Ivan Pilný

Některé pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2025 vláda zřejmě po pečlivém projednání podpoří, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích. Rozpočet hájil poukazem na rekordní investice a jeho úspornost. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „neopravitelný“. Pozměňovacími návrhy se podle ní hnutí ANO zaměřilo na největší chyby rozpočtu, přičemž se odkázala i na výtky Národní rozpočtové rady. V pořadu 90‘ ČT24 se k rozpočtu vyjádřili někteří bývalí ministři financí, kteří kritizovali nedostatečnou transparentnost jeho tvorby.

Vláda podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného (dříve ANO) udělala chybu, že už vyčerpala většinu rozpočtové rezervy. Jinak by ji prý mohla použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by rezerva celkové náklady pravděpodobně nepokryla. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Kalousek s Pilným se domnívají, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.

Odboráři a zástupci vlády se zatím nedohodli na růstu platů od září, resorty propočítávají varianty. Jednání bude pokračovat ve středu, řekl šéf odborů Josef Středula. Zopakoval, že požadují pro všechny pracovníky veřejného sektoru od příštího měsíce zvýšení platových tarifů o deset procent a další přidání pak od ledna, jinak hrozí protesty. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že jednání nejsou jednoduchá, je ale vůle k dohodě.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Někdejší náměstek ministra financí Ondřej Závodský neuspěl s žalobou, kterou napadl své odvolání z funkce po nástupu ministryně Aleny Schillerové (ANO). Pražský městský soud v pátek konstatoval, že právník a whistleblower byl odvolaný v souladu se zákonem. Napoprvé přitom rozhodl opačně a dal Závodskému zapravdu, nyní se ale musel řídit názorem Nejvyššího správního soudu (NSS), který původní rozsudek zrušil. Páteční verdikt je pravomocný, lze se proti němu bránit kasační stížností.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Obávám se nutné asistence Mezinárodního měnového fondu (MMF), nastínil černý scénář vývoje české ekonomiky v budoucnosti bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík. Další exšéf resortu financí a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok ocenil vládní změny v důchodovém systému, ale kritizoval konsolidační balíček. Připojil se k němu i bývalý ministr financí Ivan Pilný, který soubor opatření označil za zklamání. Někdejší správci veřejných financí spolu diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Je evidentní, že česká ekonomika má deset nebo patnáct let zpoždění, můžeme to sledovat na zemích kolem nás, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A dodal: „Podstatné je, že konat musí stát.“ Poradkyně premiéra, členka NERV a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská řekla, že Česko má silné stránky, ale kumulují se a přibývají nemoci. Dříve byly skryté, dnes vyplouvají na povrch, doplnila. Rafaj a Horská v této diskusi navázali na již několik týdnů probíhající velmi kritickou debatu o ekonomické budoucnosti Česka i o roli současné vlády.

Česko zaostává za Polskem, ztrácí dynamiku a vytváří strategie rozvoje do budoucnosti, které ale pak nenaplňuje, vyplynulo z debaty viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara s bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Ivanem Pilným v Událostech, komentářích. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) v Interview ČT24 prohlásil, že v pátek avizované stategické priority Česka nyní čekají na politiky, kteří se na nich musejí shodnout napříč stranami.

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.

Podle zástupců sněmovní opozice budou vládní opatření na konsolidaci rozpočtu, které kabinet představil ve čtvrtek, znamenat další zdražování. SPD chce konsolidační balíček řešit jako mimořádný bod na úterní schůzi sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že poslanci potřebují detaily předtím, než se rozhodnou, jak budou ve sněmovně postupovat.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) kategoricky odmítl návrh, který zazněl na sobotní protivládní demonstraci v Praze a podle něhož by si Česko podobně jako Maďarsko mělo dodávky ruského plynu domluvit napřímo. Stínový ministr práce a poslanec ANO Aleš Juchelka pro změnu vyslovil obavu, že ruský prezident Vladimir Putin si s dodávkami plynu bude „hrát“ i nadále a střídavě povolovat a utahovat kohouty.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že vysoké ceny energií v Česku by se neměly řešit plošně. Podle něj je vhodnější cílená pomoc domácnostem. Druhý exministr financí Ivan Pilný si ale myslí, že v této situaci je plošné opatření vhodné. Podle něj totiž vyšší ceny dopadají na každého. Oba se vyjádřili také k současné uprchlické krizi. Shodli se na tom, že situace není tak vážná, že by v Česku hrozil vznik ghett.

