Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.
Stanjura informoval, že sněmovna odeslala schválený rozpočet na Hrad v pátek, hlava státu má následně podle zákona patnáct dní na to, aby se k návrhu vyjádřila. Hrad upřesnil termín oznámení na úterý 17. prosince.
Premiér podotkl, že nechce předjímat, jestli Pavel rozpočet podepíše. „Můj dojem byl, že jsme předložili dostatek argumentů k tomu, abychom ho přesvědčili,“ vysvětlil Fiala. Podle něj kabinet připravil transparentní a realistický rozpočet, který podpoří investice a přispěje ke zlepšení kvality života v Česku.
Pavel v nedávném rozhovoru pro deník Blesk uvedl, že k návrhu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek. Ekonomický poradce hlavy státu David Marek v listopadu uvedl, že kvůli nejasnostem některých položek doporučí Pavlovi, aby zákon o rozpočtu nepodepsal.
Ministr Stanjura řekl, že výhrady prezidenta k rozpočtu se týkají půl procenta příjmů a procenta výdajů. Pokud by se naplnila rizika spojená s těmito položkami, vláda by to podle ministra vyřešila omezením jiných výdajů.
Národní rozpočtová rada už dříve uvedla, že odhad příjmů z emisních povolenek považuje za nadhodnocený. Marek v listopadu upozornil, že převedení platů nepedagogických pracovníků na obce i snížení plateb na obnovitelné zdroje vycházejí ze zákonů, které zatím sněmovna neschválila.
Předsedkyni poslaneckého klubu ANO a bývalou ministryni financí Alenu Schillerovou překvapil neurčitý výsledek pondělního jednání. „Jsem z toho rozpačitá, poslouchala jsem stejné výmluvy a nepravdy ze slov pana premiéra a pana ministra,“ nechala se slyšet. Rozpočtu vytýká hlavně netransparentnost.
Premiér Fiala dříve uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Rozpočet jako takový je ale podle ministerského předsedy sestavený odpovědně a realisticky a obsahuje rekordní investice.
Fialova vláda se zatím s prezidentským odmítnutím návrhu rozpočtu na následující rok vypořádávat nemusela. Bývalý prezident Miloš Zeman nicméně v roce 2021 vetoval novelu rozpočtu, která v daném roce zvyšovala schodek z 280 miliard na 375 miliard korun. Koalice následně veto ve sněmovně přehlasovala.
