EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Nahrávám video
Události, komentáře: Ekonomický souboj USA s Evropou
Zdroj: ČT24

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

„Zvolení a inaugurace prezidenta Trumpa je poslední signál k tomu, aby si Evropa uvědomila, že musí posílit svou konkurenceschopnost a že hodiny ukazují už pět minut po dvanácté,“ prohlásil bývalý ministr financí Ivan Pilný.

Podle něj dochází k tomu, že Evropa má mnoho priorit, ale nedokáže naplit žádnou. Podle Pilného by měla omezit byrokracii a „některé plány v Green Dealu se budou muset vrátit k realitě“. Pokud se nepodaří evropskou konkurenceschopnost obnovit, tak o ni kontinent definitivně přijde, míní Pilný.

Musíme prohloubit vnitřní trh, míní Pilip

Podle Pilipa zavedení cel ze strany USA ovlivňuje globální ekonomiku a narušuje obchodní řetězce nadnárodních firem. „V USA se mluví o recesi. Uvědomme si, že pokud bude toto při stupni globalizace pokračovat, tak to může zasáhnout celý svět způsobem srovnatelným třeba s často připomínanými 30. léty,“ dodal. 

„Je nutné reagovat tím, že se prohloubí vnitřní trh. Uvědomme si, že Evropa má víc než půl miliardy obyvatel. Řada překážek jednotného trhu existuje zejména v sektoru služeb a domácí poptávka může být velkým tahounem ekonomiky,“ řekl Pilip.

Podle něj by Evropa měla také hledat nové obchodní partnery, protože „minimálně na čtyři roky se Spojené státy stávají velmi málo věrohodným obchodním partnerem“. „Počítejme s tím, že éra Trumpa může být určitou odchylkou, ale je znamením toho, že význam Evropy pro Spojené státy se snižuje, a to bude dlouhodobá tendence,“ domnívá se Pilip.

Nemáme vlastní inovace, varuje Pilný

Pilný upozornil, že významná přidaná hodnota na poli umělé inteligence (AI) a v dalších oblastech se koncentruje mimo Evropu. „Mluví se o tom, kolik Spojené státy vydávají na Evropu, ale už méně se mluví o tom, že za rok se inovace objeví na normálním trhu,“ prohlásil. Dodal, že Evropa se stala nákupčím a nemá vlastní inovace.

Podle Pilného chybí inovace i v Česku a peníze nesměřují do projektů, které by mohly posunout místní ekonomiku do oblasti přidané hodnoty. „Něco tady vytvoříme, ale někdo v Evropě nebo jinde si to prodá za vlastní ceny,“ sdělil.

Pilip zdůraznil, že školství i sociální politika nebo zdravotnictví, kam směřují velké výdaje z českého státního rozpočtu, jsou v plné kompetenci národních států, a proto nevidí chybu pouze na evropské úrovni.

„Když musíte vstoupit na energetický trh a začne se šachovat s emisními povolenkami jako s produktem, nikoliv jako s posílením zelené strategie, tak v tom okamžiku všechny firmy, zejména ty průmyslové – a Česká republika je průmyslová země – jsou tím výrazně ovlivněny,“ oponoval Pilný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala v pátek z prodeje akcií na amsterdamské burze 3,8 miliardy eur (92,2 miliardy korun). Její tržní kapitalizace překonala podle analytika XTB Tomáše Cverny hodnotu společnosti ČEZ. Stala se tím firmou s největší tržní kapitalizací v Česku.
10:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy společnosti ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
před 4 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 4 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 16:37

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...