Prezident podpisem rozpočtu říká, že lhát se může, míní Kalousek

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel tím, že podepsal rozpočet na příští rok, říká, že lhát se může, prohlásil v Událostech, komentářích bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj finanční plán obsahuje nepravdivé položky. Exministr financí Ivan Pilný poznamenal, že proces sestavování rozpočtu na rok 2025 se vymykal standardu. „To je strašně nebezpečné,“ myslí si.

Kalousek neočekával, že by prezident rozpočet na příští rok vetoval. Překvapený tak není. „Myslím si, že promarnil možnost říct, že jsou věci, které se nedělají. A že nepřipojí svůj podpis pod něco, co objektivně není pravda. Neboť lhát se nemá – to je škodlivé nejen v ekonomice,“ prohlásil. Podle něj státní rozpočet na příští rok obsahuje nepravdivé položky.

Prezident dle Kalouska nemá mluvit vládě do toho, jak má být vysoký deficit nebo jaké mají být rozpočtové priority. „Ale pokud připojí svůj podpis pod něco, o čem on sám objektivně ví, že není pravda, tak tím říká, že lhát se může,“ doplnil. Podle něj tak jde o nebezpečný precedens. „Bude-li tahle praxe pokračovat, nemá cenu schvalovat zákony o státním rozpočtu,“ míní.

Prezidentův podpis nepřekvapil ani Pilného. „Je to promarněná příležitost – ne proto, že by se prezident měl zapojovat do nějakého procesu, kdy by prověřoval, zda jsou výdaje či příjmy nastaveny správně. Ale zásadní je, jakým způsobem se rozpočet konstruuje,“ podotkl někdejší ministr.

Pilný: Pavel měl vyslat signál, že to nebude tolerovat

„Byly do něj zahrnuty věci, které nebyly legislativně podloženy. Dokonce dvakrát, protože kromě příspěvku na obnovitelné zdroje je to také rozpočtové určení daní,“ míní Pilný. Podle něj se navíc rozpočet projednával „za oponou“. „Proces státního rozpočtu se začíná vymykat standardu, který tu byl kdysi nastaven,“ uvedl s tím, že je to podle něj velmi nebezpečné. „Někdo by měl poslat signál, že toto tolerovat nebude. Byl to jediný člověk, který mohl na takový postup poukázat. Udělat to měl.“

Prezident Pavel své rozhodnutí odůvodnil i tím, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal garanci, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech schodek nebude vyšší a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.

„Jsem ochoten uvěřit premiérovi a ministrovi financí, že deficit dodrží, ale bude to za něco. Pokud budou muset dohánět čtyřicet až padesát miliard, které tam objektivně chybí, tak tam prostě nebude něco jiného, o čem teď říkají, že tam bude,“ myslí si Kalousek. Jako příklad uvedl vysoké investice.

Podotkl také, že rozpočet je „nástroj řízení“. V okamžiku, kdy je schválen, by měl podle Kalouska každý, koho se týká, vědět, s čím může počítat a jak se má chovat. „Tím, že jsou tam tyto nepravdivé položky, tak je spousta lidí a subjektů naprosto znejistělá.“ To je dle něj škodlivé.

Pilný si rovněž myslí, že Pavel svým podpisem vystavil bianco šek na to, aby se rozpočet během jeho trvání novelizoval. „Bude-li potřeba těch čtyřicet miliard, které jsou tam uvedeny nepravdivě, nějak opravit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 12 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...