Inovace

Věda má nového ministra. Marka Ženíška (TOP 09) ve čtvrtek prezident republiky jmenoval členem vlády a připomněl mu, že věda, výzkum, inovace a vzdělání jsou prioritami kabinetu a jsou mimořádně důležité pro to, aby česká ekonomika uspěla ve výrazně konkurenčním prostředí. Od nového ministra požaduje i boj s dezinformacemi. Podle Ženíška by se z vědy měla stát věc veřejná, jako se to podařilo třeba v oblasti obrany, sdělil v Interview ČT24.

Jedním z velkých problémů české vědy a výzkumu je neschopnost podnikat riskantnější a ambicióznější projekty, řekli v pořadu 90’ ČT24 vědci Jan Konvalinka a Jakub Tomek. I to je jednou z výzev, kterým by se měl postavit nový ministr pro vědu a inovace, kterým zřejmě bude Marek Ženíšek (TOP 09). Dalším problémem jsou pak finance do vědy nebo malé kompetence ministra, doplnil člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ladislav Krištoufek.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Odborníci na větrnou energetiku se začali zabývat rychlým růstem délky lopatek u větrných elektráren. Vyzývají investory, aby brzdili a zaměřili se na větší standardizaci, píše list Financial Times (FT). Závod o stále delší lopatky může totiž způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín. Neustálé prodlužování lopatek je důsledkem toho, že výkon s ním rychle roste.

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Výdaje na výzkum a vývoj loni meziročně vzrostly o 7,5 procenta na 121,9 miliardy korun. Poprvé dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu, řekli na tiskové konferenci Martin Mana a Marek Štampach z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko se podle nich v podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP řadí na desáté místo v Evropské unii.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Evropská unie musí vědcům zajistit dobré podmínky, aby zůstávali v Evropě a neodcházeli jinam. Využít a propojit by kvůli tomu měla financování z více programů a fondů. Při neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve výzkumu to řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu a vzdělávání Marija Gabrielová. Podle českého ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je třeba usilovat i o to, aby naopak do Evropy směřovali vědci ze zámoří.

Česko má nebývale vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu se Spojenými státy. Vzájemný dovoz a vývoz s naším nejdůležitějším obchodním partnerem mimo Evropskou unii se blíží jedenácti miliardám dolarů ročně. Rozvinout další spolupráci má po mnoha letech první podnikatelská mise, která do USA vyrazila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Telefonní sítě a ústředny byly v roce 1991 zastaralé, vše stále fungovalo na bázi analogu a bylo třeba urychleně digitalizovat. Jak ale nákladnou rekonstrukci financovat?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně plánuje stavbu centra onkologické prevence a centra pro inovativní a podpůrnou péči za jednu miliardu korun. Sloužit mají ke zlepšení péče a k prevenci vzniku a návratu nádorů a k prevenci nežádoucích účinků léčby, uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Práce na obou centrech by měly být hotové v roce 2026. Stavbu zaplatí peníze z Národního plánu obnovy ČR. Ústav ročně eviduje 246 tisíc ošetření.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Policie obvinila čtyři lidi z dotačního podvodu kvůli stavbě Technologického parku v Písku. Obvinění svým jednáním údajně vylákali z operačního programu Podnikání a inovace 226 milionů korun. V případě pravomocného rozsudku jim hrozí pět až deset let vězení, uvedla policie na webu. Podle Radiožurnálu poskytlo ministerstvo průmyslu v roce 2013 dotaci firmě RG Group, u které není jasné, kdo ji vlastní. Policie stíhá obviněné na svobodě, věc dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze.

Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Spolek Silou hlasu ve spolupráci s brněnskými vývojáři představil cestu, jak ovládat domácnost pouhými slovy. To vše pomocí dostupných technologií. Významně to usnadní lidem s handicapem každodenní život a umožní to zvýšit úroveň jejich samostatnosti.

Pět a půl hektaru pro firmy, které se zabývají ekologickou dopravou nebo pracují s obnovitelnými zdroji. V Berlíně vyrostl unikátní aréal EUREF. Je „inkubátorem“ mnoha inovativních společností. Projekt už teď plní energetické cíle, které si Německo stanovilo až pro rok 2050 – celý areál navíc vznikl bez podpory vlády a těší se růstu i navzdory pandemii, která témata zelenější budoucnosti odsunula na vedlejší kolej.

Americký antropolog, spisovatel a univerzitní profesor Andrew Lass vyrůstal s rodiči v Československu, dokud je v roce 1973 normalizační režim nevyhostil. Po sametové revoluci se profesor Lass do Československa vrátil a v 90. letech vedl projekt elektronického propojení českých a slovenských knihoven. V rozhovoru pro ČST s pozoruhodnou jasnozřivostí předjímal nástup informační doby a varuje před tím, co označuje za moderní kolonialismus.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.