Česko má zásoby plynu přibližně na měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z EU budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení smluv. Dodal, že Česko je připraveno na všechny varianty vývoje dodávek z Ruska.

Hlavní město bude v příštím roce hospodařit s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice půjde přibližně 19,68 miliardy, z toho více než čtyři miliardy na stavbu metra D. Z výdajů tvoří většinu běžné výdaje, a to asi 70,92 miliardy korun, nejvíc peněz je určeno na dopravu a školství. Návrh rozpočtu ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé. Podle opozice ale zahrnuje nízkou částku například na sport, kulturu či bytovou politiku.

Automobilový průmysl v Česku je v krizi. Kvůli nedostatku čipů čelí dalšímu možnému omezení výroby i na další měsíce a týdny. Zabývat se problémem bude v pondělí jednání tripartity. Na pomoc automobilkám by se měl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly použít program Antivirus, který bude nejspíš prodloužen až do poloviny příštího roku. S tím nesouhlasí bývalý ministr financí Ivan Pilný ani místopředseda Starostů Věslav Michalik. V Otázkách Václava Moravce diskutovali mimo jiné i o návrhu na snížení DPH na ceny energií i o rostoucí inflaci.

Rozložení Poslanecké sněmovny po říjnových volbách povede k novému kabinetu, o jeho podobě teď politické strany vyjednávají. Největší šanci na sestavení vlády má koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s koalicí PirátiSTAN. O povolebním vyjednávání a úkolech pro budoucí ministry v pořadu Události, komentáře debatovali bývalí šéfové resortů zdravotnictví, financí a životního prostředí Miloslav Ludvík (ČSSD), Ivan Pilný a Martin Bursík.

Koaliční spor o platy ve veřejné sféře sílí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) po jednání se zástupci odborů oznámila, že chce, aby v příštím roce došlo k nárůstu. Zástupci odborů naznačili možnost nátlakových akcí, resort financí však v prvním návrhu státního rozpočtu s růstem nepočítá. Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek v Událostech, komentářích řekl, že v současné situaci nelze šetřit na nesprávném místě. Bývalý ministr financí Ivan Pilný je ohledně dalšího zadlužování země opatrný.

Právník Ondřej Závodský ve středu uspěl se správní žalobou, kterou napadl své odvolání z funkce náměstka ministerstva financí. Pražský městský soud konstatoval, že státní tajemník odvolal Závodského ze služebního místa o několik dní dříve, než nabyla účinnosti příslušná systemizace schválená tehdejší vládou Andreje Babiše (ANO). Proti verdiktu se lze bránit pouze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Praha má klimatický plán, podle kterého má do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli o 45 procent. K tomu se hlavní město zavázalo už v roce 2019. Dokument ve čtvrtek schválili zastupitelé. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Většina zastupitelů opozičních ODS a ANO plán nepodpořila, je prý nereálný a nedostatečně připravený.

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Vláda jedná o finančním bonusu pro lidi v karanténě. Má takové opatření smysl? A na co by se měla česká vláda soustředit v době epidemie covidu-19? Na otázky odpovídal bývalý ministr financí a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný v pořadu Interview ČT24.

Finální hlasování o rozpočtu sněmovna odložila na pátek. Menšinový kabinet stále nemá dost hlasů a komunisté dál trvají na miliardových škrtech v rozpočtu armády. Ve hře je rozpočtové provizorium. V Událostech, komentářích o tom mluvili zástupci opozice Tomio Okamura (SPD) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i bývalý ministr financí Ivan Pilný z vládního ANO.

V Praze přijde kvůli současné krizi o práci 40 tisíc lidí a návrat k bývalému stavu, kdy 85 procent jejího výkonu tvořily služby, už nebude možný. V pořadu Interview ČT24 to uvedl současný zastupitel hlavního města a zároveň bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Své nástupkyni na ministerstvu Aleně Schillerové (za ANO) vyčítá, že nehlídá dostatečně razantně státní kasu. Zároveň se domnívá, že v současné krizi bychom si neměli „opasky uvolňovat, ale utahovat.“