Žhářský útok v Praze se týkal autobusů, mohl být organizován z Ruska, řekl Fiala

Nahrávám video

Existuje podezření, že do případu muže dopadeného při pokusu o žhářský útok v Praze bylo zapojeno Rusko, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu. Žhářský útok se týkal autobusů, jak potvrdila i mluvčí dopravního podniku, podle které oheň uhasili jeho zaměstnanci. Fiala ocenil profesionální a dobrou práci bezpečnostních složek. Podobné útoky se mohou chystat napříč Evropou včetně Česka, doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Existuje zde podezření, že útok byl organizován a financován pravděpodobně z Ruska,“ prohlásil premiér s tím, že jde o součást hybridní války, která je proti České republice vedena.

Rusko se podle premiéra opakovaně snaží „rozsévat neklid a podkopávat důvěru občanů ve stát“. V souvislosti s kauzou Vrbětice připomněl, že nejde o první zapojení Ruska do sabotáže v tuzemsku.

Rakušan doplnil, že podobné typy útoků se nyní mohou chystat napříč Evropou a i Česko může být cílovou zemí. „Byli jsme zvyklí, že ruské útoky byly převážně hybridní, koncentrovaly se na IT infrastrukturu. Nyní se dostáváme do fáze, kdy se to může týkat i fyzických objektů,“ dodal.

Podezřelému hrozí až výjimečný trest

Žhářský útok se odehrál minulý týden v noci na čtvrtek v Praze 9 v klíčovských garážích městského dopravního podniku, řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Policie následně i díky veřejnosti získala fotografii podezřelého a v sobotu ráno ho zadržela.

„V neděli bylo zahájeno trestní stíhání, v pondělí soud rozhodl o vzetí obviněného do vazby ze všech tří procesních důvodů, které zná trestní řád,“ dodal Vondrášek. Vazba má tedy zabránit útěku obviněného, zabránit mu působit na možné svědky, ale i předejít tomu, aby trestný čin dokonal.

Cizinec byl podle Vondráška při zadržení v Česku pět dní. „Za teroristický útok mu hrozí zákon sazbou dvanáct až dvacet let odnětí svobody, nebo dokonce trestem výjimečným, tedy odnětím svobody na dvacet až třicet let nebo doživotím,“ řekl policejní prezident.

Další riziko podle policie není

Podle víkendových informací je zadržený muž původem z Jižní Ameriky a hovoří španělsky. Vondrášek nechtěl upřesnit, do jaké míry muž svůj čin dokonal. „Jen můžu říct, že bych ocenil duchapřítomnou reakci personálu dopravního podniku,“ dodal.

Policie o víkendu v Praze zpřísnila bezpečnostní opatření. „Z dosavadního šetření policie a z informací zpravodajských služeb vyplývá, že Česku aktuálně nehrozí další konkrétní bezpečnostní riziko,“ doplnil policejní prezident.

V Česku je od března 2016 vyhlášen první stupeň ohrožení terorismem, kabinet letos koncem dubna rozhodl o posílení opatření do konce září.

Nahrávám video

Podle vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna byl útok zastaven díky rychlému zadržení podezřelého. Pro strategickou komunikaci s veřejností je podle něj zásadní, že premiér, policejní prezident i ministr vnitra sdělují stejnou informaci.

Do budoucna je podle Foltýna pravděpodobné, že Ruská federace bude v pokusech o sabotáže pokračovat, a to i na území České republiky.

Redaktor časopisu Respekt Jaroslav Spurný míní, že útočník měl za úkol v Česku spáchat trestný čin a bylo celkem jedno, na co se zaměřil. „Důvodem těchto činů, které se odehrály i v jiných evropských zemích, je vyvolat jakousi nejistotu mezi občany. (...) Občané si říkají: ‚A stojí nám to za to? Stojí nám za to podporovat Ukrajinu, když za to dostáváme toto?‘ To je jeden z důvodů. Ono to vypadá komicky, zapálit prázdné autobusy a vlastně se nic nestane, žádná velká škoda, ale samotný fakt, že tohle je možné, si myslím, že občany dokáže znepokojit,“ řekl v pořadu 90' ČT24.

V souvislosti s původem útočníka Spurný podotkl, že po otevřeném vpádu Ruska na Ukrajinu bylo ze zemí EU vyhoštěno šest set diplomatů, z nichž podstatná část spolupracovala s tajnými službami. „Rusové tu najednou neměli lidi a já vím z devadesátých let, že ruské tajné služby docela spolupracovaly s organizovaným zločinem, měly společné zájmy. Domnívám se, že tak trochu z nezbytí se ruské tajné služby obrátily na lidi, které si mohou najmout a které mají s tímto něco společného,“ podotkl Spurný s tím, že útok byl proveden amatérsky, protože se pachatel například neskrýval před kamerami.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 9 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 17 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.