Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.
Prezident Pavel podepsal rozpočet na příští rok
Události: Prezident podepsal rozpočet (zdroj: ČT24)
V prohlášení na sociálních sítích prezident zopakoval, že část předpokládaných příjmů a výdajů podle něj není realistická.
„S premiérem (Petrem Fialou, ODS) a ministrem financí (Zbyňkem Stanjurou, ODS) jsem jednal a dostal jejich osobní garanci, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech schodek nebude vyšší a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ odůvodnil své rozhodnutí Pavel.
Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. Připomněl také, že jeho veto by sněmovna zřejmě přehlasovala, a jednalo by se tak prý jen o „silné gesto“.
Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Výhrady opozice i poradců
Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady, šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal s Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu.
Marek po podpisu uvedl, že se výhrady vůči rozpočtu nepovedlo vyjasnit a že není dobrý. „Nejvíce se bojím toho, aby se nestal precedentem pro budoucí návrhy rozpočtu,“ řekl.
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Fiala už dříve označil rozpočet za víc než rozumný kompromis, opozice ho naopak kritizovala. Stanjura ho označil, včetně příjmů, za realistický.
Pavel ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. „Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat,“ uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země.
K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i Národní rozpočtová rada. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus.
Členka Národní ekonomické rady vlády a poradkyně premiéra Helena Horská je ráda, že prezident zdůraznil, že rozpočet pokračuje v rozpočtové konsolidaci a že by měl pomoci stabilizovat veřejné finance. Sporné položky rozpočtu jsou podle ní akceptovatelným rizikem, změny u dotací na fotovoltaické elektrárny a u platů nepedagogických pracovníků už procházejí legislativním procesem, nejasná tak zůstává jen situace u příjmů z emisních povolenek.
Interview ČT24: Ekonomka Helena Horská z NERV (zdroj: ČT24)
Podle Horské se „manévrovací část“ pro šéfa státní kasy při sestavování rozpočtu čím dál tím více zužuje. „Do hry možná vstupuje daleko víc nejistota ohledně budoucího růstu české ekonomiky. Ta může přinést další výpadky v příjmech v řádu desítek miliard korun, a naopak vyšší výdaje také v podobných řádech,“ podotkla.
„Pro každého ministra financí bude čím dál tím obtížnější umět flexibilně reagovat na ekonomický vývoj, na novou poptávku a na situace, kdy se nebudou plnit rozpočtové plány. Proto je potřeba dělat dál strukturální reformy,“ řekla dále Horská v pořadu Interview ČT24.
Přesuny uvnitř rozpočtu
Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu převedli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici nebo sedm set milionů na vodohospodářskou infrastrukturu. Uvnitř rozpočtu vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu.
Rozpočet počítá například s investiční dotací šedesát milionů korun určené Správě Pražského hradu, která má sloužit k zajištění ochrany areálu Pražského hradu a Lumbeho vily, kde bydlí Pavel s manželkou Evou.
Odpovědné, hodnotí krok Fiala
Premiér Fiala považuje Pavlovo rozhodnutí podepsat rozpočet za odpovědné a správné. „Díky schválenému rozpočtu budeme příští rok moci rekordně investovat, především do výstavby silnic, dálnic a železnic, ale také do školství nebo vědy a výzkumu. Všechny tyto investice mají společný cíl – podpořit ekonomický růst, s tím i růst mezd občanů,“ napsal.
„Mou zodpovědností jako ministra financí je dodržet plánovaný deficit v roce 2025 tak, jak se to současné vládě podařilo ve všech předchozích letech. Rozpočet odráží všechny hlavní priority vlády: je vysoce proinvestiční, z národních zdrojů budou investice v rekordní výši přes 153 miliard korun; kapitola školství se meziročně navyšuje o bezmála 22 miliard korun, a stejně tak o čtyři miliardy korun posílila i oblast vysokého školství,“ prohlásil ministr financí Stanjura.
Podle šéfa státní kasy vláda v rozpočtu na příští rok plní zákonný závazek ve výši dvě procenta HDP na obranu. „Poslední prioritou, která přibyla letos v září, je obnova území po katastrofálních zářijových povodních, kterou plníme jak v rozpočtu na letošní rok ve výši třicet miliard korun, tak i příští rok, kdy na obnovu po povodních půjde dalších deset miliard korun,“ dodal.
„Spadl mi kámen ze srdce. Je to důležitá zpráva a jde o pozitivní signál pro veřejnost, že hned od 1. ledna má Česko platný rozpočet, rozpočet odpovědný, který znamená snižování deficitu,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pořadu Události, komentáře.
Ministr vnitra a šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan ocenil rozhodnutí prezidenta i jeho zdůvodnění. „I my jsme při jednání o rozpočtu požadovali od ministra financí garance, že rozpočet naplní naše oprávněná očekávání zejména v oblasti školství. Jsem rád, že jsme je dostali. Osobně na rozpočtu oceňuji, že je v něm rekordní objem peněz na důležité investice,“ řekl.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný je rád, že Pavel zákon podepsal. „Rozpočtové provizorium by nebylo dobrou zprávou pro celou ekonomiku. Je nyní odpovědností nás, vlády, parametry rozpočtu naplnit. Věřím, že podobně jako v předchozích letech se nám to podaří,“ sdělil.
Ministr dopravy Martin Kupka a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v debatě o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Kritika opozice
„Myslím, že nikdo nečekal nic jiného. Pan prezident vždy naoko váhá, ale vládu pokaždé podrží,“ uvedl předseda opozičního ANO Andrej Babiš.
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích řekl, že Pavlovo rozhodnutí rozpočet podepsat jej nepřekvapilo. „Pan prezident v zásadě řekl, že je připraven tolerovat těch čtyřicet miliard. Když totiž předkládáte schodek 241 miliard, tak reálný schodek (...) je 280 až 290 miliard korun,“ podotkl.
„Přes všechny výtky, jak opozice, tak Národní rozpočtové rady a poradců prezidenta, už měsíc říkáme, že prezident zákon podepíše, protože dlouhodobě podporuje vládu premiéra Petra Fialy. Takže mě to nijak nepřekvapuje,“ komentoval rozhodnutí hlavy státu šéf SPD Tomio Okamura.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř komentuje rozhodnutí o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že prezident byl v prekérní situaci, kdy dostal špatně zpracovaný rozpočet, který neseděl o čtyřicet miliard korun. „Ale vrácení by vedlo k provizoriu a nic by nezměnilo. Chyba je hlavně to, ze vláda prezidenta do této pozice dostala. Za Piráty jsme chtěli o deset miliard menší deficit, opravit chyby a dát peníze na výstavbu škol a nájemních bytů v režii obcí,“ konstatoval.
