Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.
Jednou z hlavních rolí prezidenta je podle Pavla tlumit rozdělenost společnosti. „Pokud má být prezident nadstranickým, měl by vyvíjet veškerou snahu, jak smířit protichůdné názory a dovést je k nějaké míře kompromisu,“ ujasnil.
Upozornil však, že odlišuje termíny „nadstranický“ a „nestranný“, jelikož i hlava státu má své hodnoty, za kterými by si měla stát. „Každý má nějaký pohled na věc, tudíž do určité míry nějakou stranu zastává,“ doplnil s tím, že on sám bude vždy stranit tomu, co považuje za správné pro Česko.
„Zapomněli jsme, jak spolu komunikovat, jak si navzájem naslouchat, zamyslet se nad tím, jestli na argumentech protistrany není něco, co bychom mohli přijmout,“ prohlásil také prezident.
Revize dávek je potřeba, míní Pavel
Pavel při svých cestách po krajích často upozorňuje na rozdíly mezi regiony. „Problémy se tady (v Karlovarském kraji, místu debaty, pozn. red.) opravdu koncentrují. (...) To, co pro mě z návštěv vyplynulo, je, že na problémy daného kraje se musíme dívat v komplexu – není možné se dívat zvlášť na exekuce, zvlášť na bydlení, vzdělávání,“ poznamenal.
Prezident dále upozornil, že konkrétně dávkový systém v Česku je nastaven tak, že je demotivující. „Roste nám tu několikátá generace, která si zvykla, že příjmem jsou dávky, nikoliv práce,“ uvedl. Systém podle něj není příliš adresný, je možná plošněji zaměřený, než by měl být. Jeho hluboká revize je tak dle Pavla potřebná.
Z jeho posledních návštěv krajů dle Pavla vyplynulo, že je v Česku také skupina lidí, kteří pracují, platí daně, přesto nejsou schopni uhradit ze svých příjmů běžné životní potřeby. „Tato skupina bohužel roste a dosahuje nějakých 1,6 milionu lidí,“ upozornil.
O sociálních dávkách bude prý Pavel jednat příští týden s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Zatím nechtěl hodnotit plán resortu na vznik jednotné dávky státní sociální podpory, která má sloučit příspěvek na bydlení, dětské přídavky, doplatky na bydlení a příspěvek na živobytí. „Zda je superdávka nejlepší cestou, to bych si rád s ministrem vyjasnil,“ podotkl.
Resort školství mohl udělat více, věří Pavel
Prezident hovořil také o českém školství. Podle něj chybí komplexní systém kontroly kvality. „Přehled o tom, jestli nemáme příliš mnoho oborů, jestli jsou obory navázané na potřeby, které chceme rozvíjet jako prioritní,“ uvedl jako příklad.
Ministerstvo školství mohlo podle něj v tomto volebním období pro reformu vzdělávacího systému udělat více. Strategie vzdělávání, kterou Česko má, je dle mnohých odborníků dobrá a obsahuje kroky, kterou by republika měla jít, bohužel ji ale nenaplňujeme, upozornil prezident. „Když říkáme, že od vzdělávání se odvíjí vše ostatní, tak bychom s reformou vzdělávacího systému měli postupovat mnohem rychleji,“ dodal.
Pavel se zúčastní jednání vlády, na kterém bude kabinet rozhodovat o návrhu státního rozpočtu na příští rok. „Mojí úlohou není stanovovat vládě rozpočtové priority, ale upozorňovat, aby se plnilo programové prohlášení a sliby občanům,“ zdůraznil.
Na zasedání kabinetu chce nezprostředkovaně získat informace, jak kabinet hodlá své priority naplňovat a jak bude vysvětlovat skladbu rozpočtu. „Nechci předstírat, že detaily tvorby státního rozpočtu a řízení ekonomiky jsou mi vlastní,“ podotkl s tím, že zaměřit se chce zejména na jeho principy. „Ty spočívají v transparentnosti a v naplňování priorit.“
Prezident si nepřeje změny v čele resortu obrany a armády
Média v poslední době opětovně hovoří o sporech mezi ministryní Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Pavel k tomu řekl, že je přesvědčený, že budou schopní se domluvit.
S oběma aktéry prý hovořil. „Shodli jsme se, že v aktuální bezpečnostní situaci si nemůžeme dovolit rozmíšky nad banalitami. Myslím, že jsou si toho vědomi oba představitelé. Ani já, ani premiér nechceme žádné personální změny. Jsem přesvědčen, že jsou (Černochová a Řehka) schopní se domluvit. V tomto jsme na jedné lodi, jde nám o to, aby naše země měla co nejlépe zajištěnou obranyschopnost,“ řekl. Není jediný důvod snižovat důvěryhodnost institucí, které se na tom podílejí, doplnil.
Problémy podle něj pramení z toho, jak předpisy definují působnost ministra a náčelníka generálního štábu. „Armáda je řízena politicky, to je nezpochybnitelné. Vláda dává armádě zadání a směr, náčelník generálního štábu armádě velí. To vytváří prostor pro to, aby se pravomoci trochu překrývaly,“ popsal.
Pavel podpořil nástup velvyslance v Rusku
Pavel také uvedl, že podepsal dokument, kterým se zahajuje proces nástupu nového českého velvyslance v Rusku. „Dokument, kterým se zahajuje proces udělení agrément našemu velvyslanci, jsem podepsal. Proces může začít,“ dodal. Nemyslí si, že bude dokončen v řádu týdnů či jednotek měsíců. „V případě Ruska to může trvat i rok,“ míní.
O tom, zda při nynější ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatovali klíčoví ústavní činitelé delší dobu. Prezidenta k podpoře rozhodnutí vedlo to, že podle něj začal proces směřující k míru na Ukrajině.
Spojuje ho s mírovou konferencí, které se zúčastnil před dvěma týdny ve Švýcarsku. Osmdesát zemí světa na ní společně vyzvalo, aby „územní celistvost“ Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. „Je tu většina zemí na této planetě, která chce problémy řešit v souladu s Chartou OSN a platným mezinárodním řádem,“ řekl Pavel. Věří, že časem se do mírového jednání zapojí i Čína a Rusko.
