EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Nahrávám video

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

„Zvolení a inaugurace prezidenta Trumpa je poslední signál k tomu, aby si Evropa uvědomila, že musí posílit svou konkurenceschopnost a že hodiny ukazují už pět minut po dvanácté,“ prohlásil bývalý ministr financí Ivan Pilný.

Podle něj dochází k tomu, že Evropa má mnoho priorit, ale nedokáže naplit žádnou. Podle Pilného by měla omezit byrokracii a „některé plány v Green Dealu se budou muset vrátit k realitě“. Pokud se nepodaří evropskou konkurenceschopnost obnovit, tak o ni kontinent definitivně přijde, míní Pilný.

Musíme prohloubit vnitřní trh, míní Pilip

Podle Pilipa zavedení cel ze strany USA ovlivňuje globální ekonomiku a narušuje obchodní řetězce nadnárodních firem. „V USA se mluví o recesi. Uvědomme si, že pokud bude toto při stupni globalizace pokračovat, tak to může zasáhnout celý svět způsobem srovnatelným třeba s často připomínanými 30. léty,“ dodal. 

„Je nutné reagovat tím, že se prohloubí vnitřní trh. Uvědomme si, že Evropa má víc než půl miliardy obyvatel. Řada překážek jednotného trhu existuje zejména v sektoru služeb a domácí poptávka může být velkým tahounem ekonomiky,“ řekl Pilip.

Podle něj by Evropa měla také hledat nové obchodní partnery, protože „minimálně na čtyři roky se Spojené státy stávají velmi málo věrohodným obchodním partnerem“. „Počítejme s tím, že éra Trumpa může být určitou odchylkou, ale je znamením toho, že význam Evropy pro Spojené státy se snižuje, a to bude dlouhodobá tendence,“ domnívá se Pilip.

Nemáme vlastní inovace, varuje Pilný

Pilný upozornil, že významná přidaná hodnota na poli umělé inteligence (AI) a v dalších oblastech se koncentruje mimo Evropu. „Mluví se o tom, kolik Spojené státy vydávají na Evropu, ale už méně se mluví o tom, že za rok se inovace objeví na normálním trhu,“ prohlásil. Dodal, že Evropa se stala nákupčím a nemá vlastní inovace.

Podle Pilného chybí inovace i v Česku a peníze nesměřují do projektů, které by mohly posunout místní ekonomiku do oblasti přidané hodnoty. „Něco tady vytvoříme, ale někdo v Evropě nebo jinde si to prodá za vlastní ceny,“ sdělil.

Pilip zdůraznil, že školství i sociální politika nebo zdravotnictví, kam směřují velké výdaje z českého státního rozpočtu, jsou v plné kompetenci národních států, a proto nevidí chybu pouze na evropské úrovni.

„Když musíte vstoupit na energetický trh a začne se šachovat s emisními povolenkami jako s produktem, nikoliv jako s posílením zelené strategie, tak v tom okamžiku všechny firmy, zejména ty průmyslové – a Česká republika je průmyslová země – jsou tím výrazně ovlivněny,“ oponoval Pilný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled