Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.
Putin se k možnosti jednání s Ukrajinou vyjádřil na setkání s vedením ruského ministerstva zahraničí. Učinil tak krátce před začátkem mezinárodního summitu o míru na Ukrajině, který se bude o víkendu konat ve Švýcarsku.
Putin požaduje, aby ukrajinské jednotky opustily Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje, ale nemá je pod kontrolou celé. Ukrajina by se tedy musela vzdát i území, které Rusko dosud neokupovalo a které má od začátku války zcela pod kontrolou Kyjev. Moskva navíc od začátku své války v roce 2014 okupuje ukrajinský poloostrov Krym.
„Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. Upozorňuji: z celého území těchto oblastí v jejich administrativních hranicích,“ prohlásil šéf Kremlu, přičemž v prvních dvou případech použil termíny, které Moskva používá pro ukrajinskou Doněckou a Luhanskou oblast.
Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) jsou politické organizace, které na východě Ukrajiny vyhlásily Moskvou koordinované síly v prvním roce ruské války v dubnu 2014. Poté, co Rusko svou agresi ještě vystupňovalo a v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi, oznámila Moskva anexi celých čtyř výše zmíněných ukrajinských oblastí, přestože je zcela neovládá.
Další Putinovy požadavky: omezení ukrajinské armády a zrušení protiruských sankcí
Podle ruské státní agentury TASS stanovil šéf Kremlu celkem čtyři podmínky pro jednání s Ukrajinou: kromě stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí a formálního slibu Kyjeva nevstoupit do NATO požaduje také neutrální a bezjaderný status Ukrajiny a zrušení všech západních sankcí proti Rusku. Moskva přitom opakovaně tvrdí, že západní sankce Rusku neubližují.
Podle agentury AP zmínil Putin i omezení ukrajinských ozbrojených sil a ochranu zájmů rusky mluvícího obyvatelstva země. Kreml opakovaně tvrdí, Kyjev rusky mluvící obyvatele diskriminuje, což ale neodpovídá realitě. Ruština se v zemi dlouho těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština, což z velké části změnila právě až ruská agrese.
Putin tvrdí, že jakmile Kyjev začne vojska stahovat a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání. Rusko přitom v minulosti opakovaně porušilo dohody, které se samo zavázalo dodržovat. Do poslední chvíle popíralo i to, že má v úmyslu zahájit plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
Zelenskyj: Je to ultimátum
„Tyto vzkazy jsou ultimátum,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v rozhovoru s italskou stanicí Sky TG24 na otázku, co si o Putinových podmínkách myslí. Ani postoupení území Rusku by totiž podle Zelenského Putina nezastavilo. „On (Putin) chce tu část našich území, které okupuje (Rusko), ale i další část, která okupována není,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Podle Zelenského Putin používá podobnou taktiku jako nacistický diktátor Adolf Hitler, který při vyjednávání se západními zeměmi stupňoval své požadavky. „Těmto vzkazům nesmíme důvěřovat, protože Putin jde stejnou cestou. Nyní mluví o čtyřech regionech, dříve mluvil o Krymu a Donbasu,“ připomněl Zelenskyj, který považuje ruského vůdce za novou tvář nacismu.
V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině někdy zaznívají názory, že je třeba konflikt zmrazit či že by se Ukrajina v zájmu míru měla vzdát části svého území ve prospěch Ruska. Kritici přirovnávají tyto návrhy řešení k situaci z roku 1938, kdy Německo nejprve anektovalo Rakousko a poté dosáhlo i připojení československého pohraničí ke svému území. Hitler tvrdil, že pokud budou jeho požadavky splněny, zabrání se tak válce. O rok později ale Berlín společně s Moskvou válku stejně rozpoutaly.
Podoljak: Žádný seriózní pokus o mír
Také podle poradce šéfa Zelenského kanceláře Mychajlo Podoljaka nejsou Putinovy podmínky seriózním pokusem o nalezení dohody na smíru.
„Vyslovil pouze ‚standardní agresorskou sestavu‘, která zazněla už mnohokrát,“ napsal prezidentský poradce. „Návrh Ruska vypadá takto: 1. Dejte nám svá území. 2. Vzdejte se své suverenity... 3. Zůstaňte nechráněni (žádné členství v aliancích). 4. Zrušte (spolu se západními zeměmi) všechny sankce zcela a hned, abychom mohli naplnit naši militarizovanou ekonomiku a více investovat do informačních provokací po celém světě. 5. Urychleně napravme ‚ne/selhání‘ Ruska na úkor Ukrajiny,“ dodal Podoljak, podle něhož Rusko ve skutečnosti válku ukončit nechce.
Také generální tajemník NATO Stoltenberg uvedl, že z Putinovy strany nejde o návrh předložený v dobré víře. „Není to Ukrajina, kdo má stáhnout vojáky z ukrajinského území, ale Rusko, které má stáhnout vojáky z okupovaného ukrajinského území,“ reagoval na Putinova slova. „Ukazuje se, že očekávají, že se Ukrajina vzdá části svého území. Není to mírový návrh, je to návrh na další agresi a okupaci,“ dodal Stoltenberg.
Putinovo vyjádření představuje moment, kdy jasně stanovil své podmínky pro ukončení války, ale neobsahuje žádné nové požadavky, podotkla agentura AP. Americký Institut pro studium války (ISW) už dříve zdůraznil, že Putin nemá zájem o smysluplná jednání a jakékoli urovnání, které by mu bránilo pokračovat ve zničení nezávislého ukrajinského státu.
Putin chce sféru vlivu, ve které by bylo i Česko
Putin také řekl, že se svět přiblížil k bodu, odkud není návratu. K současnému mimořádně nebezpečnému stavu podle něj vedl egoismus a arogance západních států. Je to přitom Rusko, které vojensky napadá či jinak ohrožuje ostatní – ať už jde o deset let trvající agresi proti Ukrajině, napadení Gruzie v roce 2008, či hybridní válku proti Západu, jejíž součástí jsou i výbuchy muničních skladů ve Vrběticích a zřejmě i další sabotáže v Evropě včetně podezření se žhářských útoků v Praze.
Šéf Kremlu také prohlásil, že současný západní model globální bezpečnosti se zhroutil a je třeba najít způsob, jak spolupracovat s Ruskem. „Rusům výrazně nevyhovuje systém založený na pravidlech chování, protože když se hraje podle pravidel, tak oni zaostávají. Smyslem té agrese je mimo jiné donutit Západ, aby rezignoval na mezinárodní právo a aby akceptoval, že tady bude několik velkých, kteří budou podle svého uvážení šikanovat nebo likvidovat svoje menší sousedy,“ varoval už dříve například Jan Šír z FSV UK.
Podle Putina je prý čas diskutovat o novém systému bezpečnosti, Rusko je podle jeho slov otevřené diskusi se všemi, včetně NATO. Jak si takový systém představuje, dalo Rusko najevo už v prosinci 2021. Tehdy předložilo Severoatlantické alianci a Spojeným státům ultimátum, z kterého bylo zřejmé, že cílem Kremlu je mimo jiné rozšíření sféry jeho vlivu na státy východní a střední Evropy včetně Česka a omezení suverenity těchto států.
