Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.
„Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj na úvodním plenárním jednání, které v hotelovém komplexu nad Lucernským jezerem začalo vpodvečer. Promlouval při tom k zástupcům zhruba devadesáti zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.
Zelenskyj se také vyjádřil k tomu, proč na akci není zastoupené Rusko. „Kdyby Rusko mělo zájem o mír, nebyla by žádná válka. My musíme spolu rozhodnout, co spravedlivý mír znamená,“ zdůraznil.
„Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině,“ prohlásil český prezident Petr Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích. „Určitě nebude dosaženo shody, jak nastolit mír na Ukrajině. Takovou ambici ani nemá,“ podotkl český prezident.
Jednání budou podle Pavla rozdělena do tří oblastí, kterými jsou jaderná bezpečnost, potravinová bezpečnost a svoboda plavby a humanitární otázky. Prezident je považuje za klíčové oblasti, na nichž se dokáže shodnout většina zemí světa. „V oblasti jaderné bezpečnosti, které spolupředsedá Česká republika, se podařilo zatím dosáhnout největšího pokroku,“ je přesvědčen Pavel.
Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje přitom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.
„Chceme zahájit široký proces s ohledem na trvalý a udržitelný mír na Ukrajině, abychom vytvořili podmínky pro budoucí mírový summit za účasti Ruska. To se podaří pouze zapojením různých národů a nám půjde o nalezení společného jmenovatele tohoto snažení a dosažení konkrétního pokroku v jednotlivých otázkách,“ konstatovala švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Ruský útok na Ukrajinu narušil světový řád a způsobil nesmírné utrpení, zdůraznila prezidentka. „Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin,“ prohlásil pak Zelenskyj.
Účastníci z celého světa
Do resortu na kopci Bürgenstock přijely hledat společný postup delegace stovky zemí a mezinárodních organizací, přičemž asi polovina účastníků je z Evropy, oznámili švýcarští pořadatelé. Kromě Ruska nepřijel žádný zástupce Číny. Zastoupené jsou Spojené státy, nedorazil však americký prezident Joe Biden.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová před ostatními účastníky ruskou válku proti Ukrajině označila i za útok na mezinárodní pravidla a normy. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vzkázal, že mír „nemůže být kapitulací Ukrajiny“, informovala agentura AFP.
Za Česko na summit přijel kromě prezidenta Pavla také náměstek ministra zahraničí Jan Marian a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Právě jaderná bezpečnost by měla být jedním ze tří hlavních témat jednání vedle dopadů ruské agrese v humanitární oblasti a potravinové bezpečnosti. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině k jaderné a radiační bezpečnosti na Ukrajině, v dubnu se její schůzka konala v Praze.
Pokud jde o rozsah, tak jde o bezprecedentní summit, upozornil zpravodaj ČT Martin Řezníček. „Od února 2022 se nesešlo tolik světových lídrů. Drtivá většina Západu i částečně zástupci globálního Jihu se budou snažit shodnout na tom, co by mohlo vést jednou k míru, to znamená dát dohromady nějakou cestovní mapu, a během toho by bylo přizváno i Rusko. To znamená vycházet z Charty OSN, aby byla zachována územní celistvost Ukrajiny a suverenita,“ popsal proces Řezníček.
Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy vnímá mírový summit zejména jako „ukrajinskou ofenzivu“, kdy se Kyjev snaží zapůsobit nejen na své spojence na Západě, ale také na globální Jih, který byl dosud spíš chladný, a rozšířit tak koalici svých podporovatelů.
„Nacházíme se v situaci, kde proti sobě stojí dvě strany, jejichž představy o tom, jak má mírové uspořádání vypadat, jsou zcela nekompatibilní a situace na bojišti se nedostala do bodu, kdy by jedna ze stran byla donucena kapitulovat a vzdát se svých nároků, které často říká do veřejného prostoru,“ poznamenal expert.
Jednání se konají na pozadí pokračujících bojů, v nichž je aktuálně iniciativa na straně Rusů. Moskva summit kritizuje a v pátek sdělila, že její jednotky přestanou útočit na ukrajinská města a vesnice jen tehdy, když ukrajinští vojáci opustí čtyři ukrajinské regiony, které Rusko částečně kontroluje. Dalším požadavkem ruského vůdce Vladimira Putina je to, aby Ukrajina přestala usilovat o členství v NATO.
