Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.
Summit konaný po více než dvou letech ruské agrese na Ukrajině byl účastníky označován jako první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi.
„Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi,“ uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. „Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.
Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.
„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.
Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí podpořila základní zásady mezinárodního práva. „Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ zmínil český prezident.
Podle Pavla je třeba zapojit do jednání Čínu
Už předtím v národním prohlášení zdůraznil, že ruská válka na Ukrajině není jen krizí v Evropě, jak ji někteří nazývají, ale je konfliktem s ohromnými dopady pro region i globálně. Pavel doufá, že konference vydláždí cestu k budoucímu mírovému uspořádání na Ukrajině.
„Pokud bude Rusko víc a víc v izolaci a více zemí se přihlásí k tomu, že trvalého míru na Ukrajině může být dosaženo jenom na půdorysu Charty OSN, respektu těch základních principů, pak zřejmě ani Čína nebude chtít zůstat izolovaná v malé skupince zemí, ale připojí se nějakým konstruktivnějším způsobem do jednání. A v okamžiku, kdy bude Čína stát v hlavním balíku zemí, které budou usilovat o mírové řešení, pak Rusko bude s největší pravděpodobností cítit, že nastal správný okamžik, aby se těch jednání zúčastnilo taky,“ prohlásil Pavel po návratu ze summitu.
Druhou variantou však je, že Čína s Ruskem vytvoří vlastní summit, na který se budou snažit přizvat co nejvíc zemí a prezentovat na něm své vidění světa, míní Pavel. Za klíčovou věc považuje právě účast Pekingu na dalším jednání. Ruský návrh řešení konfliktu prezident označil za „soubor kapitulačních podmínek, které zcela ignorují mezinárodní právo a nastolují právo silnějšího“.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je jasné, že míru na Ukrajině nelze dosáhnout jedním rozhodnutím. Ruský vůdce Vladimir Putin zatím o ukončení konfliktu vážně neusiluje a místo toho trvá na kapitulaci Kyjeva, řekla šéfka unijní exekutivy médiím. „Žádná země v dějinách by na takovéto nehorázné podmínky nepřistoupila.“
Zelenskyj: Začne práce na „akčních plánech pro mír“
Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022. Podle Kyjeva je třeba nejdříve dohodnout společné stanovisko v co největší skupině zemí bez Ruska, až poté přichází do úvahy jednání s Moskvou.
Účastníci summitu se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto plány by měly být hotové do „měsíců, ne let“.
„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postsummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ řekl Zelenskyj. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.
Pracovní skupiny věnované jednotlivým aspektům ruské agrese na Ukrajině jednaly už před tímto víkendem a také přímo na summitu. Konkrétně se v luxusním resortu nad Lucernským jezerem jednalo o třech bodech ukrajinského plánu: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.
Kanadský premiér Justin Trudeau sdělil, že jeho země hodlá v nejbližších měsících uspořádat konferenci na úrovni ministrů zahraničí, kde se bude probírat humanitární rozměr války.
Česko spolupředsedalo jednání o jaderné bezpečnosti
Skupině o jaderné bezpečnosti spolupředsedalo Česko, které ve skupině bylo spolu s Francií či Švédskem. „Před začátkem plnohodnotné války ze strany Ruska provozovala Ukrajina patnáct jaderných bloků a byla sedmým největším výrobcem jaderné elektřiny na světě. Stále ještě, i po ukradení Záporožské jaderné elektrárny ruskými okupanty a jejím odstavení, provozuje devět jaderných bloků,“ shrnula před jednáním aktuální stav předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která na summit také dorazila.
„Je zcela klíčové zajistit pro těch devět provozovaných bloků adekvátní zásoby náhradních dílů, adekvátní údržbu, protože zejména po dobu zimy bude Ukrajina tyhle bloky opravdu moc potřebovat. Tady se mohou dobře uplatnit české firmy, které s ukrajinským (provozovatelem jaderných elektráren) Enerhoatomem mají rozsáhlou spolupráci. Takže i to jistě v tom nabídkovém listu bude,“ dodala Drábová k jednání pracovní skupiny.
„Naším cílem zde je najít cesty, jak chránit jaderná zařízení na Ukrajině, jak nad nimi udržet plnou kontrolu a jak zabránit událostem, které by mohly vést ke katastrofě globálního rozsahu,“ dodal Pavel.
Zelenskyj: Je třeba rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině
Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, měl především položit základy dalším jednáním o ukončení války, kterou před více než deseti lety zahájilo a před dvěma roky vyeskalovalo Rusko. Účastnily se ho delegace stovky zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád. Za Spojené státy se zúčastnili viceprezidentka Kamala Harrisová a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Zelenskyj na úvod summitu řekl, že se státníci z celého světa musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině. Na summitu se k němu podle něj mezinárodní společenství začalo přibližovat.
Kyjev se na prvním summitu svého druhu snažil dál budovat mezinárodní podporu pro svůj „mírový vzorec“, který počítá mimo jiné s úplným stažením Rusů z okupovaných částí Ukrajiny. Zatímco Rusko pokračuje v agresi proti sousední zemi, žádná shoda na uceleném plánu se na švýcarském summitu nečekala. Účastníci toto jednání prezentovali jako první krok v dlouhém procesu.
- Radiační a jaderná bezpečnost s důrazem na ochranu největší evropské jaderné elektrárny v ukrajinském Záporoží.
- Potravinová bezpečnost, včetně ochrany a zajištění vývozu obilí z Ukrajiny na světový trh.
- Energetická bezpečnost se zaměřením na cenová omezení ruských energetických zdrojů.
- Propuštění všech zajatců a unesených osob, včetně válečných zajatců a dětí unesených do Ruska.
- Obnovení územní celistvosti Ukrajiny a její opětovné potvrzení podle Charty OSN.
- Stažení ruských jednotek a zastavení bojů, přičemž všechny strany odsouhlasí příměří pod dohledem OSN.
- Zajištění spravedlnosti, včetně zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů.
- Ekologická bezpečnost s cílem chránit životní prostředí a požadovat po Rusku náhradu škod.
- Předcházení eskalaci posílením euroatlantické bezpečnostní architektury.
- Potvrzení konce války všemi stranami prostřednictvím podepsání dokumentu.
Zdroje: president.gov.ua/Euromaidan Press
