Důvodem pro veto rozpočtu na příští rok by podle prezidenta Petra Pavla bylo, kdyby v něm vláda ignorovala své stanovené priority. Za zásadní považuje také transparentnost, aby jednotlivé složky rozpočtu na příjmové či výdajové straně byly naprosto jasné a srozumitelné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně prohlásil, že rozpočet bude vládní priority odrážet, způsob financování deficitu a státního dluhu zatím nezná.
Prezident už dříve avizoval, že se koncem srpna zúčastní jednání kabinetu, na kterém se bude rozhodovat o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Uvedl ale, že rozhodně není v roli, aby vládě kontroloval, jak rozpočet zpracovává nebo navrhuje. „Takovou ambici jsem nikdy neměl,“ zdůraznila hlava státu. Rozpočet na letošek je naplánovaný se schodkem 252 miliard korun, pro rok 2025 ministerstvo financí očekává jeho snížení na 235 miliard.
„Pokud by skutečně došlo k tomu, že v návrhu rozpočtu budou ignorovány priority tak, jak si je stanovila vláda, pak by to byl důvod ten rozpočet vetovat, protože by vlastně nesplnil to, co vláda voličům slíbila a kvůli čemu ji volili,“ podotkl Pavel.
Stanjura vyloučil, že by rozpočet priority vlády neobsahoval. Politická jednání o jeho podobě začnou podle něj v srpnu, konečný návrh, který bude priority vlády jako celku obsahovat, zveřejní kabinet nejpozději na konci září. „V tuto chvíli nemá smysl, aby každý jednotlivý člen vlády říkal, jaké jsou jeho priority v rozpočtu,“ míní šéf státní kasy.
Co se týče transparentnosti, je podle Pavla důležité, aby se opticky nesnižoval deficit například převodem peněz do fondu dopravní infrastruktury. „To je jedna věc, která byla kritizována v minulém roce. Apeloval jsem na ministra financí, na předsedu vlády, aby takové kritice nešli naproti tím, že budou opakovat stejnou věc,“ poznamenal.
Stanjura se k prezidentově výhradě blíže nevyjádřil. „Jaké nástroje na financování státního dluhu a deficitu zvolíme, dnes ještě nevím,“ připustil. V minulosti vláda odůvodňovala mimorozpočtové financování dopravní infrastruktury tím, že půjčky od Evropské investiční banky byly v daný moment výhodnější než vydání státních dluhopisů.
Pavel považuje také za spíše pozitivní, že prvotní nástřel rozpočtu nebyl publikován. „Zveřejnit něco, co je v neustálém pohybu, jenom vede k tomu, že se vedou často iracionální a velice emocionální debaty o miliardách pro ten či onen resort bez toho, že by to bylo jakkoli věcně podloženo,“ míní. Krok vlády tedy nevidí jako zásah do transparentnosti, na kterou jinak apeluje, ale spíše jako zjednodušení procesu.
Pavel: Politická atmosféra v Česku je vyhrocená
Prezident v rozhovoru pro ČTK také poznamenal, že politická atmosféra v Česku je dost vyhrocená. Komunikace mezi vládou a opozicí je podle něj poznamenána množstvím různých hořkostí, které jedna strana vůči druhé cítí.
S premiérem Petrem Fialou (ODS) a se zástupci opozičního hnutí ANO jednal Pavel letos i loni o zahraniční a bezpečnostní politice. Po setkáních se výraznější rozepře neobjevily. Opačně tomu bylo v březnu po oznámení výsledků schůzky o důchodové reformě s politiky ANO společně s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). ANO pak odmítlo další jednání v podobném formátu.
„Mojí snahou bylo dovést vládu a opozici k jednání o důležitých otázkách, které jsou předmětem dlouhodobého zájmu všech občanů, nejenom voličů jedné strany nebo jedné koalice,“ nastínil Pavel. Situace, kdy si vláda vše prosadí bez koordinace s opozicí, jež následně dává najevo, že vše po volbách zase zruší či změní, vytváří atmosféru, která Česko neustále vrací v čase, míní hlava státu.
„A tím nejenom že ztrácíme energii, zdroje, čas, ale také důvěru občanů v politiku,“ je přesvědčený prezident. „Protože vidí, že to vlastně nikam nespěje, že to je takový cyklus, kde se pořád vracíme do stejného bodu. Myslím, že to stále stojí za snahu to prolomit,“ dodal.
O potenciál podle něj Česko přichází právě tím, že nejsou obě strany schopny se domluvit ani na základních věcech. „Přijmout dlouhodobou strategii a držet se jí je vlastně jediná cesta, jak se dopracovat k cíli. Země, které to dokážou, a jsou takové i v Evropě, jsou na tom výrazně lépe, než jsme my dneska,“ prohlásil.
