konkurenceschopnosti, který představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dvořák uvedl, že je plán potřebný hlavně kvůli nástupu nové americké administrativy. Zaorálek jej označil za „píárové“ cvičení, které nebude fungovat.

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.