Svět se přiblížil ke spravedlivému míru na Ukrajině, řekl o summitu Zelenskyj

6 minut
Události: Začal summitu o míru na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

„Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj na úvodním plenárním jednání, které v hotelovém komplexu nad Lucernským jezerem začalo vpodvečer. Promlouval při tom k zástupcům zhruba devadesáti zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.

Zelenskyj se také vyjádřil k tomu, proč na akci není zastoupené Rusko. „Kdyby Rusko mělo zájem o mír, nebyla by žádná válka. My musíme spolu rozhodnout, co spravedlivý mír znamená,“ zdůraznil.

3 minuty
Zástupci desítek zemí jednají ve Švýcarsku o cestě k míru na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině,“ prohlásil český prezident Petr Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích. „Určitě nebude dosaženo shody, jak nastolit mír na Ukrajině. Takovou ambici ani nemá,“ podotkl český prezident.

Jednání budou podle Pavla rozdělena do tří oblastí, kterými jsou jaderná bezpečnost, potravinová bezpečnost a svoboda plavby a humanitární otázky. Prezident je považuje za klíčové oblasti, na nichž se dokáže shodnout většina zemí světa. „V oblasti jaderné bezpečnosti, které spolupředsedá Česká republika, se podařilo zatím dosáhnout největšího pokroku,“ je přesvědčen Pavel.

Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje přitom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.

„Chceme zahájit široký proces s ohledem na trvalý a udržitelný mír na Ukrajině, abychom vytvořili podmínky pro budoucí mírový summit za účasti Ruska. To se podaří pouze zapojením různých národů a nám půjde o nalezení společného jmenovatele tohoto snažení a dosažení konkrétního pokroku v jednotlivých otázkách,“ konstatovala švýcarská prezidentka Viola Amherdová.

Ruský útok na Ukrajinu narušil světový řád a způsobil nesmírné utrpení, zdůraznila prezidentka. „Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin,“ prohlásil pak Zelenskyj.

4 minuty
Zpravodaj ČT Řezníček k mírovému summitu ve Švýcarsku
Zdroj: ČT24

Účastníci z celého světa

Do resortu na kopci Bürgenstock přijely hledat společný postup delegace stovky zemí a mezinárodních organizací, přičemž asi polovina účastníků je z Evropy, oznámili švýcarští pořadatelé. Kromě Ruska nepřijel žádný zástupce Číny. Zastoupené jsou Spojené státy, nedorazil však americký prezident Joe Biden.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová před ostatními účastníky ruskou válku proti Ukrajině označila i za útok na mezinárodní pravidla a normy. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vzkázal, že mír „nemůže být kapitulací Ukrajiny“, informovala agentura AFP.

Za Česko na summit přijel kromě prezidenta Pavla také náměstek ministra zahraničí Jan Marian a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Právě jaderná bezpečnost by měla být jedním ze tří hlavních témat jednání vedle dopadů ruské agrese v humanitární oblasti a potravinové bezpečnosti. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině k jaderné a radiační bezpečnosti na Ukrajině, v dubnu se její schůzka konala v Praze.

Pokud jde o rozsah, tak jde o bezprecedentní summit, upozornil zpravodaj ČT Martin Řezníček. „Od února 2022 se nesešlo tolik světových lídrů. Drtivá většina Západu i částečně zástupci globálního Jihu se budou snažit shodnout na tom, co by mohlo vést jednou k míru, to znamená dát dohromady nějakou cestovní mapu, a během toho by bylo přizváno i Rusko. To znamená vycházet z Charty OSN, aby byla zachována územní celistvost Ukrajiny a suverenita,“ popsal proces Řezníček. 

9 minut
Expert Smetana: Mírový summit je diplomatická ofenziva Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy vnímá mírový summit zejména jako „ukrajinskou ofenzivu“, kdy se Kyjev snaží zapůsobit nejen na své spojence na Západě, ale také na globální Jih, který byl dosud spíš chladný, a rozšířit tak koalici svých podporovatelů.

„Nacházíme se v situaci, kde proti sobě stojí dvě strany, jejichž představy o tom, jak má mírové uspořádání vypadat, jsou zcela nekompatibilní a situace na bojišti se nedostala do bodu, kdy by jedna ze stran byla donucena kapitulovat a vzdát se svých nároků, které často říká do veřejného prostoru,“ poznamenal expert.

Jednání se konají na pozadí pokračujících bojů, v nichž je aktuálně iniciativa na straně Rusů. Moskva summit kritizuje a v pátek sdělila, že její jednotky přestanou útočit na ukrajinská města a vesnice jen tehdy, když ukrajinští vojáci opustí čtyři ukrajinské regiony, které Rusko částečně kontroluje. Dalším požadavkem ruského vůdce Vladimira Putina je to, aby Ukrajina přestala usilovat o členství v NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 19 hhodinami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 19 hhodinami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 21 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 22 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 22 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 23 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025
Načítání...