Tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Rusko plánuje sabotážní akce napříč kontinentem, napsal list Financial Times (FT). Moskva podle nich začala chystat bombové nebo žhářské útoky a akce namířené proti infrastruktuře na evropském území, a to buď sama nebo prostřednictvím svých spojenců. Nebere přitom v potaz možné civilní oběti, uvedli zástupci tajných služeb.
Ruští agenti sice v minulosti takové operace prováděli a mají v posledních letech na svědomí sporadické útoky v Evropě, nyní ale přibývá důkazů, že jejich snahy o přípravu podobných činů nabraly na intenzitě. Zástupci tajných služeb o těchto hrozbách hovoří stále otevřeněji, aby vyburcovali k bdělosti, píší FT.
„Vyhodnotili jsme, že riziko státem kontrolovaných sabotážních akcí výrazně vzrostlo,“ uvedl Thomas Haldenwang, šéf německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, tedy civilní kontrarozvědky. Rusko podle něho nemá zábrany provádět v Evropě útoky, které by potenciálně způsobily velké škody.
V Bavorsku byli minulý měsíc zatčeni dva němečtí Rusové pro podezření, že na objednávku z Ruska chystali útoky na vojenské a logistické objekty.
V Británii byli nedávno obžalovaní dva muži kvůli tomu, že zapálili sklad s pomocí pro Ukrajinu. Podle britských úřadů pracovali pro ruskou vládu. Ve Švédsku zase bezpečnostní složky vyšetřují vícero případů, kdy vykolejily vlaky, a nevylučují, že by mohlo jít o akty sabotáže.
Český ministr dopravy Martin Kupka před měsícem FT řekl, že Rusko podniklo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě a že terčem hackerských útoků byly i České dráhy. Podle estonské služby pro vnitřní bezpečnost má Rusko na svědomí poničení auta ministra vnitra a jednoho novináře.
„Jednoznačně zesílili své aktivity“
„Jasným závěrem je, že Rusové jednoznačně zesílili své aktivity,“ řekl Keir Giles z institutu Chatham House. „Nedá se říci, zda je to tím, že do operací nasazují více zdrojů, nebo zda jsou více ledabylí a nechají se chytit, nebo zda se západní kontrarozvědky zlepšily v odhalování a zastavování takových akcí,“ uvedl. „Ať je to, jak chce, děje se toho hodně,“ podotkl.
Rostoucí obavy, že se Rusko stále více snaží páchat v Evropě škody, přicházejí zároveň s celou sérií obvinění na adresu Moskvy, podle kterých stojí za dezinformačními a hackerskými kampaněmi. V posledních dnech takové obvinění přišlo ze strany Německa a Česka a týkalo se kybernetické aktivity ruských tajných služeb.
Nejmenovaný zástupce evropských zpravodajských služeb podle FT řekl, že cílem Ruska je vyvinout co největší tlak napříč Evropou a že ruský prezident Vladimir Putin se o to pokusí na vícero frontách prostřednictvím sabotážních akcí, dezinformací a hackerských útoků.
Vzrůstající agrese ze strany ruských tajných služeb podle FT rovněž odráží snahu jejich šéfů napravit si pozici po největším neúspěchu od rozpadu Sovětského svazu. V týdnech po ruském vpádu na Ukrajinu různé země vypověděly přes 600 ruských agentů působících pod diplomatickým krytím, čímž výrazně utrpěla špionážní síť Kremlu na evropském kontinentu.
Britský Královský institut ozbrojených sil RUSI nedávno upozornil, že Rusko se svoji přítomnost v Evropě snaží obnovit prostřednictvím svých zástupců. Jde o příslušníky ruské diaspory nebo skupiny organizovaného zločinu, s nimiž Kreml dlouhodobě udržuje vazby. Rusko navíc provedlo strategickou změnu a vytvořilo takzvané výbory pro speciální vliv, které koordinují činnost zpravodajských služeb v každé z vytipovaných zemí. Soustředily se v nich dříve nesystematické aktivity jednotlivých výzvědných služeb a dalších aktérů.
S tím, jak Rusko zesiluje své operace v evropských zemích, zvýšily evropské bezpečnostní služby pozornost ohledně možných hrozeb a snaží se odhalit cíle, které jim možná unikly. Takto se objevily otázky kolem doposud nevyjasněného výbuchu v muniční továrně zbrojovky BAE Systems ve Walesu, která dodává munici na Ukrajinu.
V roce 2014 byl zničen sklad ve Vrběticích v Česku, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu; později vyšlo najevo, že tam výbušniny nastražili ruští agenti. V pátek vzplanul obří požár v berlínském podniku firmy Diehl, která rovněž posílá vojenskou techniku Kyjevu.
„Cílem těchto útoků, kterých jsme zatím byli svědky, je samozřejmě způsobit zmatek a škody, ale dá se jich také využít pro dezinformace. A pak jde rovněž o to, co se díky nim může Rusko naučit, pokud chce skutečně Evropu paralyzovat. Jde o nácvik,“ říká Giles z Chatham House.
