Inovace

Česko se v dalších letech musí připravit na výrazný úbytek evropských peněz. Během unijního členství se totiž životní úrovní přiblížilo průměru sedmadvacítky a více teď budou inkasovat méně rozvinuté země. V následujícím programovém období by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohlo přijít až o polovinu ze stávajícího objemu prostředků. Jde o částku přesahující 260 miliard korun.

Ve Francii nedaleko Bordeaux se konal neveřejný zbrojní veletrh, kam zamířili především armádní nákupčí. Výrobci předvedli inovace inspirované novými zkušenostmi z bojišť na Ukrajině, Blízkém východě nebo v Africe. Vystavovaly i dvě české firmy – Česká zbrojovka, která na Ukrajině montuje útočné pušky Bren 2, na veletrhu představila jejich novou verzi. Celkem se neveřejného vojenského salónu zúčastnilo tři sta firem ze šedesáti zemí.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

Prezidenti Česka Petr Pavel, Slovenska Peter Pellegrini a Rakouska Alexander Van der Bellen jednali na zámku ve Slavkově u Brna o přeshraniční spolupráci, propojení svých zemí dopravní infrastrukturou nebo inovacích, řekl na tiskové konferenci Petr Pavel. S Pellegrinim se shodl, že vztahy by neměla negativně ovlivnit rozdílnost pohledů a názorů na některé otázky zahraniční a bezpečnostní politiky. Van der Bellen prohlásil, že EU musí být jednotná.

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.

Hosty středečních Událostí, komentářů byli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM), kteří diskutovali mimo jiné o takzvaném kompasu konkurenceschopnosti, který představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dvořák uvedl, že je plán potřebný hlavně kvůli nástupu nové americké administrativy. Zaorálek jej označil za „píárové“ cvičení, které nebude fungovat.

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly v úterý přes dvě desítky lidí či projektů. Odnesli si ji zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. Mezi vyznamenanými byla například zakladatelka projektu Dobrodějna Lenka Helena Koenigsmark nebo Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy.

Věda má nového ministra. Marka Ženíška (TOP 09) ve čtvrtek prezident republiky jmenoval členem vlády a připomněl mu, že věda, výzkum, inovace a vzdělání jsou prioritami kabinetu a jsou mimořádně důležité pro to, aby česká ekonomika uspěla ve výrazně konkurenčním prostředí. Od nového ministra požaduje i boj s dezinformacemi. Podle Ženíška by se z vědy měla stát věc veřejná, jako se to podařilo třeba v oblasti obrany, sdělil v Interview ČT24.

Jedním z velkých problémů české vědy a výzkumu je neschopnost podnikat riskantnější a ambicióznější projekty, řekli v pořadu 90’ ČT24 vědci Jan Konvalinka a Jakub Tomek. I to je jednou z výzev, kterým by se měl postavit nový ministr pro vědu a inovace, kterým zřejmě bude Marek Ženíšek (TOP 09). Dalším problémem jsou pak finance do vědy nebo malé kompetence ministra, doplnil člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ladislav Krištoufek.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Odborníci na větrnou energetiku se začali zabývat rychlým růstem délky lopatek u větrných elektráren. Vyzývají investory, aby brzdili a zaměřili se na větší standardizaci, píše list Financial Times (FT). Závod o stále delší lopatky může totiž způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín. Neustálé prodlužování lopatek je důsledkem toho, že výkon s ním rychle roste.

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Výdaje na výzkum a vývoj loni meziročně vzrostly o 7,5 procenta na 121,9 miliardy korun. Poprvé dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu, řekli na tiskové konferenci Martin Mana a Marek Štampach z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko se podle nich v podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP řadí na desáté místo v Evropské unii.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Evropská unie musí vědcům zajistit dobré podmínky, aby zůstávali v Evropě a neodcházeli jinam. Využít a propojit by kvůli tomu měla financování z více programů a fondů. Při neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve výzkumu to řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu a vzdělávání Marija Gabrielová. Podle českého ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je třeba usilovat i o to, aby naopak do Evropy směřovali vědci ze zámoří.

Česko má nebývale vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu se Spojenými státy. Vzájemný dovoz a vývoz s naším nejdůležitějším obchodním partnerem mimo Evropskou unii se blíží jedenácti miliardám dolarů ročně. Rozvinout další spolupráci má po mnoha letech první podnikatelská mise, která do USA vyrazila s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).