Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.
Stanjura je přesvědčen o tom, že byl schválen „dobrý rozpočet“. Už v prvním čtení oznámil, že jej pokládá za realistický a přispěje k sociálnímu smíru.
Jednou z položek, která byla předmětem debaty ve vládní koalici, byla otázka nepedagogických pracovníků. Moderátor debaty Událostí, komentářů Martin Řezníček zmínil kritiku, že ministerstvo zatím nemá podchyceno v zákoně, jak budou řešeny platby pro tuto skupinu od září příštího roku dál.
Podle šéfa státní kasy návrh rozpočtu nyní nepředpokládá převod nepedagogických pracovníků do kompetencí obcí a měst. „Když žádný zákon nebude, tak to platí nadále státní rozpočet,“ zdůraznil. Naopak pokud bude zákon schválen a bude k tomu upraveno rozpočtové určení daní, tak prý budou poslány peníze obcím, ve státním rozpočtu podle Stanjury peníze z této položky zbydou.
Na dotaz moderátora, jestli toto není nezodpovědné, ministr odpověděl, že nikoliv, protože peníze na to ve státním rozpočtu jsou. „Pokud převedeme kompetenci, převedeme i ty reálné peníze,“ dodal Stanjura.
STAN chce garance
Hnutí STAN uvedlo, že bude po Stanjurovi požadovat k této věci garance. Podle ministra je však garancí stanovisko vlády. „To přece není můj návrh rozpočtu, ten vypadal trochu jinak,“ řekl. Odkázal se na hlasování poslanců vládní koalice, kteří se podle něj vyslovili jednotně.
Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) poslanci hnutí přemýšleli, zda zvednout pro rozpočet ruku, když nebudou mít zmíněné garance v otázce nepedagogických pracovníků. Tato debata však byla pouze do druhého čtení. „Tam jsme ještě uvažovali o tom, že bychom dali nějaký pozměňovací návrh,“ uvedl.
Od příštího školního roku by prý chtěli upravit rozpočtové určení daní a částku, která šla „přes určité šablony na nepedagogické pracovníky“ na kraje a obce, by dávali přímo obcím z rozpočtového určení daní.
Ujistil také, že by daná legislativa měla projít. „Je na tom koaliční dohoda, dneska je to 104 poslanců, máme na tom všichni shodu, nikdo to nerozporuje,“ přiblížil. Kdyby k tomu nedošlo, musí se na tento krok podle Bernarda najít prostředky „jinde“.
Nereálná čísla, kritizuje Schillerová
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová soudí, že Stanjura prosadil „zákon roku v rozporu se zákonem“. Vytkla, že v rozpočtu jsou nadhodnoceny příjmy a podhodnoceny výdaje – podle ní o zhruba čtyřicet až padesát miliard korun. Zmínila také otázku obnovitelných zdrojů, na něž je v rozpočtu vyčleněno 8,5 miliardy korun. „Experti odhadují až třicet miliard,“ tvrdí.
Podle hnutí ANO popřel Stanjura „základní požadavky veřejného rozpočtování, jako jsou reálnost, pravdivost nebo úplnost“. Prezident Petr Pavel i kvůli těmto věcem váhá s podpisem příslušného zákona. Vláda se tomuto podle Stanjury vyhnout nemohla. „Myslím, že to, co jsme předložili do sněmovny (…) bylo maximum politické dohody mezi vládními stranami,“ uvedl.
Pokud bude podle Stanjury nutné vynaložit z rozpočtu některé výdaje, o nichž se zatím neví – což označil za riziko – tak se „škrtnou jiné výdaje“. Státní rozpočet také počítá s ekonomickým růstem o 2,7 procenta. Ministr však připustil, že jedním z rizikových faktorů je silná provázanost české ekonomiky s německou, jejíž růst ovšem ve třetím čtvrtletí zvolnil na 2,8 procenta.
Pokud by bylo ve vládě ANO, nerezignovalo by podle Schillerové na boj s šedou ekonomikou. Zmínila například opoždění plnění plánu daně z příjmu právnických osob. Rozpočet tak označila za hru s čísly, která by se navíc podle ní měla zreálnit.
Vláda dle Schillerové slibovala, že bude šetřit na výdajové straně. Připomněla i růst výdajů na Úřadu vlády o 29 procent. Státní rozpočet je tak podle ní „dům na hliněných nohou“
Pirátům vadí nárůst zadlužení
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek zdůraznil, že strana už během svého působení ve vládě tvrdila, že pro rozpočet hlasovat nebude. „Neadresuje základní problémy – zkrátka politici jsou moc uzavření ve svých slonovinových věžích a nevšimli si, že je tady obrovsky drahé bydlení, mezitím co investují svoje rekordní platy do investičních bytů,“ podotknul.
Podle něj se dosud vyskytují neplněné závazky – například platy učitelů. Za státní dluh se podle něj také platí velmi vysoké úroky, částka navíc bude narůstat, dodal. V budoucnu tak dle něj bude méně peněz, které by se mohly vynaložit na „důležité věci“. „Bohužel vláda přijala takový postup, že všechny kroky, všechny výdaje, pouze odkládá,“ dodal.
Nesouhlas však k tomuto vyjádřil místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda. „Když porovnáváme nárůst výdajů a nárůst příjmů, tak nárůst příjmů je vyšší než nárůst výdajů, což je evidentně krok ke konsolidaci,“ uvedl. Konsolidace je podle něj nutná, nemá se však prý zapomínat na potřebné – rodiče s dětmi či seniory.
Hrnčíř: Reálná čísla výdajů klesají
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) navrhuje zmrazení platů politiků. Je to podle něj jedna z cest, jak se k této věci nyní postavit. „V době, když domácnosti chudnou, když se ekonomice nedaří, zvyšovat platy nedává smysl,“ uvedl s tím, že zásadní úspora pro státní rozpočet z toho však neplyne.
Jednou z největších položek ve státním rozpočtu jsou výdaje na školství, výzkum a inovace. Částka podle Hrnčíře vypadá jako vysoká v absolutní hodnotě, ale reálná hodnota je podle něj o trochu nižší. Investice SPD podle něj podporuje. Zmínil také další problémy, které dopadají na konkurenceschopnost českého průmyslu – například vysoké ceny energií.
„Nemůžete chtít po poslanci TOP 09, kterým já jsem, aby hořel láskou k rozpočtu, který má schodek více než 240 miliard korun,“ řekl předseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Na rozpočet je ale podle něj nutné se podívat „realistickou politikou“.
Zmínil také, že jde o kompromisní rozpočet, který respektuje „nějaký sociální smír“. Jsou podle něj skupiny obyvatel – zaměstnanců, které si zaslouží přidat na mzdách, ale vše je prý o balanci. Strana podle něj chce snižovat schodky státního rozpočtu. Kompromis je podle něj konsolidací v tom smyslu, že je vidět „roky po sobě“ snižující se schodek státního rozpočtu. „Byť si Česká republika – a nejsem z toho vůbec nadšený – půjčuje za poměrně výhodných podmínek,“ dodal.
